Inzerce
Inzerce
Inzerce

Kdo je porodní asistentka a kdo je dula

  1. Z historie porodní asistence
  2. Kdo může být poskytovatel péče během fyziologického těhotenství a porodu a šestinedělí?
  3. Kdo je současná porodní asistentka?
  4. Kdo je dula?
  5. Může dula nahradit porodní asistentku?

Často jsme zahlceni velkým množstvím informací a někdy je velmi obtížné se v nich zorientovat. Pro lepší orientaci nejenom těhotných žen jsem se rozhodla napsat základní informace o tom, kdo je porodní asistentka a kdo je dula.

1. Z historie porodní asistence

Poslání a úkol porodní báby demonstrují jak historické, tak i současné názvy této profese:

  • Babylón - znalkyně vnitřku (francouzské ventriére),
  • Řecko - iatrina, maia, omphalotom (lékařka, pupkořezná),
  • Řím - obstetrix (obstetricia = porodnictví, obstare = zabraňovat obtížím, medeica = žena pro obtíže ženské),
  • Německo - Amm, Ammfrau, Hebamme (zvedající dítě), Wehemutter (matka - průvodkyně v porodní bolesti),
  • Anglie – Midwife (spolužena, spoluúčastna),
  • Portugalsko – comadre (spolumatka),
  • Španělsko – partera (partus = porod, provázející porodem),
  • Itálie – comadre levatrici (spolužena zvedající),
  • Francie – sege femme (moudrožena), accoucheuse (slehati),
  • Rusko (Srbsko, Bulharsko) – akušerka, povivalnaja babka, povitucha, Polsko – položna,
  • Čechy – žena položná, bába pupkořezná (manžel = babák), babička, porodní bába, povíti (archaická čeština, biblické), porodní asistentka (asistere = účastnit se).

Postoje k rodící ženě, porodnímu ději i jeho zajištění se významně liší nejen regionem, ale také historickým obdobím. Bez ohledu na místo či dobu však nezůstávala rodící žena – až na výjimky – osamocena. Rodičkám zpočátku nahodile poskytovaly pomoc starší zkušené ženy. Přítomnost blízké a zkušené osoby kladně ovlivňovala psychický stav rodičky, snižovala její úzkost, zmírňovala napětí i bolestivé vjemy. Z této pomoci se pozvolna vytvářela profese porodní báby. Porodní báby, předchůdkyně dnešních porodních asistentek, byly velmi vážené, často ženu na porod připravovaly a po porodu o ni pečovaly, v době šestinedělí - o nedělku i novorozence.
Římské porodní pomocnice pocházely z Řecka, měly vlastní stav a fungovaly též jako znalkyně v soudních sporech a těšily se velké vážnosti.
V období středověku vývoj celé medicíny, včetně porodnické, stagnoval. Pomoc během porodu poskytovaly převážně sice zkušené, avšak nevzdělané ženy. Nedostatek vzdělání doplňovaly magickými praktikami.
Dochovaly se však i zprávy o vzdělaných porodních bábách. Nejznámější z nich byla Trotta, manželka profesora vysoké školy v italském Salernu.
Od založení Karlovy Univerzity byly také porodní báby v Čechách vzdělávány v teorii umění porodnického. Praktickým výcvikem procházely v terénu spoluprácí se zkušenou porodní bábou. Postupně byly též vydány řády, které upravovaly jejich činnost.
V 16. století nastává v porodnictví významný obrat spolu se vznikem renesančního hnutí. Především je pociťována potřeba, aby porodní báby byly vzdělané, vznikají první učebnice. K velkému rozvoji porodnictví dochází ve Francii na přelomu 16. a 17. století. Porodní báby jsou přidruženy k chirurgickému cechu a je zřízeno porodní oddělení a první babská škola.
V 19. století se začínají uplatňovat pokroky související s rozvojem techniky a přírodních věd. Budují a rozvíjejí se porodnice a vedle nich babské školy pro vzdělávání porodních asistentek.
Před druhou světovou válkou rodila většina žen stále v domácí prostředí, obvykle za přítomnosti porodní báby nebo rodinného lékaře. Tato porodní bába měla již nejen zkušenosti, ale i vzdělání a poskytovala ženě v domácím prostředí pocit bezpečí a jistoty. V období poporodním též zajišťovala pomocí a radou péči o šestinedělku a novorozence.
Ve 20. století dochází ke zdokonalování technické pomoci při porodu a tím ke snižování mateřské i novorozenecké úmrtnosti. Doba kolektivizace a centralizace vedla k soustřeďování porodů z prostředí domácího do ústavů, kde stoupal počet patologických porodů, které vyžadovaly lékařský zásah. Došlo k přeceňování významu zdravotní techniky na úkor potlačení lidského přístupu k rodičce i k jejímu dítěti. Pomoc při porodu poskytovaná spíše porodníkem než porodní asistentkou byla orientovaná na techniku a profesionální výkon.
V současné době v Evropě se na těhotenství a porod znovu začíná pohlížet jako na přirozenou událost.

Inzerce

2. Kdo může být poskytovatel péče během fyziologického těhotenství a porodu a šestinedělí?

Poskytovatel péče ženě během těhotenství a porodu by měl být náležitě vzdělán v oboru a měl by zvládat rozsah porodnických dovedností, jenž je nezbytný pro tuto úroveň péče. Měl by být schopen zhodnotit rizikové faktory, rozpoznat počínající komplikace, sledovat ženu a stav dítěte před, během a po porodu. Musí mít dovednost vykonat nezbytné intervence u ženy i u dítěte.
Musí být schopen předat ženu nebo dítě do zařízení sekundární péče v případě komplikací, které vyžadují zásahy, jež sám není kompetentní vykonávat. Žádoucí je snaha o zajištění kontinuální péče během těhotenství, porodu a těsně po porodu. Pro tyto úkoly jsou vhodní následující odborníci: lékař – porodník a porodní asistentka.

3. Kdo je současná porodní asistentka?

Posláním porodní asistentky je poskytnutí péče ženě, jejímu dítěti i celé rodině nejenom během fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. Na její osobnost jsou kladeny vysoké nároky. Poslání, kompetence a postavení porodní asistentky vychází z Mezinárodní definice z roku 1973, upravené v roce 2005 (ICM = Mezinárodní organizací porodních asistentek). Svou profesi, za jejíž výkon je plně zodpovědná, může vykonávat pouze za předpokladu, že:

  • ukončila studijní program pro porodní asistentky uznávaný v dané zemi - v ČR je to v současnosti tříleté bakalářské vysokoškolské vzdělání zakončené státní zkouškou, které je kompatibilní se státy EU,
  • po absolvování praxe ve zdravotnickém zařízení získala předepsanou kvalifikaci pro registraci či udělení licence k samostatnému výkonu povolání porodní asistentky (povinnost pro všechny, kteří v oboru chtějí pracovat, s nutností periodického obnovování při splnění stanovených podmínek profesního růstu - soustavné vzdělávání, kritické – dle nejnovějších výsledků výzkumu v oboru – hodnocení všech používaných postupů, dodržování postupů lege artis),
  • pak je uznávána jako zodpovědná zdravotnická pracovnice partnersky pracující se ženami, kterým poskytuje nezbytnou podporu, péči a poradenství během těhotenství, při a po porodu, vede porod na svou vlastní zodpovědnost a pečuje o novorozence a kojence. Tato péče zahrnuje profylaxi, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky či dítěte, zprostředkování lékařské péče nebo jiné odpovídající pomoci a zajištění neodkladné péče v naléhavých situacích,
  • plní důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání žen, jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může přesahovat do oblastí ženského sexuálního a reprodukčního zdraví a péči o dítě,
  • může vykonávat svoji praxi kdekoliv včetně domácností, komunitního prostředí, nemocnic, klinik nebo zdravotnických středisek.

Porodní asistentky ve svém balíku služeb nabízejí také kurzy přípravy na těhotenství, porod, šestinedělí, kojení a péči o novorozence, které zčásti od 1. 1. 2008 hradí některé zdravotní pojišťovny. Kurzy jsou tematicky zaměřeny na životní styl rodičů a jeho vhodnou úpravu před početím a v těhotenství, učí ženu (pár) chápat porod jako přirozený děj, učí vnímat a komunikovat s dítětem, věnují se cvičení a plavání v těhotenství, učí ženu (pár) metody zvládání porodní bolesti (masáže, aromaterapii, atd., včetně relaxačních technik), poskytují objektivní informace o průběhu a možnostech během porodu, naučí ženu vytvořit si svůj porodní plán, připraví a podpoří ženu pro výlučné kojení svého dítěte, poskytnou informace také o možných rizicích.

Filozofii práce porodní asistentky nejlépe vystihuje (dle Wagnera) následující:

Neuškoď, protože každý zásah s sebou nese určitá rizika, která mohou převážit možné výhody.
Neomezuj autonomii rodící ženy, včetně práva na informovaný výběr, pokud se týká různých alternativ.
Nezasahuj do přirozených procesů, pokud k tomu není pádný důvod. Tento princip se dotýká porodnické trpělivosti.
Intervence vždy ve prospěch ženy.

Poslání porodní asistentky nejlépe vystihují slova hymny porodních asistentek světa:

Svýma rukama vítá
na svět novorozené děťátko,
od úsvitu věků
k dnešním dnům,
ve všech koncích světa…, …největším ze zázraků je zrození dítěte…

4. Kdo je dula?

Jak už bylo uvedeno v úvodu, internet a další média nás zahlcují velkým množstvím informací, ne vždy zcela vystihující skutečnou podstatu. V poslední době je občas špatně komunikován například pojem dula.
Většina www. stránek nabízejících služby duly uvádí tyto a podobné informace:
"Dula" je starý řecký název, který se dnes používá pro ženu, jež poskytuje především psychickou oporu nově se rodící matce. Klade si za cíl přispívat k dobré tělesné a duševní pohodě matek a novorozenců. Dula neposkytuje zdravotnické služby. Nesupluje ani nedubluje práci porodních asistentek ani lékařů, nezasahuje do jejich kompetencí, ale spolupracuje s nimi, stejně jako s otcem a dalšími členy rodiny.
V čem spočívá přínos duly pro rodičku a její rodinu?
V knize o významu duly (M. Klaus, J. Kennell, P. Klaus: Mothering the Mother, 1993) se uvádí, že přítomnost duly u porodu snižuje počet císařských řezů o 50%, délku první doby porodní (fázi "otevírání") o 25%, použití oxytocinu o 40%, užívání léků proti bolestem o 30%, použití kleští o 40%, žádosti o epidurální anestezii o 60%.

Jaké služby dula nabízí:

  • psychickou podporu ženy v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí
  • doporučení týkající se životosprávy v těhotenství
  • spolupráci na přípravě porodního plánu
  • nepřetržitý doprovod během porodu
  • masáže, pomoc při volbě polohy a dalších nefarmakologických úlevových prostředků během porodu
  • usnadnění komunikace mezi rodičkou (či rodiči) a zdravotníky
  • informace potřebné pro informovaná rozhodnutí ženy, např. i v případě nutnosti lékařského zásahu
  • podporu pro partnera a rodinu
  • informace a podporu při zahájení kojení
  • podporu nové rodině v šestinedělí, předávání zkušeností s péčí o dítě
  • drobnou pomoc v domácnosti

5. Může dula nahradit porodní asistentku?

V nabídce služeb duly těhotným ženám je bohatý sortiment služeb, přičemž neexistuje žádná možnost objektivního zhodnocení jejich úrovně ani kvality, navíc jsou bez záruky zdravotnické profesionality. V případě, že doprovází ženu během porodu, má statut doprovázející osoby – informovaného laika. Její doprovod a pomoc jsou zřetelně odlišeny od profesionální péče a pomoci poskytované porodní asistentkou. Dula většinou neabsolvovala žádné vzdělání v oboru porodnictví oficiálně garantované a uznávané státem. Není proto oprávněna pečovat samostatně bez odborného dohledu o těhotnou a rodící ženu či šestinedělku a novorozence. Nepozná a nerozliší odchýlení se od fyziologického průběhu těhotenství a porodu. Neumí v situacích, kdy není dostupná lékařská péče, poskytnout odbornou pomoc.
Historicky pečující role patří porodní bábě. Ta navíc odborně a lidsky, s velkou dávkou schopnosti vcítění umí poskytnout péči jak ženě (páru), tak i novorozenci během porodu ve zdravotnickém zařízení i při náhlém porodu mimo ústav.
Na zajištění optimálních podmínek porodu se podílejí významným způsobem přítomné osoby z řad rodiny, profesionálů a širšího okruhu známých. Větší počet osob nebo nevhodně vybrané osoby však mohou být zátěží a způsobit komplikace přirozeného děje. Měly by být proto uvážlivě voleny. Vzhledem k míře rizika – jde o dva životy – není optimální riskovat porod v domácnosti a už vůbec ne pouze v doprovodu duly.
Kde, jak a s kým prožije žena (pár) porod svého dítěte by mělo být výsledkem její (jejich) uvážené a informované volby.


Literatura:
Lenderová, M.: Od magie k porodnici. Solen, 2003. s. 26-31.
Mlynářová, A.: Těhotenství a příprava na porod v období starověku a středověku. Gynekolog, 1999, s. 40-43.
Navrátilová, A.: Narození a smrt v české lidové kultuře. Praha, 2004
Trapl, Jiří.: Učebnice praktického porodnictví. Praha, 1949
Wagner M.: Pursing the Birth Machine In: The Search for Appropriate Birth Technology. Sydney and London, 1994


PhDr. Radka Wilhelmová, LF MU Brno, Katedra porodní asistence
(případné osobní dotazy zodpovím na adrese: radka.urb@volny.cz)

Inzerce
Autor: PhDr. Radka Wilhelmová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: PhDr. Radka Wilhelmová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Související témata

Kdo je porodní asistentka a kdo je dula - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • to je hezky vysvětlené   Vždycky jsem si nějak myslela že to je to samé. Ale myslím že mi krásně stačila PA a manžel  
    Marie.K   | 18.09.2011 13:25:39
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den,
po prvním porodu mám trochu povolené pánevní dno (i když jsem po porodu cvičila a zlepšilo se to, není to stále v normálu) Projevuje se to mírnou inkontinencí např. při kýchnutí, skákání na trampolíně,atd. A teď k dotazu, jsem podruhé těhotná ( začátek 7 měsíce) a nevím co je pro následný porod lepší. Zda posilovat nebo naopak neposilovat pánevní dno před porodem. Můj gynekolog mi řekl,že je lepší neposilovat (že to mám nechat až po porodu), jiný gynekolog mi řekl,že trochu bych posilovat měla. Tak jsem z toho zmatená,co zvolit. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, posilování pánevního dna určitě neublíží, naopak může pomoci připravit Vaše tělo na větší zátěž, působí preventivně. Poznáte sama, zda Vám cvičení vyhovuje, nebo je Vám to nepříjemné a podle toho budete pokračovat.
Obecně však platí, že posilování pánevního dna je vždy ku prospěchu, především pokud se vyskytují i nějaké potíže.
Hezký den

MUDr. Andrea Liszková | Babyonline | 02.01.2021, 14:24
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×