Inzerce
Inzerce
Inzerce

Můj krásný porod - diskuze

Příspěvek z diskuzí: Nemocnice Milosrdných Bratří (strana 5).

  • Můj krásný porod
    Doufám, že čtenářky povzbudím a dodám jim odvahu, že všechno dobře dopadne. Já jako prvorodička jsem hledala různé informace a ty tragické příběhy mě spíš znervózňovaly a bylo mi z nich smutno. Věřím, že můj příspěvek na vás zapůsobí pozitivně a nějaké vaše obavy se rozplynou...

    Moje obavy, že nemocnice je během "koronakrize" nebezpečné místo, se úplně rozplynuly. Vše proběhlo v pohodě a poklidu, na všechno nám dali dostatek času. Porodní asistentky se mi vystřídaly ze dvou směn a obě byly skvělé. První, ta byla velmi tichá a naslouchala mi, měla jsem pocit velmi "klidné intimní atmosféry". Druhá, která s námi byla na konec porodu a následnou péči, byla zase energická, povzbuzovala mě a nabíjela pozitivním přístupem.

    Do porodnice mě přijali kolem 5 h ráno a dcera se narodila přirozeně v 19 h... Jelikož jsem neměla žádné poranění, čekalo se na placentu tuším snad skoro 1,5 h, nechtěla se vůbec odloučit. Během té doby jsem malou u sebe na břiše, pouze na chviličku si ji vzali dětští lékaři a prohlédli... Když pan doktor naznal, že mě musí uspat, placentu vyndat ručně a zkontrolovat porodní cesty, tatínek dostal maličkou v zavinovačce a během zákroku ji choval. Říkal, že to pro něj byly moc krásné chvíle   . Jakmile jsem se probrala, tatínek se za námi vrátil a společně jsme si ještě užili skoro dvě další hodiny, kdy mi sledovali tlak po narkóze. Nakonec jsem dostala teplou polévku a před 23 h jsme se "rozdělili". Tatínek domů, já na pokoj a dcerka na novorozenecké. Doporučili mi to a já to cítila stejně, že si chci odpočinout a nechtěla jsem riskovat, že se během noci po narkóze zamotám a malá mi spadne...

    Na šestinedělí jsem možná čekala více povídání o miminku a podrobnější instruktáž ke kojení i přebalování. Ale nakonec to stačilo, vše nám šlo hladce   . Vidím to tak, že pro nás prvorodičky je všechno tak nové - naše tělo po porodu, miminko, do toho hormony, spousta informací, únava, člověk pospává, mozek má zpomalený... Teď se všude pohybují sestřičky od dětí, od maminek, s jídlem, doktoři, uklízečky... střídají se směny, člověk se pak v tolika lidech ztrácí. To byla věc, co mě tam trochu znervózňovala. Takže zákaz návštěv hodnotím nakonec velmi kladně - krásně jsem si na pokoji odpočinula a příbuzní si pár dní počkali.

    V nemocnici jsem se ale celkově cítila od příjmu po propuštění bezpečně, v dobrých rukou a v příjemné atmosféře... Děkuji všem na porodním, novorozeneckém i šestinedělí. Všichni jsou skvělí a dělají úžasnou práci. Přeju všem maminkám, aby si mohly z porodnice NMB odnést stejně krásný zážitek, jako my ????. Doporučuji!
    grace.s   | 18.05.2020 15:32:48
    Reagovat | URL příspěvku

Téma: Nemocnice Milosrdných Bratří (strana 5)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce