Zatímco dříve o očkování veřejnost příliš nediskutovala, dnes je u dětských lékařů jedno z hlavních témat. Proč se o něm nediskutovalo v dobách minulých? Možná to bylo způsobeno jeho automatickým přijetím po epidemiích nemocí, proti kterým se začalo očkovat. Nebo také tím, že učitel, lékař a farář byli v minulosti takovou autoritou, že lidem ani nepřipadlo nutné a vhodné o tomto opatření přemýšlet.
Dnes už si infekce nepamatujeme. Ano, ještě já jsem zažila na táboře slečnu s nehybnou rukou po dětské obrně a také spolužačku s meningitidou ve stavu na pokraji života a smrti a dva měsíce zcela vyřazenou z běžného provozu. Nicméně i přes setkání s těmito následky onemocnění byla pro mě tato problematika vzdálena. I případná preventivní opatření.
Řada lidí je zvyklá stále s něčím bojovat, mít nějakého společného nepřítele, jak je tomu třeba za války nebo v totalitním režimu, např. u nás do roku 1989. Nyní však tento společný, jasně definovatelný nepřítel chybí, proto si hledáme nepřátele imaginární, naskakujeme na vlnu nejrůznějších „ANTI“. Někdy racionálních a opodstatněných, v jiných případech táhnoucích lidskou společnost o pár kroků zpět.
Proč se v dnešní době stále více o očkování diskutuje, souvisí s několika skutečnostmi:
Skutečnost první: Část lidí začíná brát zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou, přemýšlet nad výkony, které podstupují, na základě získaných informací polemizují s lékařem, samozřejmě v dobrém, což je úžasný krok vpřed.
Skutečnost druhá: Další část lidí si myslí, že na základě jednoho přečteného článku rozumí problematice, kterou někdo studuje 20 i více let. Jak zmínila v nadsázce jedna paní profesorka „zdraví a stavitelství dnes rozumí každý“. Tito lidé své rozumy nebo spíše nerozumy šíři dále s obrovskou razancí. Ale pozor, mnohé jejich argumenty působí nesmírně logicky, takže se automaticky zbylá veřejnost s nejistotou ptá, co je pravdy na jejich sdělení. Také bych mohla s klidem napsat včetně palcových titulků:
Neplodnost na celý život
Maminky právě narozených synů dávejte si pozor, buďte obezřetné, co se lékař právě rozhoduje na preventivní prohlídce vašemu malému princi udělat. Když svému chlapci necháte píchnout vakcínu proti příušnicím, možná se již vnoučat nedočkáte. Je totiž otázkou, zda živá oslabená vakcína nezpůsobí právě u vašeho syna neplodnost. Mechanizmus vzniku je v podstatě stejný jako u příušnic. Část viru z vakcíny se usadí ve varleti, jednom nebo obou, kde vyvolá zánět. Ten se zhojí stejně jako jinde vazivem. Místo původní tkáně s produkcí pohlavních buněk vznikne vazivo, které už nikdy nic nevyplodí, čili vaše dítě zůstane navždy sterilní.
Nebo jinak:
Víte, proč váš kolega v práci nebývá nemocný?
Lámete si hlavu, proč ten Franta od vedlejšího počítače vůbec nebývá nemocný? Ani v případech, kdy kolem něho soplí většina firmy? Bacily mu poskakují po klávesnici, až jsou skoro patrné i bez mikroskopu? A on nic? Už od rána si přijde v dobré náladě a v plném zdraví vyběhne troje schodiště, zatímco vy to sotva zvládnete přes ucpaný nos a bolavý krk cestu udýchat ve výtahu? Zkuste se jej zeptat, zda je očkovaný a na co všechno. S největší pravděpodobností se dozvíte, že ano. Očkování vás totiž chrání nejen proti patogenům, jejichž části jsou použity ve vakcínách, ale funguje i zkříženě. Tedy očkovaný člověk je imunní nejen např. proti klíšťové encefalitidě, ale i dalším virům s podobnou povrchovou strukturou. Protože jsme náš imunitní systém očkováním na určitou strukturu viru nacvičili reagovat, bude to dělat nezávisle na tom, jak se daný kmen jmenuje. Proto očkovaní jedinci podléhají i běžným infektům zhruba 3x méně než ti neočkovaní.
Tak co, působila jsem přesvědčivě? Pak vězte, že ani jedno sdělení s palcovým titulkem není pravdivé. Ani to první namířené proti očkování, ani to druhé, které se kloní k názoru očkovat vše, všude a za jakýchkoliv okolností.
Skutečnost třetí: Za vším hledejte peníze. Á už vidím, jak se někteří chytli na těstíčko, rozzářily se jim oči a začali do rytmu mého textu práskat jednu ránu za druhou do farmaceutických firem. Pak do těch distributorských, pak do lékařů, kteří na kladném postoji k očkování vydělávají. Jasně, máte pravdu, každá dobrá myšlenka bývá časem zneužita, nicméně dnes již doba pokročila a zneužití se týká i myšlenek jiných. Lidé opravdu milují kritiku, vytyčit si společného nepřítele a bojovat. V podstatě všichni kritici něčeho jsou nebetyčně úspěšní, ale pouze do chvíle, kdy je konečně také pustí k lizu a k moci, nechá se jim nějaká ta pravomoc a zodpovědnost. Pak s překvapením nechápou, proč už jejich kritika nezabírá a oblíbenost klesá.
Ale vraťme se k tématu. Kam se doba posunula? Na dobře míněnou kritiku farmaceutického průmyslu, která nabádala k přemýšlení a pomáhala vytvářet vyvážený postoj, se časem nalepila řada jedinců s jediným cílem napakovat se. Vidíte to také? Spoustu alternativních lidí, kteří se pasují do role odborníků, nejen u očkování? Přestali pouze upozorňovat, ale začali za alternativní rady vybírat peníze, které jim lékaři jedoucí na pojišťovnu mohou tiše závidět. Nabízejí alternativu očkování, nejrůznější doplňky strany, nejlépe celoživotně užívané. Když už vypadáte nezlomitelně, tak byste určitě ty doplňky měli užívat alespoň po tom očkování. No, a když i přes jejich působení náhodou onemocníte banální infekcí nebo dokonce rakovinou, ihned přispěchají s jinými vhodnými doplňky k vaší stravě. Kupodivu nic z toho není zadarmo, naopak to stojí podobně jako léky, které ovšem prošly dlouhým vývojem, nesmírně náročným klinickým zkoušením, což se zákonitě promítne do jejich ceny. Jak je tedy možné, že lék vzniklý z vývoje za několik miliard stojí podobně jako doplněk stravy? Jak asi vysoká musí být v druhém případě jeho marže a zisk pro výrobce?
Skutečnost čtvrtá: Jednou z nejvýznamnějších okolností je všudypřítomný strach, který vyvolávají obě strany. Jak ti, kteří přicházejí do styku s důsledky neočkování – smrt dítěte, doživotní postižení, tak ti, kterým se podaří vyhledat člověka s postižením, které začalo v době očkování. Tady musíme objektivně říci, že panuje nerovnováha. Zatímco druhé skupině se lidé hlásí sami, je to logické, potřebují objasnit původ onemocnění a žádný jiný rizikový faktor kromě očkování si nevybavují, tak první skupina má s prezentací smutných událostí, kde je navíc jasně prokázán původce onemocnění, problém. Proč? Zvláště u dětí se rodiče nechtějí prezentovat jako ti, kteří nedali dítě naočkovat, mnohdy se v rodině ještě vzájemně pro různé názory na očkování obviňují, kdo za to může, a zainteresovaným odborníkům přijde neetické v této situaci ještě po nich chtít, aby se svým příběhem veřejně vystoupili.
Skutečnost pátá: Nezdá se vám, že je těch vakcín hodně? Čili opět to vypadá na zneužití dobré myšlenky. Tento stav je také logický. Jakmile přijdete na mechanizmus, jakým navodit v organizmu obranyschopnost proti jednomu bacilu, vymyslíte jej snadněji i proti jinému. Takže je zřejmé, proč výrobci vakcín berou jednu „breberku“ za druhou a zkoušejí, jak na ni vyzrát. Je pak na odborných společnostech, kterou z nabízených látek zařadí do schématu pro svou populaci. Je na rodiči, co z nabídky nepovinných očkování vybere pro své dítě on sám.
Skutečnost šestá: Povinnost. To slovo má málokdo z nás v lásce. Raději děláme věci dobrovolně, z vlastního přesvědčení. Právě proto budí povinný očkovací kalendář takové vášně. Když však společnost chce, aby bylo toto preventivní opatření účinné a peníze nebyly vyhozeny oknem, musí zajistit určitou kolektivní imunitu, tedy počet, procento očkovaných, díky kterému se zcela zabrání přenosu bacilu v populaci. Jinak státem placená opatření ztratí na významu, bude platit nejen za očkování, ale i za léčbu onemocnění u neočkovaných. Takto hradí pouze očkování, resp. většinou, protože ojedinělým případům i přes vakcinaci zcela nezabráníme. Je s podivem, že dobrovolných očkování, jakmile je začnou hradit pojišťovny, rodiče masivně využívají – pneumokok, papilomavirus u dívek / nyní v akci i u chlapců.
Skutečnost sedmá: Rodičům se oprávněně nelíbí, že do těla dítěte zasahujeme tehdy, kdy je zdrávo. Právem se ptají, zda je to nutné. Pokud žijeme ve sterilním prostředí, kde nemoci nehrozí, tak je to samozřejmě zbytečné. Ale my v něm nežijeme a bohužel epidemiologická situace bude s přistěhovalectvím stále horší. U této skutečnosti mě vždy „dostane“ jednání některých matek, které dávají své děti úmyslně nakazit planými neštovicemi. Nad tím mi nikdy nepřestane rozum stát. Na to nemusí mít člověk vysokoškolský diplom, ani maturitu, ani základní školní vzdělání, aby dokázal posoudit, co s lidským tělem udělá takový virus. Na rozdíl od živé oslabené vakcíny, kde je virus úmyslně v dávce, která postačí na reakci imunitního systému a její zapamatování pro další setkání s virem. Nehledě na to, že ani tak říkajíc banální onemocnění, za jaké jsou plané neštovice u matek považovány, tak banálně u některých dětí probíhat nemusí. Kde berou ty matky jistotu, že z organizovaného neštovicového dýchánku si nepřinesou místo banálního puchýřkovitého onemocnění razantní průběh nemoci? Včetně např. napadení oslabené kůže baktérií s následným jizvením, za což jim zvláště dcery v dospělosti poděkují, či dokonce postižení dalších orgánů?
Jít nebo nejít na očkování? Přemýšlejte vlastní hlavou
Když jsem si takto před lety dala dohromady, kdo všechno má zájem na mém „ANO“ či „NE“ u očkování, naznala jsem, že si v hlavě budu muset udělat nějaký vlastní algoritmus rozhodování. Jak se říká, dát na misku vah všechna pro i proti každého očkování.
1. Nevěřím nikomu a ničemu. Všechny argumenty musí projít mým vlastním kritickým zhodnocením. U každé informace se pídím po zdroji, ale jsem rezervovaná i k nim, zvláště když ve zdrojích najdu odkaz na článek jistého protivakcinačního hnutí v Americe, kam si napsali již bez zdroje potřebné argumenty, které jsou následně citovány v dalších textech. Tohle mě docela pobavilo. Ale i u vědeckých kapacit uvádějících klinické studie přemýšlím, nakolik jsou přesvědčivé a zda data nemohou být interpretována jinak.
2. Své názory neustále přehodnocuji. Naštěstí netrpím velkým egem a nečiní mi problém říci, že jsem pod tíhou okolností změnila názor, ať již v pozitivním nebo odmítavém slova smyslu. Vědecký výzkum denně chrlí stovky nových skutečností, které je nutno nově zahrnout do svého rozhodování.
3. Strach. Který z nich je větší? Aneb jak zmínila jedna milá paní, se kterou spolupracuji: „Každá maminka chce pro své dítě to nejlepší. Některá nechce, aby onemocnělo zápalem mozkových blan nebo sepsí – otravou krve, jinou více straší nežádoucí účinky vakcíny.“ Řekla to přesně. V tomto jsem již pokročila, nerozhoduji se pod tíhou strachu, ale když už se pro nějaké očkování rozhodnu, beru to jako odpuštění si případných nepříjemností v životě, zbytečných návštěv nemocničních zařízení, karantény v případě objevení se nemoci v okolí apod. Když jej naopak odmítnu, nevrtá mě hlavou riziko možné infekce. Pokud se budíte strachy, že vaše dítě může dostat při jakémkoliv kroku z domu ta nejhrůznější onemocnění, bude asi na místě jej nechat očkovat. Pokud naopak už jako těhotná trpíte strachem z toho, že vaše dítě naočkují a ono následně onemocní autismem, hyperaktivitou a dalším, pak bych nad očkováním váhala. Když jste o nežádoucích účincích přesvědčena, vždy nějaké nastanou. Stejně tak, děsíte-li se reakce po očkování. Ta je mimochodem logická, svědčí o tom, že imunitní systém vašeho dítěte zareagoval. Není však vhodné reakce bagatelizovat. Veškeré nežádoucí reakce by se měly hlásit. Ty méně závažné, můžeme říci standardní, proto, aby rodiče, které očkování čeká, viděli, co a v jakém procentu se může objevit. Ty závažné, aby se řádně prošetřilo, proč k nim došlo.
4. Spoléhání se na celek, na společnost. I po očkování nemáme jistotu, zda zabralo a nemoc nemůžeme dostat. Běžně si po každém onemocnění protilátky nezjišťujeme. V těchto případech spoléhám na kolektivní imunitu, že je u nás poměrně hodně očkovaných, takže i když mé tělo není proti bacilu schopné se bránit, nebude odkud nemoc chytit. Stejně tak moje očkování poskytuje obranu dětem i dospělým, kteří nemohou z nějakého důvodu získat imunitu, být sami očkováni.
5. Když máte takovýto rozhodovací algoritmus, jdete většinou k lékaři najisto. Víte nejenom, zda očkovat nebo ne, ale v případě očkování máte vybránu i konkrétní vakcínu. Pak můžete u lékaře zažít nejrůznější kuriózní situace. Např. se stanete jedinou matkou, která má dítě naočkované jinou vakcínou než všechny ostatní, které v ordinaci lékaře zřejmě automaticky vzaly tu nabízenou. Nicméně lékař, se kterým mám velmi milý, vstřícný a korektní vztah, neměl problém s mým jiným názorem, pochopil mé argumenty a vakcínu extra pro moje dítě objednal. Lišit se v názoru je normální. Lékař má právo vidět problematiku ze strany svého oboru, já zase na základě informací z více oborů, kterých se problematika vakcíny týkala a zkonzultovala jsem ji tedy s vícero odborníky. Ostatně těžko se kdy setkáte u 10 lidí s bolestí, že jim bude nasazeno stejné analgetikum. Co člověk, to názor. A v dnešním světě už dávno neplatí, že pouze jeden je ten správný.
RE: Vědecké studie
Související články
Očkování z pohledu dětských lékařů - je nutno se očkování bát?
Očkujete striktně děti dle schváleného očkovacího kalendáře, nebo k nim přistupujete individuálně? Co když rodič trvá na odložení očkování, ač není pádný důvod, je to jeho přesvědčení, intuice, vyhovíte mu? Odmítají očkování spíše vzdělaní nebo nevzdělaní rodiče? V jakých případech jste při očkování obezřetní a zvažujete je (rýma, autista v rodině apod.)?
Jak Vašík jako zázrakem přežil pneumokokový zánět mozkových blan
Vašík vždy všechna onemocnění snášel hůře. Jednou při vysokých horečkách rodiče odvezli Vašíka do nemocnice, kde se dozvěděli závažnou diagnózu. Vašík si snad vybral úplně všechny komplikace, ale z onemocnění vyvázal jako zázrakem bez následků.
Velký rozhovor o imunitě a očkování s paní doktorkou Zuzanou Vančíkovou, dětskou lékařkou
Velký rozhovor o imunitě a očkování s paní doktorkou Zuzanou Vančíkovou, dětskou lékařkou, kde probereme postupně všechny ožehavé otázky současné vakcinace.
Kolik českých maminek nechalo děti naočkovat proti pneumokokovi a kdy?
Zeptali jsme se tří lékařek, jak v jejich ordinacích vypadá situace s očkováním proti pneumokokům.
Ztráta sluchu 3,5letého dítěte po prodělaném pneumokokovém zánětu mozku
V dnešní době začíná zájem o očkování proti pneumokokům stoupat. Přesto se najdou rodiče, kteří odmítají i základní povinné očkování. Nabízíme vám příběh Marušky. Má šťastný konec?
Povinné nebo nepovinné očkování?
V ČR je očkování dětí povinné. Toto asi jedno z mála pozitiv z dob socialistického zdravotnictví dětským lékařům na kongresech záviděl nejeden zahraniční kolega, proč? Jak je to s povinností očkovat děti v okolních / jiných zemích?
Měsíc očkování
Z historie očkování - československá stopa. Vakcíny, princip očkování. Neškodí očkování miminkům? Je lepší očkovat či onemocnět?
Typy vakcín
Jaký je rozdíl mezi živými a neživými vakcínami?
Očkování proti tuberkulóze - proč bylo zrušeno?
Vyhláškou č.299/2010 Sb s účinností od 1.11.2010 bylo zrušeno celoplošné očkování proti tuberkulóze, takže na novorozeneckých odděleních již očkování neprobíhá. Očkují se pouze děti zařazené do některé rizikové skupiny.
Brožura O OČKOVÁNÍ trochu jinak - ke stažení
Kdy dítě neočkovat?
Má-li dítě dobře snášet očkování a vytvořit si dobrou imunitu, musí být v době podání očkovací látky zdravé. Kdy nelze dítě očkovat?
Jaký režim dodržovat těsně před očkováním?
Jestliže má plánované očkování proběhnout bez komplikací, musí být dítě především zdravé. Proto zhruba 3 dny před očkováním by měli rodiče pečlivěji sledovat zdravotní stav dítěte – únavu, zvýšenou teplotu, kašel, vyrážku, zažívací potíže, nechutenství či zvracení, nápadnou změnu v chování dítěte, alergii.
Očkovat nebo neočkovat? Imunitní reakce po očkování a při nemoci
Jak ovlivňuje vakcina imunitní a nervový systém? Kdy neočkovat? Nechat dítě záměrně nakazit infekcí?
Jaké mohou být reakce po očkování a jak je řešit?
I když jsou dnešní očkovací látky chránící ve vysokém procentu tělo před infekcí vyráběny prostřednictvím moderních technologií, a tudíž vysoce bezpečné, čas od času se vyskytnou nežádoucí vedlejší reakce.
Jak připravit dítě na očkování?
Připravit dítě na očkování lze přibližně od 2 let věku, některé děti i dříve. Zde je nezbytně nutná spolupráce rodičů dítěte, kteří se již doma pokusí dítěti jemu srozumitelnou formou sdělit, co jej čeká, jak se to provádí a že to trochu bolí.
Je očkování u dětí povinné?
V České republice je očkování povinné a je vymezeno § 45 a násl. Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a následně Zákonem č. 471/2005 sb. Povinností zdravotnických zařízení je zajistit a provést pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a očkování při úrazech a poraněních.
Očkování na cesty
Očkování do zahraničí je ve vlastním zájmu každého cestovatele. Chcete-li vědět, jaká rizika Vám hrozí ve Vaši cílové destinaci, nabízíme vám přehled zdravotních rizik a povinných i doporučených očkování do každé krajiny.
O OČKOVÁNÍ trochu jinak ...z kravína
Máte už dost strašení typu: „Neočkování nebo očkování bude pro dítě a celou rodinu znamenat jistou smrt?“ Řešíte dilema zda naočkovat vlastní dítě? Pak vám mohou pomoci, ale i vás pobavit a vzdělat naše informace o očkování v novém anglickém videu Jany Martincové – nadšenkyně v oblasti lékařského vzdělávání, tentokrát přepsaném i do češtiny. Proč z kravína? Protože začátek očkování byl těžký jako kráva. Nevěříte? Pak se seznamte s naší přítelkyní, krávou Jitkou a poslouchejte příběh v našem videu.
Další doporučená očkování
Hexavakcína
Co je to hexavakcína? Patří hexavakcína do očkovacího kalendáře povinných očkování? Kdy se hexavakcínou očkuje? Jak vypadá očkovací schéma? Proč dáváme přednost hexavakcíně oproti jednotlivým očkováním?
Fakta a mýty o očkování
Očkovací kalendář 2022
Proti kterým nemocem se dnes děti povinně očkují, kdy, v jakých intervalech a v kolika dávkách?
Paralen/panadol po očkování ANO či NE?
Po pročtení sobotní MF DNES cítím jako povinnost se s Vámi podělit o nový lékařský poznatek, který osvětluje prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. – předseda České vakcinologické společnosti v rozhovoru Stanislava Drahného.
Jak se dají časově poskládat povinná a nepovinná očkování?
Ve spolupráci s pediatry jsme vytvořili návrh očkovacího kalendáře, kde se kombinují povinná očkování v růžových boxech s těmi nepovinnými v boxech modrých.
Novinky v očkování dětí 2018
Očkovat nebo neočkovat
Na čem je založena kampaň proti vakcínám? Jak probíhá výroba a kvalita dnešních vakcín? Jaké jsou nežádoucí účinky vakcín a pozitivní účinky vakcín? Umíráme i dnes na na nemoci, před kterými je možné chránit vakcínami? Proti čemu je možnost očkovat?
Měsíc očkování II.
Hliník a rtuť ve vakcínách. Může se stát očkovaný přenašečem nemoci?
Rtuť ve vakcínách. Hliník – kam jde po vpichu, vliv na nervové buňky, jak se vyloučí. Může se stát očkovaný přenašečem nemoci?
Počátky očkování, úmrtnost na onemocnění dříve a v současnosti, složení vakcín dříve
Proč a kdy se začalo očkovat? Jaká byla úmrtnost na jednotlivá onemocnění před zavedením očkování, jaká je dnes? Vývoj a složení vakcín. Co obsahovala první vakcína? Bylo její použití schválené?
Je pneumokok náš kamarád? Co může nastat a co dělat, když mám v krku pneumokoka?
Skoro to tak vypadá. Pneumokoka si v nosohltanu hýčká až 30-60 % zdravých dětí a 10 % zdravých dospělých. Jak to, že tito lidé neonemocní?
Úhrada očkování dětí zdravotními pojišťovnami
Pravidelná očkování běžně dostupnými vakcínami je dle zákona plně hrazeno z rozpočtu ministerstva zdravotnictví, nikoli z rozpočtu zdravotních pojišťoven. Jaké to jsou?
Očkovat nebo neočkovat náctileté proti Covidu?
Také máte doma náctileté dítě a váháte na jakou stranu vah se přiklonit? To jsme na tom stejně. Respektive jsme byli.
Očkování a provoz ordinací praktických dětských lékařů (rozhovor s MUDr. Alenou Šebkovou) v době epidemie
Časté dotazy rodičů jak k režimu dětských ordinací v době epidemie, tak hlavně k případnému odkládání plánovaných očkování nás inspirovali k rozhovoru s dětskou lékařkou, paní doktorkou Šebkovou. Pevně věříme, že její odpovědi zcela rozptýlí pochybnosti rodičů, kdy se každý bude schopen v rámci péče o své dítě správně a svobodně rozhodnout.
Způsobuje očkování autismus?
V dnešní společnosti se velmi často probírá otázka vedlejších účinků očkování, nejčastěji ve spojitosti s autismem. Jedná se o mýtus, nebo je tato skutečnost vědecky ověřena?
Co je očkování, proč je i dnes důležité?
Očkování je důležitou součástí zdravotní prevence, jehož základním významem je předcházení některým infekčním nemocem. Výhoda očkování mnohonásobně převažuje jeho rizika, která jsou navíc zanedbatelná v porovnání s riziky při prodělání infekčního onemocnění u neočkovaného jedince.
Kdy lze začít u dětí s nadstandardním očkováním?
Obecně platí, že s nadstandardním očkováním (žloutenka typu A, B, meningokokové infekce, klíšťový zánět mozku, chřipka) je vhodné začít až po splnění pravidelného očkování dle zákona, tj. zhruba ve 2,5 letech věku.
Očkování proti rakovině děložního čípku a papilomaviru (HPV)
O jaké očkování se jedná? Kdo se očkuje a kdy? Jsou nějaké komplikace po očkování? Jaká je cena vakcíny a její úhrada pojišťovnou?
Jak/kam se očkuje?
Nejčastěji se očkovací látky do těla vpravují injekčně do svalu. Některé očkovací látky jsou podávány injekční jehlou pod kůži (např. spalničky), nebo do kůže (tuberkulóza). Jiné se podávají ústy (cholera, dříve obrna).
Intervaly mezi očkováními
Jaký časový interval je vhodné dodržet mezi 2 očkováními v případě neživých a živých vakcín?
Povinná očkování
Proti kterým nemocem se dnes očkuje v rámci pravidelného očkování?
Režim dítěte po očkování
Je nutno po očkování dítěte dodržovat nějaký zvláštní režim? Čeho se po očkování vyvarovat?
Termíny očkování
Čeho se po očkování vyvarovat?
Každé očkování znamená zvýšenou zátěž pro organizmus. Jakou?
Rozhovor o očkování a přístupu rodičů s MUDr. Alenou Šebkovou
I když to vypadá, že o očkování toho bylo napsáno i řečeno již spoustu, tak to stále nestačí. Mnoho z vás může mít stále pochybnosti nebo nezodpovězené dotazy.
Očkování proti chřipce - ANO či NE? Kdy? Na jak dlouho nás očkování chrání?
Jak se očkuje? Jaký je efekt očkování? Jaká je reakce po očkování?