banner

Většina rodičů se svými dětmi před nástupem do školy nepracuje, děti pak ve škole musí dohánět

Jen zhruba třetina rodičů se svými dětmi před nástupem do školy pravidelně pracuje. Přitom nepřipravené děti a jejich rodiče se mohou v 1. třídě potýkat s velkým handicapem a dítě musí hodně dohánět. To je pro děti i rodiče často stresující. Proto je lepší s přípravou u předškoláků začít hned na podzim, stačí pak pět minut čtyřikrát v týdnu. Rodičům s přípravou mohou pomoci Předškolákovy týdeníčky od lékařky Jany Martincové, kterou k vytvoření publikací předškolní výchovy motivovala výchova syna s ADHD.

Z opakovaných anket na portálu Babyonline.cz, který navštěvují především matky zajímající se o vzdělání svých dětí, vyplývá, že v předškolním roce se svým dítětem pravidelně pracuje jen 29 procent rodičů. Oproti roku 2016 je to navíc pokles téměř o polovinu.

„Někteří vůbec netuší, že se to dělá, což byla i má situace u prvního dítěte. Další mají pocit, že je to úloha pouze školky. Nebo jsou tak vytížení, že nemají na dítě čas a nemají ani energii se o to zajímat. Také se bojí, že to může být složité, že by to nezvládli,“ vypočítává autorka předškolní přípravy. A rovnou dodává, že u předškolní výchovy pomocí Předškolákových týdeníčků mohou být rodiče naprosto v klidu, zabere to pouze čtyřikrát týdně 5 minut. Publikace jako jediná na tuzemském trhu kompletně připraví dítě do školy, aniž by rodič potřeboval cokoliv dalšího.

Pokud dítě přichází do školy nepřipravené, musí podle zkušeností pedagogů překonávat velký handicap a místo radostného přijímání nových informací, znalostí a dovedností musí dohánět to, co mělo zvládnout bez stresu v předškolním roce. Podle učitelky Ireny Košutové, která pro portál Babyonline.cz vytvořila videa předškolní přípravy, do školy často nastupuje s vadou řeči až polovina dětí. Někteří učitelé pak musí dokonce třídu rozdělit na dvě části a s tou nepřipravenou vše dohánět v průběhu prvního ročníku.

Co vlastně zahrnuje předškolní příprava?

„Předškolní příprava je opravdu celoroční, komplexní záležitost, kdy rodič v poměrně krátké době systematicky a od nejjednoduššího k nejsložitějšímu s dítětem hravou formou zopakuje vše, s čím se šestileté dítě doposud v životě setkalo,“ vysvětluje autorka, která úkoly v Předškolákových týdeníčcích sestavila společně s odborníky. Kromě psycholožky a učitelek základních a mateřských škol se na publikaci podílela také speciální pedagožka, která dohlížela na to, aby zejména grafomotorická cvičení byla správně poskládána dle vývoje předškolního dítěte.

Dítě si opakováním znalostí vytvoří logické vazby a souvislosti. „Vždy říkám, že jednotlivé dílky puzzle si v hlavičce spojí do obrázku. Právě proto pak takové dítě reaguje velmi rychle na jakoukoliv otázku, řešení problému, kdy se mu v té hlavičce nastíní možná cesta. Nové situace ve škole i životě se pro něj stanou hravou výzvou, kterou začne řešit stejně jako ty zábavné úkoly z přípravy. Není to pak pro něj nepřekonatelný problém, u kterého se rozpláče, jak se některým dětem ve škole opravdu stává,“ doplňuje Martincová, jejíž předškolní výchovou už prošlo přes 20.000 dětí.

Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky jsou souborem čtyř sešitů. V jednom si dítě procvičí grafomotoriku, cviky k uvolnění ruky a správné držení tužky. Další jsou zaměřené na pohybovou a tělesnou zdatnost a praktické znalosti, jako jsou hygienické návyky, zdravé stravování, poznávání času, ale třeba i zásady chování. Nechybí ani sešit, který rozvíjí mentální stránku dítěte a nabízí logické a paměťové úkoly, úkoly na procvičení jednoduchého počítání či výslovnosti.

K tomu Jana Martincová doporučuje ještě Písmenkové kartičky, které zábavnou formou procvičí hláskování a slabikování. Lze je využít také k paměťovým a logickým hrám a vyprávění příběhů.

Kromě publikace Předškolní týdeníčky Martincová nově natočila pro samotné rodiče nebo mateřské školy videokurz předškolní přípravy. Kurz objasňuje důležitost předškolní přípravy pro dítě a je postaven tak, že příprava s ním nebude pro rodiče žádnou kosmickou vědou.

Sdílejte stránku

Poradna

Období vzdoru?
avatar Siry 16. 07. 2025

Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.

Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá,  aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel,  vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky.  Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí,  že školka není pouze hraní si v dětské herně,  ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá,  například zmiňované odvedeni pozornosti.  Velmi pěkně postupujete,  když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte.  Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování,  které by syn dělat měl,  které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví,  jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.  
 

Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám,  že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít. 
 

Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr,  v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte,  pokud tedy projevy nejsou extrémně silné.  Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému,  kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají,  strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie. 
 

V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce,  případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení. 
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

 

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 425 Kč
Set 5 dětských knížek pro chytré hlavičky