Porodnice Slaný

Jedna zkušenost stačila

Já mám bohužel dosti podobnou zkušenost. Slánskou porodnici jsem si vybrala na základě recenzí na internetu. Ty ale byly dost staré a realita byla celkem jiná.
Porod jsem měla také vyvolávaný (propíchnutím vody) pro preeklampsii. V ten den (19.9.2015) jsem naštěstí rodila sama a byla jsem rovnou na porodním pokoji. Pokoj byl opravdu velký s vlastní sprchou a WC, k dispozici byli i velké míče. Ale otevřené dveře a křik ostatních rodiček je opravdu hrozný. Byla jsem hospitalizována den před porodem, kvůli vysokému tlaku (ten jsem měla vysoký už cca 14 dní a musela jsem si ho měřit doma po 2-3 hodinách). Takže jsem se vůbec nevyspala.
Co se týče porodu, tak si nemůžu stěžovat. Vodu mi píchli v 7 ráno a mrňousek byl venku v 14:38, takže na první porod pohoda a rychlovka. Po celou dobu byl se mnou manžel, porodní asistentka i sestřička byly vážně úžasné a milé, dokonce jsme se tam i zasmáli.
Bohužel co přišlo po porodu jsem opravdu nečekala. Chtěla jsem prožít bonding. Když byl malý venku tak jsem ho chtěla položit nahého na břicho. To jsem ale pěkně narazila a dětská sestra mě spražila pohledem, jako že jsem se asi zbláznila a že to neexistuje, že by malýmu byla zima. Na chvíli jsem ho teda už zabalenýho dostala do ruky, potom mi ho vzali a odnesli vykoupat. Když se s ním vrátila byl už v postýlce, sestra se otočila na podpatku a šla pryč, kdyby tam ještě nezůstala PA, tak bych si malého asi těžko vyndala. Žádná péče, žádné první přiložení, prostě nezájem. Já jako prvorodička jsem neměla tušení, co dělat. Po 2 hodinách mě převezli na pokoj a mimčo odvezli někam jinam. Když mi asi po hodině přišlo divný, že se nic neděje, vstala jsem a šla jsem hledat svoje dítě. Opět problém. Porodní sestřička mě sjela, jak je možné, že jsem sama vstala z postele a ať se tam okamžitě vrátím, že za mnou někdo přijde. Čekala jsem cca další půl hodinu. Už jsem byla opravdu nervózní, protože jsem nevěděla co se děje s mým miminkem, kde je, že jsem ho ještě nezkusila nakojit. Večer asi kolem šesté, se uráčila přijít dětská sestra a konečně mi pomohla přiložit malého. Po prvním pokusu mi řekla, že to nepůjde a ať si vezmu kloboučky, jinak prý není šance.
Na noc jsem se domluvila, že ho nechám u sestřiček, protože jsem byla hrozně unavená. Stejně jsem se nevyspala, protože v noci proběhli 2 porody... Ráno v 6 za mnou přišla sestra s doktorem, že malý má problém s dýcháním a budou ho převážet na JIP do Prahy. Hned ve dveřích se mě ptali jestli jsem v těhotenství kouřila, když jsem se přiznala, že jsem si občas jednu cigaretu dala, tam mi bylo řečeno, že za jeho problémy můžu já a do konce pobytu mi to dětské sestry neustále předhazovali. Nakonec se ukázalo, že se u něj projevil zánět, pravděpodobně z porodních cest nebo vody.
Z pražské JIP mi vzkázali, ať začnu hned odstříkávat, aby mrňousek dostal moje mléko. A to nastal další problém. Šla jsem tedy za dětskou sestrou a čekala pomoc. Ta na mě koukala, jako když jsem spadla z Marsu, řekla, že mi stejně nic nepoteče, že to je zbytečné. Co jsem mohla dělat... vyřízená, ubrečená a opravdu zklamaná jsem se vrátila na pokoj. Takže jsem si od manžela nechala přivézt odsávačku a naštěstí mi aspoň odstříkané mléko (resp. mlezivo) nechali v lednici.
Závěrem bych chtěla říct, že porodní asistentky, sestřičky i lékaři byli skvělý. Co se týče dětských sester, nemůžu říct jediné pozitivum. Pro další porod bych si tuto porodnici již nevybrala. Za prvé bych vybírala porodnici ,,Baby friendly,, a za druhé, aby zde bylo oddělení JIP.

Využívám možnosti a přidávám recenzi na porodnici ve Slaném. V této porodnici jsem byla v průběhu těhotenství dvakrát hospitalizována a nakonec jsem v ní přivedla na svět i své dítě. Porodnici jsem si vybrala na základě informací poskytovaných prostřednictvím internetu. Důvodem pro můj výběr byla skutečnost, že porodnice sama sebe prezentuje jako zařízení s pozitivním přístupem k přirozeným a alternativním porodům. Já osobně jsem ale velmi zklamaná.
Ale popořadě:
V průběhu srpna a září jsem v porodnici strávila několik dní na hospitalizaci. Důvodem byl zvýšený obsah kyseliny močové v krvi a následně, po konzultaci s lékařem vyšší tlak. Pro doplnění musím podotknout, že moje lékařka měla zrovna dovolenou a uvedený lékař ji zastupoval. Do té doby jsem se cítila dobře, těhotenství mi nepůsobilo potíže, normálně jsem dojížděla do zaměstnání a na mateřskou jsem odešla 7 týdnů před porodem. Do té doby tlak měřený v poradně mé lékařky i doma byl v pořádku.
K tomu abych se cítila dobře, nepotřebuji luxus ani televizi na pokoji. Nevadilo mi starší vybavení, ani to, že probíhala rekonstrukce a provoz byl omezený. Dokonce ani to, že ze dvou koupelen pro všechny nakonec zbyla jen jedna. Vadily mi úplně jiné věci. Zaprvé bylo období tropických veder, pokoje byly situovány tak, že do nich pražilo slunce od rána do večera. Válela jsem se na posteli zpocená, v té šestilůžkové místnosti bylo víc než třicet stupňů a nebylo kam se schovat. Nedovedu si představit, že by místnost byla plně obsazená a válelo se nás tam zpocených víc. Nepomáhal ani ventilátor, který jsem si nechala přivézt. Nemocnice určitě nemůže za počasí, ale je škoda, že v oknech nejsou alespoň žaluzie, nebo rolety, které by se daly stáhnout. Když k tomuhle přistupuje fakt, že dveře od porodního sálu jsou stabilně otevřené a celé oddělení poslouchá křik rodiček na porodním sále je to velice nepříjemné. Na mně coby prvorodičku, která měla porod ještě před sebou, to mělo vyloženě destruktivní účinky. Abych pravdu řekla, vadilo mi, že to musím poslouchat a později mi vadilo, že i mě slyší nejspíš celé oddělení. Zkoušela jsem to říct jedné z lékařek. Odpovědí mi bylo zdvižené obočí a odpověď že každý porod přeci není tak dramatický. Podle mého si ale zanaříká většina rodiček ne-li každá. Navíc, proč by žena, která na svět přivádí dítě, neměla mít pocit, že má klid a soukromí. Vím, že personál denně pracuje s bolestí rodiček a že měl díky již uvedené rekonstrukci ztíženou práci, ale tahle otupělost mi opravdu hodně vadila. Chtělo to jen maličkost – dveře se snad dají zavírat ne? Vůbec nechápu, jak si někdo může myslet, že v takovém prostředí by se mi mohl krevní tlak upravit. Když Vám pak doktor řekne, že se máte vyhýbat stresu, je to úsměvné. Celé těhotenství jsem měla pohodové až právě na dobu hospitalizace ve slánské porodnici. A nerada na to vzpomínám.
Co se týče pokoje tzv. „čekanek“ pro přípravu k porodu, jsou dvoulůžkové, krásně, pohodlně a moderně zařízené. Zakopaný pes spočívá v tom, že se může stát, že tam žena nemá na první dobu porodní úplné soukromí. Tedy že tam prožívá kontakce ještě jiná žena, tudíž tam s Vámi ani nemůže být partner. A mezi pokojem a porodním sálem je tenká stěna ze sádrokartonu. To znamená, že vedle probíhající porod slyšíte stejně, jako by probíhal vedle Vás. Ta paní, která byla na čekankách se mnou a rodila o den dřív, tam křičela hodinu a půl… Vím a věděla jsem, že porod bolí, ale byla to hororová zkušenost. A protože žádná z nás neví, co ji čeká, veškerý stres to znásobuje. Myslela jsem si, že důstojnost a soukromí pacienta se respektuje. A že porodnice nemusí být dům hrůzy. Ale to jsem byla hodně naivní.
Co se týče porodu, ten můj skutečně dramatický nebyl, bolel asi normálně a trval devatenáct hodin. Jen je mi líto, že byl vyvolávaný a že jsem neměla možnost přivést své dítě na svět přirozeně. Podle mého to vyvolávání nebylo nutné a celé to bylo uspěchané. Tento názor jsem si vytvořila proto, že jsem neměla (kromě stresu) potíže, dítě bylo správně otočené, hezky rostlo a monitory byly v pořádku. Někdo může poznamenat, že jsem se měla ozvat, ale ono to rozhodování v našich porodnicích není až tak úplně svobodné. Nikdy nezapomenu na ubohé chování toho doktora, který mě 11.9.2015 ráno přijímal do nemocnice. Na to jak se choval po mém odmítnutí vyvolávání porodu. Jeho jméno jsem už raději zapomněla. Když beru v úvahu vztah pacient – lékař, přijde mi to stejné jako v jiných službách. Kdyby se svého času takto choval někdo z mých podřízených, dostal by okamžitou výpověď. Čili - jeden doktor se do Vás pustí, že chcete, aby Vám umřelo dítě, a druhý Vás straší tak dlouho až kapitulujete a podepíšete, co je potřeba. Během porodu a bezprostředně po něm mi to nedocházelo, ale s odstupem času mám pocit nepěkné šarády a děsný vztek. Nic už s tím sice neudělám, jen mi došlo, že díky prodloužení přestavby, která se ještě rozšířila na další pokoje a prostory bych ve Slaném z kapacitních důvodů rodit v termínu nemohla a musela bych jinam. Myslím, že už po první hospitalizaci jsem se měla rozhodnout, odmítnout další péči ve Slaném a najít si jinou porodnici. Protože jsem byla poslušný pacient, nechala jsem si zkazit poslední měsíc těhotenství i porod. A mám osobní závazek, že v dalším těhotenství bude úplně všechno jinak a už se nenechám do ničeho natlačit.
Nechci být ale jen negativní. K sestřičkám a porodním asistentkám nemůžu říct vůbec nic špatného. Všechny jsou milé, pracovité a ochotné. Obzvlášť bych chtěla vyzvednout šikovnost a ochotu sl. Teimerové, paní Horové a dalších, ale už si nevzpomenu bohužel na jména. Všechny byly skvělé. Totéž sestřičky na dětském. Mezi lékaři tedy sice byla minimálně jedna výjimka, ale se zbytkem se dalo normálně komunikovat. A také chválím ostatní personál, který se o nás staral.
Co se týče jídla, je ho víc než dost a kdo říká, že ne, nemluví pravdu. Sice doma jím jinak a jím jiné věci, ale kdo by čekal od nemocnice, že bude vařit jako v Hiltonu, je blázen. Jídla je tedy dost a ve všedních dnech výběr ze dvou jídel. Nikdy jsem něco takového v nemocnici neviděla. A jídlo bylo chutně uvařené, dobře ochucené.
Takže to jsou moje poznatky ke slánské porodnici. Je možné, že po přestavbě bude porodnice nová a krásná a všechny mnou popisované šlendriány zmizí, ale já vím, že se tam už nechci vrátit a že v případném dalším těhotenství tam možná absolvuji jen prvotrimestriální screening. Pokud vůbec, protože i ten dělají jinde. Jen doufám, že najdu zařízení, které respektuje soukromí a klid těhotných a rodiček a kde se budu opravdu cítit dobře.

Profíci

Nám se tu před 5 lety narodila holčička a musím říct,že ani v Praze v Krči neměli takový profíky.Jako epileptičku mě tam s miminkem nechali 11 dní.Paní doktorka hned po probuzení přišla se domluvit na přerušení kojení kvůli lékům a na náhradní stravě,protože jak se ukázalo malá byla na Nutrilon,Bebu a spol. alergická,takže se hledalo řešení \"na míru\" a taky se našlo.Ocenila jsem,že narozdíl od Krče si sestřičky nešeptaly:\"příští rok tu bude znova\" i když jsem nebyla prvorodička a nikdo si na mě neukazoval se slovy:\" a jéje,zase jedna,co chce být IN\".Jestli tím bylo myšleno mít zdravý a krásný miminko,tak jsem rozhodně chtěla.Já jsem nikdy moc umělý stravě a chemii v potravinách moc nefandila,ale když to nešlo jinak... Umělý mléko jsem pak v prvním vhodném okamžiku nahradila skutečným ovocem a zeleninou a dokonce i masem,který malá baštila od 9.měsíce.Ale to,že si svý jízlivý řeči nechaly od cesty sestřičky i doktoři mi pomohlo uvědomit si,že nejen když kojíte,ale hlavně když chcete od začátku pro své miminko to nejlepší a personál v nemocnici i blízcí vás podpoří,jedině tak může miminko prospívat a vidět to,že máte snahu a umět člověka podpořit,i když okolí není nejvlídnější,to umí jen profíci a ty tu rozhodně najde každá maminka.

Ahoj maminky ve Slaném jsem 04.05.2012 porodila našeho chlapečka Petříčka a porodnici můžu doporučit, vstřícní doktoři, porodní asistentky ,sestřičky i uklízečky.