banner

Předporodní uvolnění pánevního dna dle Ludmily Mojžíšové

Aneb proč si zajít před porodem na fyzioterapii

Funkční stav svalů pánevního dna ovlivňuje průběh porodu. Ať už se jedná o oslabení či zvýšené napětí svalů pánevního dna, velice důležité je optimalizovat napětí těchto svalů ještě před porodem. To znamená některé svaly cvičením zpevnit a jiné naopak uvolnit. Avšak ne všechny svaly pánevního dna lze uvolnit cvičením, proto je potřeba fyzioterapeutické intervence prostřednictvím  manuálního uvolnění -  masáží svalů per rectum (přes konečník).

Kdy se uvolnění pánevního dna v těhotenství provádí?

Uvolnění se doporučuje provádět nejdříve od ukončeného 36. týdne těhotenství. Toto ošetření zkracuje 1. dobu porodní (neboli doba otevírací), usnadňuje porod. Tímto uvolněním dosáhneme rychlejšího a efektivnějšího otevření porodních cest před narozením dítěte.

Je uvolnění pánevního dna bolestivé?

Předporodní uvolnění pánevního dna je bezpečné a šetrné, není bolestivé, pokud se provádí s citem a klientka je schopna dostatečně povolit svěrače řitního otvoru. Ošetření provádí fyzioterapeut podle metodiky Ludmily Mojžíšové. 

Jak uvolnění probíhá?

Probíhá v poloze v kleku na všech čtyřech končetinách, ruce jsou opřené o předloktí. Uvolnění lze provést i vleže na boku, což může usnadnit uvolnění klientky, avšak nevýhodou je horší přístup k hypertonickým (příliš napjatým) svalům. 

Masáž hypertonického svalu v okolí kostrče (m. levator ani) se provádí palpací (dotykem) kostrče přes konečník. Většinou bývají hypertonická svalová vlákna po stranách kostrče velmi citlivá, takže terapeut provádí masáž těchto svalových vláken tlakem prstu a přejížděním po těchto svalových vláknech. 

Zvýšené napětí svalů pánevního dna také souvisí s blokádami mezi křížovou a kyčelní kostí. Tyto souvislosti je důležité mít na paměti. 

Rovněž se používá pro uvolnění kombinace postizometrické relaxace a mobilizace. Postizometrickou relaxací chceme docílit optimálního svalového napětí v oblasti kostrče. Při tom dochází k uvolnění hypertonické části svalu v přímé návaznosti s dechem. Uvolňovaný sval nejdříve protáhneme, s nádechem pacientka aktivuje sval proti mírnému odporu prstu terapeuta a s výdechem sval uvolní. Tím docílíme relaxace svalu a snížení napětí hypertonických vláken svalu. 

Fyzioterapeut také zjišťuje, zda kostrč pruží a poté provádí šetrné uvolnění.

Součástí uvolnění svalů pánevního dna je také uvolnění napnutých pánevních vazů a dalších struktur v oblasti pánve, ošetření povázek páteře (blan obepínajících sval), ošetření spoušťových bodů (tzv. trigger pointů) v hýžďových svalech. Toto ošetření provádíme protažením, presurou těchto spoušťových bodů  nebo opět můžeme využít postizometrické relaxace. 

Ať je hojení po porodu co nejpříjemnější

Ať je hojení po porodu co nejpříjemnější

Miminko je na prvním místě – ale vaše tělo si zaslouží stejnou pozornost. Jemnou, praktickou výbavu oceníte už v prvních dnech po porodu.

Pro vaše pohodlí od prvního dne.

www.momcare.cz

Posilování pánevního dna – jak a proč provádět?

Nejen k relaxaci, ale i ke zpevnění, prokrvení a regeneraci svalů pánevního dna je vhodné provádět cvičení pánevního dna. Vhodnými cviky podporujeme uvědomování si vlastního pánevního dna, které bývá často ve zvýšeném napětí. Posilovat lze také izolovaně jednotlivé části pánevního dna. Cvičení pánevního dna také doplňujeme o protahovací cviky svalů kyčlí, bederní páteře a cviky na posílení hlubokého stabilizačního systému. Jedná se o svaly, které se svou aktivitou významně podílí na držení těla.

Cviky fyzioterapeut volí individuálně dle aktuálních potřeb či potíží klienta.

Cviky na posílení pánevního dna

Aktivace (relaxace) svalů pánevního dna v přímé návaznosti s dechem

  • Začněte vleže na zádech s pokrčenými dolními končetinami. Nadechněte se do spodní části břicha – „do kalhotek“, kdy pánevní dno vám  lehce klesne, relaxuje a rozprostře se do stran jako květ. S výdechem pánevní dno stoupá vzhůru a svaly pánevního dna pracují.  Tuto koordinaci s dechem zkoušejte v různých polohách, jako je sed, stoj či klek.  
  • Posilování svalů pánevního dna ve dřepu – tato pozice je vhodná opět pro aktivaci svalů pánevního dna. S nádechem se snažte rozevřít pánevní dno – povolte a zrelaxujte jej, s výdechem svaly pánevního dna vtáhněte (představa výtahu jedoucího směrem nahoru).

Autor: Mgr. Martina Crhová

Sdílejte stránku

Poradna

Období vzdoru?
avatar Siry 16. 07. 2025

Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.

Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá,  aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel,  vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky.  Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí,  že školka není pouze hraní si v dětské herně,  ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá,  například zmiňované odvedeni pozornosti.  Velmi pěkně postupujete,  když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte.  Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování,  které by syn dělat měl,  které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví,  jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.  
 

Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám,  že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít. 
 

Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr,  v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte,  pokud tedy projevy nejsou extrémně silné.  Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému,  kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají,  strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie. 
 

V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce,  případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení. 
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

 

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

18 %
6 hlasů

76 %
26 hlasů

6 %
2 hlasy

Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Zdravé těhotenství

těhotenství
Unikátní publikace pro těhotné i šestinedělky věnující se současně zdravé výživě, zdravému vaření krok za krokem a zdravému cvičení před, v průběhu těhotenství i po porodu. O tom nejdůležitějším, co rozhoduje o zdraví Vašeho miminka! Zkuste to!
cena pouze u nás: 199 Kč
Zdravé těhotenství