Téma první: A co vy? Pamatujete si na svou první menstruaci?

Sandra:

Na svoje první měsíčky si pamatuju hodně dobře. Bylo mi dvanáct a s rodiči jsme byli na dovolené v Tatrách. Toho dne jsme měli naplánovanou túru po hřebenech, dlouhou asi 30 km. Vyrazili jsme brzo ráno, vyšplhali na hřeben a tam nás stihla příšerná bouřka. Určitě nejhorší v mém životě. Blesky padaly pár metrů od nás a my měli hrozný strach.

Táta rozhodl, že musíme seběhnout níž do údolí, což jsme udělali a pak hodinu leželi v kosodřevinách promoklí až na kost a čekali, až se bouřka přežene. V údolí jsme pak bloudili, hledali jsme cestu zpátky do chaty. Šli jsme dlouho a dorazili až v deset v noci. Z plánovaných 30 km jich bylo asi 45. Bolely nás nohy, byli jsme zničení, ale šťastní, že jsme živí. Ráno jsem se probudila a na kalhotkách našla krev. Přežila jsem šílenou bouřku a stala se ženou. Na to se nezapomíná. J

Thea:

Já taky ve dvanácti. Jela jsem na tábor a doufala, že tam teda ne. Samo, že tam teda jo. Děsně mě štvaly ty vložky, vedoucí mi koupila jediný, co v tý díře měli, takový tlustý a plný vaty. O lepicích páskách jsem si mohla nechat zdát. Hned ten den, kdy jsem to dostala, jsme měli běžeckej závod a mně ta vložka vyklouzla do nohavice tepláků. V cílový rovince jsem to vzdala a běžela rovnou na záchod. Děkovala jsem nebesům, že mi máma na tábor zabalila ty hnusný tepláky s gumou staženou u kotníků. Nepropustila by mravence, natož něco tak obludně velkýho. J

Adina:

Jéé, já taky na táboře! Zjistila jsem to ve sprše a rázem to byla moje nejdelší sprcha v životě. Bylo mi třináct, věděla jsem, o co jde, ale neměla nic s sebou a nevěděla, na koho se obrátit. Nakonec jsem šla za jednou vedoucí, která s sebou měla malé dítě. Zachovala se skvěle. Domů jsem napsala, ať mi pošlou vložky a za pár dní přišly vložky do bot. No, chápete to? Máma opět nezklamala. J

Verona:

Holky, už tak brzy? Já v šestnácti. Ten večer si vybavuju dobře. Koukala jsem na telku a dávali nějaký drsný film „Sopka“. Když Rebeka psala o těch symbolech, i mně to tak přijde. Sopka a rudá láva a v mým břiše něco podobnýho. Běžela jsem za mamkou a řekla jí, že už jsem velká holka. Vybavuju si, že jsem obě byly svým způsobem pyšné. Prožívaly jsme to spolu. J

Carla:

Sranda, jak jsme to většinou dostaly v létě. Já taky! Byla jsem na dovolený s kámoškou, jejím tátou a mladším bráchou (jejich rodiče se zrovna rozváděli) a obě jsme to dostaly najednou. Bylo nám třináct a neustále jsme to řešily. Zpětně si myslím, že ten její táta z nás musel bejt na palici. Věčně jsme byly někde zalezlý a šuškaly si, každou chvíli mizely na hajzlíkách a kontrolovaly, jestli je čas na výměnu. Chodily jsme jedna před druhou a zíraly, jestli to někde není vidět. Vlastně – vůbec nic jinýho si z tý dovky nepamatuju. Byly jsme hrozný paka. J

předchozí: http://blog.babyonline.cz/o-matkach-a-dcerach/clanek/2032

následuje: http://blog.babyonline.cz/o-matkach-a-dcerach/clanek/2034