Předporodní uvolnění pánevního dna dle Ludmily Mojžíšové
Aneb proč si zajít před porodem na fyzioterapii
Funkční stav svalů pánevního dna ovlivňuje průběh porodu. Ať už se jedná o oslabení či zvýšené napětí svalů pánevního dna, velice důležité je optimalizovat napětí těchto svalů ještě před porodem. To znamená některé svaly cvičením zpevnit a jiné naopak uvolnit. Avšak ne všechny svaly pánevního dna lze uvolnit cvičením, proto je potřeba fyzioterapeutické intervence prostřednictvím manuálního uvolnění - masáží svalů per rectum (přes konečník).
Kdy se uvolnění pánevního dna v těhotenství provádí?
Uvolnění se doporučuje provádět nejdříve od ukončeného 36. týdne těhotenství. Toto ošetření zkracuje 1. dobu porodní (neboli doba otevírací), usnadňuje porod. Tímto uvolněním dosáhneme rychlejšího a efektivnějšího otevření porodních cest před narozením dítěte.
Je uvolnění pánevního dna bolestivé?
Předporodní uvolnění pánevního dna je bezpečné a šetrné, není bolestivé, pokud se provádí s citem a klientka je schopna dostatečně povolit svěrače řitního otvoru. Ošetření provádí fyzioterapeut podle metodiky Ludmily Mojžíšové.
Jak uvolnění probíhá?
Probíhá v poloze v kleku na všech čtyřech končetinách, ruce jsou opřené o předloktí. Uvolnění lze provést i vleže na boku, což může usnadnit uvolnění klientky, avšak nevýhodou je horší přístup k hypertonickým (příliš napjatým) svalům.
Masáž hypertonického svalu v okolí kostrče (m. levator ani) se provádí palpací (dotykem) kostrče přes konečník. Většinou bývají hypertonická svalová vlákna po stranách kostrče velmi citlivá, takže terapeut provádí masáž těchto svalových vláken tlakem prstu a přejížděním po těchto svalových vláknech.
Zvýšené napětí svalů pánevního dna také souvisí s blokádami mezi křížovou a kyčelní kostí. Tyto souvislosti je důležité mít na paměti.
Rovněž se používá pro uvolnění kombinace postizometrické relaxace a mobilizace. Postizometrickou relaxací chceme docílit optimálního svalového napětí v oblasti kostrče. Při tom dochází k uvolnění hypertonické části svalu v přímé návaznosti s dechem. Uvolňovaný sval nejdříve protáhneme, s nádechem pacientka aktivuje sval proti mírnému odporu prstu terapeuta a s výdechem sval uvolní. Tím docílíme relaxace svalu a snížení napětí hypertonických vláken svalu.
Fyzioterapeut také zjišťuje, zda kostrč pruží a poté provádí šetrné uvolnění.
Součástí uvolnění svalů pánevního dna je také uvolnění napnutých pánevních vazů a dalších struktur v oblasti pánve, ošetření povázek páteře (blan obepínajících sval), ošetření spoušťových bodů (tzv. trigger pointů) v hýžďových svalech. Toto ošetření provádíme protažením, presurou těchto spoušťových bodů nebo opět můžeme využít postizometrické relaxace.
Inzerce
Ať je hojení po porodu co nejpříjemnější
Miminko je na prvním místě – ale vaše tělo si zaslouží stejnou pozornost. Jemnou, praktickou výbavu oceníte už v prvních dnech po porodu.
Nejen k relaxaci, ale i ke zpevnění, prokrvení a regeneraci svalů pánevního dna je vhodné provádět cvičení pánevního dna. Vhodnými cviky podporujeme uvědomování si vlastního pánevního dna, které bývá často ve zvýšeném napětí. Posilovat lze také izolovaně jednotlivé části pánevního dna. Cvičení pánevního dna také doplňujeme o protahovací cviky svalů kyčlí, bederní páteře a cviky na posílení hlubokého stabilizačního systému. Jedná se o svaly, které se svou aktivitou významně podílí na držení těla.
Cviky fyzioterapeut volí individuálně dle aktuálních potřeb či potíží klienta.
Cviky na posílení pánevního dna
Aktivace (relaxace) svalů pánevního dna v přímé návaznosti s dechem
Začněte vleže na zádech s pokrčenými dolními končetinami. Nadechněte se do spodní části břicha – „do kalhotek“, kdy pánevní dno vám lehce klesne, relaxuje a rozprostře se do stran jako květ. S výdechem pánevní dno stoupá vzhůru a svaly pánevního dna pracují. Tuto koordinaci s dechem zkoušejte v různých polohách, jako je sed, stoj či klek.
Posilování svalů pánevního dna ve dřepu – tato pozice je vhodná opět pro aktivaci svalů pánevního dna. S nádechem se snažte rozevřít pánevní dno – povolte a zrelaxujte jej, s výdechem svaly pánevního dna vtáhněte (představa výtahu jedoucího směrem nahoru).
Dobrý den, dceři je 13 měsíců a už přibližně 5 týdnů bojujeme se spánkem. Začalo to odmítáním dopoledního spánku. Uspávala jsem i hodinu - hodinu a půl, většinou s řevem. Dcera poté sice hodinu spala, ale odpoledne se epizoda opakovala. Přešli jsme tedy na jeden spánek okolo poledne. První tři dny bylo vše v pořádku, dcera spala kolem oběda i 2,5 hodiny. Pak se najednou začalo v noci stávat, že se vzbudila a byla vzhůru i hodinu a půl, než zase usnula. K tomu se přidalo celkově špatně večerní usínání a lehký spánek. Nyní spí kolem oběda pouze 1,5 hodiny a večer usíná s pláčem. Rostou jí stoličky, které k tomu asi taky moc nepřidávají. Nevím, jak z toho ven. Držet jeden denní spánek? Zkoušet přejít zase na dva, i když neusne? Zkusit nastavit každodenní večerní ukládání ve stejnou hodinu a čekat, až si zvykne? Předem děkuji za odpověď
Dobrý den,
potřeba a také kvalita spánku se u dětí v průběhu jejich vývoje často mění. Spánek ovlivňuje mnoho faktorů souvisejících s psychickým, psychomotorickým, fyzickým vývojem, růstem, aktuálním zdravotním stavem a dalšími vlivy okolního prostředí, podněty apod. Normální je i výskyt tzv. spánkových krizí, často právě spojených například s přechodem na jiný typ spánku v souvislosti s jeho nižší potřebou. Ve 13 měsících vývoj vašeho dítěte postupuje velkou rychlostí, dítě se setkává i v souvislosti s rozvojem motorických schopností s velkým množstvím podnětů, které mozek následně zpracovává. Současně ubývá potřeba spánku a dítě si hledá svůj nový spánkový režim a rytmus. Toto období přechodu na jeden spánek může trvat různě dlouho, spánek, a to i ten noční, může být dočasně narušen. Je potřeba nastavit nový režim a rytmus spánku, postupovat klidně a trpělivě, na dítě netlačit, nezařazovat v tomto období přechodu na jeden denní spánek žádné další větší změny, nové aktivity apod. Některé věci ohledně ukládání jste již zkusila zařadit a správně píšete, že je dobré nastavit pravidelnou dobu ukládání dcery k odpolednímu i večernímu spánku, ukládat vždy stejným způsobem, do klidné a vyvětrané místnosti, používat stejné rituály před spánkem. K dobrému spánku také napomůže nejlépe bavlněné, prodyšné pyžamko, které dítě nikde neškrtí a je pohodlné. Růst zubů samozřejmě může spánek také ovlivnit. Proto je potřeba vytrvat, než si dítě zvykne, ukládat s citem k únavě a kondici dítěte. Ze spánku dítě nebudit, může se také stát, že některé dny v tomto přechodném období dcera někdy usne i dvakrát. Odpolední spánek je jinak pro dítě velmi důležitý a jeho kvalita úzce souvisí i s dobrou kvalitou spánku nočního. Potřeba spánku je také individuální, ale obecně by dítě ve 13 měsících mělo spát za den přibližně 11-14 hodin, z toho jsou 1-2 hodiny určeny pro odpolední spánek. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Zaregistrujte se na Babyonline.cz, uveďte termín porodu a každý týden vám automaticky
přijde e-mail s
informacemi o
vašem těhotenství týden po týdnu a vývoji miminka!
Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.
Zdravé těhotenství
Výživa, recepty a cvičení
Unikátní publikace pro těhotné i šestinedělky věnující se současně zdravé výživě, zdravému vaření krok za krokem a zdravému cvičení před, v průběhu těhotenství i po porodu. O tom nejdůležitějším, co rozhoduje o zdraví Vašeho miminka! Zkuste to!