Rozhovor s lékařkou, která vzdělává děti i jejich rodiče
Jana Martincová se po absolvování Lékařské fakulty MU v Brně dlouhodobě profiluje v oblasti zdravotnického vzdělávání laické i odborné veřejnosti a popularizaci medicíny. Je autorkou předškolní přípravy a popularizátorkou sexuální výchovy v kruhu rodinném. Se sexuoložkou Petrou Sejbalovou provedla před dvěma lety z vlastních prostředků rozsáhlý sexuální výzkum mezi dospívajícími, z kterého vyplynulo, že se na webové stránky s pornografií dostávají už malí školáci. Právě ti jsou pak nejzranitelnější při útocích sexuálních agresorů na internetu.
Jak se stane, že lékařka začne psát knížky pro děti?

Dvakrát mě v životě osud nasměroval na jinou cestu, než byla ta jasně daná. Poprvé to bylo po medicíně, kdy jsem se jako nesmírně prakticky zaměřená žena musela vzdát možnosti jít do klinické praxe, protože jsem neměla babičku na hlídání. Psal se rok 1995 a tohle bylo rozhodující kritérium pro přijetí. Navíc v nemocnici, které vládla žena.
A podruhé, kdy jsem již měla rozjetou kariéru ve farmacii a ve firmě jsem se zabývala mimo jiné zdravotnickým vzděláváním lékařů i pacientů. V roce 2004 se mi narodil jako druhé dítě hyperaktivní syn a já záhy pochopila, že hodně dlouho na pevnou pracovní dobu nikam nenastoupím. Vzdala jsem se kariéry, abych si neplánovaně našla jinou. Od té doby s týmem odborníků tvoříme hlavně pro naši potřebu vzdělávací portály, brožury a knížky.
Nejdříve to byl portál Babyonline.cz, protože jsem pociťovala nedostatek kvalitních informací k péči o dítě. Následně jsem potřebovala ADHD dítě vývojově posunout, tak vznikla kniha Říkaček a Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky, které jsou jedinou komplexní předškolní přípravou v Česku. A úplnou náhodou jsme pokračovali tématem sexuální výchovy. To, když měl syn v 5 letech tolik otázek, až z toho vznikla knížka Jak děti přicházejí na svět.
Pak jste pokračovala knihami pro dospívající, je to tak?
Takto přímočaré to nebylo. Když děti dospívaly, měly doma stále po ruce dostatek informací a sdílení našich rodinných hodnot, což je pro každé dítě to nejdůležitější. Ale dotazy nabíraly na obtížnosti a v jednu chvíli jsem naznala, že pro ně musím všechno sepsat s odborníky z jednotlivých oborů.
Jak volíte u dětských knížek témata?
Vždy ta, která mně na našem knižním trhu chybí, nebo jejich zpracování nedosahuje úrovně, jakou si pro sebe nebo děti představuji.
Jak jste se dostala k vaší poslední knížce Přísloví, která vychází v těchto dnech?
To jsem si splnila takový svůj dětský sen :-). Zjistila jsem, že nejen dětem, ale někdy i jejich rodičům chybí taková ta obyčejná moudrost našich předků, proto jsem se rozhodla téma oprášit a vydat jej v úplně novém a jiném kabátu. Interaktivně, aby děti nebyly pouze pasivními konzumenty, ale mohly si i do takto hodnotné knížky přidat svou kreativní kresbu a knížku si uchovat na památku.

Hodně se pozastavujete nad tím, že se rodiče čím dál méně věnují svým dětem.
Je to tak. Nemyslím si, že by to bylo úplně uspěchanou dobou, spíše dnes žijeme ve větším informačním chaosu, kterému podléháme. Když jsem dříve chodila s kočárkem, věnovala jsem se jenom dítěti, mluvila jsem na ně, spolu jsme se smáli. Teď, když chodím běhat a míjím rodiče s kočárky, tak i když je dítě bdělé, je tzv. samo, rodič jede roboticky s kočárkem a jediné, čemu se věnuje, je jeho mobilní telefon.
V anketě o předškolní přípravě jsme zjistili, že je obrovský pokles rodičů věnujících se dětem. Dříve předškolní přípravu, myslím tu pravidelnou, celoroční, ne nějaký pel mel jeden sešit s úkoly, dělalo přes 50 % rodičů, dnes jich není ani jedna třetina. V sexuální výchově je situace ještě horší. Té se věnuje pouze 15 % rodičů.
To narážíte na výsledky velkého sexuálního výzkumu, který jste s kolegyní sexuoložkou Petrou Sejbalovou provedly před 2 lety?

Ano. Jeho výsledky ve mně stále rezonují, byly doslova alarmující. Pouze 15 % rodičů se věnuje sexuální výchově svých dětí, 9 % dětí si odnese nejvíce ze školy. Pak je obrovská skupina 70 % potenciálně nekvalitních zdrojů jako kamarád, spolužák, vrstevník, internet nebo dokonce porno. Zjistili jsme, že náctiletí vzdělaní doma nebo ve škole sledují porno pouze v polovině případů oproti druhé skupině (31 % vs. 64 %). Děti sledující porno již ve věku 6-10 let jsou mnohem častěji obětí online sexuálních agresorů než ti, kteří jsou na něm poprvé později nebo vůbec. Také neumí v takové situaci správně reagovat, a to hovor ihned ukončit. Udělá to pouze 58 % (na pornu již před 10. rokem, včetně) vs. 91 % (na pornu nad 10 let) vs. 95 % (na pornu vůbec). Potvrdilo se, že sexuální výchova vedená doma je nejlepší prevencí toho, aby děti a náctiletí na internetu vyhledávali rizikový obsah a naráželi na rizikové kontakty.
Hodně vás výsledky zaskočily?
Nás s kolegyní hlavně ten nízký věk, ve kterém se děti dostávají na porno. Pak to, že nám náctiletí odpovídali pravdivě a následně ještě po kantorech posílali děkovná hodnocení a maily, že jsou rádi, že to téma konečně někdo otevřel, že jej stále cítí ve společnosti tabu. Že se nemají komu se svými zážitky svěřit. A také, že máme vymyslet další průzkum. Moc je prý bavil. :-)
Téma sexuální výchovy zaujalo i vašeho syna, který se mu věnoval v rámci středoškolské odborné činnosti…
Ano, naprogramoval v rámci SOČ, která je u nich na škole povinná, web o sexuální výchově pro své vrstevníky, který mohou využít i jejich rodiče a učitelé, kteří sexuální výchovu vyučují. Syn měl pocit, že na internetu nejsou volně přístupné kvalitní zdroje sexuální výchovy. Využil proto moje knihy a jejich část převedl do podoby webu.
Ale nevěnovala jste se pouze dětem, vydala jste i knihu pro ženy…
Ano, to když jsem se zanedbala samou péčí o děti a musela jsem i díky velmi divoké rodinné anamnéze se sebou něco dělat. Každý na tom výsledku vidí jen můj mladistvě vypadající obličej, ale ten je pouze žádoucím vedlejším efektem celé mise a stejnojmenné knihy s názvem Žena po 40 – sebevědomá a v kondici.

Bylo to náročné se sebou něco udělat? Překvapilo vás na té cestě něco?
Knížka je soubor doporučení odborníků, co se dá všechno se sebou dělat. Já si z toho vyzobala pouze pár věcí, které mně vyhovovaly. A taky jsem se stala pokusným objektem korektivní dermatologie. Žasla jsem nejen nad tím výsledkem, ale hlavně z toho, co české ženy stále ještě hodně podceňují. Netušila jsem, jaký vliv může mít vzhled na psychiku. Následně na zdraví. Potvrdilo se moje motto: Střídmost, komplexní přístup, psychika nade vše. Méně je někdy více. Když se trochu posunete v hodně oblastech, je výsledek lepší, než když se budete lopotit v jedné. Ale to nestačí. Každý si musí zjistit, co funguje na jeho psychiku. Ta pak odráží celé vaše rozpoložení, zdraví, pohodu. Nejsem žádný ezoterik, ale je ověřeno, že psychika má vliv na všechny naše nemoci nebo alespoň na jejich průběh.
Nedávno jste také zveřejnili videokurzy předškolní přípravy? Co plánujete dál?
Pokud se rodičům nebo prarodičům s dětmi nová kniha zalíbí a malířka Štěpánka bude mít čas a chuť, bavilo by mě určitě pokračovat v Příslovích.
I v tématu sexuální výchovy jsem se za těch posledních pár let velmi posunula vpřed, tak po videokurzu předškolní přípravy, který jsme nedávno zveřejnili na www.prochytrehlavicky.cz, se zřejmě pustíme i do videí sexuální výchovy. Hlavně proto, že se do sexuální výchovy rodičům a pedagogům stále moc nechce.
Zrovna nedávno mi psal můj učitel polštiny, že cestoval s jednou školou, učitelé s dětmi. Kantoři se bavili o práci a jedna z paních učitelek si stěžovala, že je jediná bioložka, která se na škole nestydí s dětmi probírat sexuální výchovu. Ostatní dělají vše pro to, aby téma ve školním roce probrat nestihli. Tak si říkám, že by kurzy mohly pomoci překonat stud a ostych na obou stranách.
Kde pak ještě cítím obrovský potenciál, je téma podpůrné léčby v medicíně, kde mi naprosto učarovala fytoterapie (tedy využívání léčivých rostlin), která je sestavená lékařem-fytoterapeutem individuálně na míru každému pacientovi. Tuto metodu nyní na sobě úspěšně praktikuji. Třeba se jí jednou otevře i česká medicína. Nejen, že takto vedená fytoterapie zlepšuje zdraví a prognózu pacientům, ale šetří obrovské množství peněz. Zatímco krabička léku stojí na měsíc kolem 1000 Kč i více, tak mě jeden typ čaje na rok přijde na 1500 Kč.
Přehled knih, které Jana Martincová vydala:
Předškolní výchova a knihy pro školáky
- Říkačky pro chytré hlavičky
- Předškolákovy týdeníčky
- Písmenkové kartičky
- Přísloví a hříčky pro chytré hlavičky (novinka, vyšlo v říjnu 2022)
Sexuální výchova
- Jak děti přicházejí na svět
- Co se od kamarádek nedozvíš o sexu, líčení i zdraví
- Desatero pro kluky jak na pubertu, holky i sex
Pro ženy
Předchozí článek:
Učme děti přísloví, je to moudrost našich předků
Následující článek:
Zásady hravého vzdělávání
Poradna
Dobrý den, dceři je 13 měsíců a už přibližně 5 týdnů bojujeme se spánkem. Začalo to odmítáním dopoledního spánku. Uspávala jsem i hodinu - hodinu a půl, většinou s řevem. Dcera poté sice hodinu spala, ale odpoledne se epizoda opakovala. Přešli jsme tedy na jeden spánek okolo poledne. První tři dny bylo vše v pořádku, dcera spala kolem oběda i 2,5 hodiny. Pak se najednou začalo v noci stávat, že se vzbudila a byla vzhůru i hodinu a půl, než zase usnula. K tomu se přidalo celkově špatně večerní usínání a lehký spánek. Nyní spí kolem oběda pouze 1,5 hodiny a večer usíná s pláčem. Rostou jí stoličky, které k tomu asi taky moc nepřidávají. Nevím, jak z toho ven. Držet jeden denní spánek? Zkoušet přejít zase na dva, i když neusne? Zkusit nastavit každodenní večerní ukládání ve stejnou hodinu a čekat, až si zvykne? Předem děkuji za odpověď
Dobrý den,
potřeba a také kvalita spánku se u dětí v průběhu jejich vývoje často mění. Spánek ovlivňuje mnoho faktorů souvisejících s psychickým, psychomotorickým, fyzickým vývojem, růstem, aktuálním zdravotním stavem a dalšími vlivy okolního prostředí, podněty apod. Normální je i výskyt tzv. spánkových krizí, často právě spojených například s přechodem na jiný typ spánku v souvislosti s jeho nižší potřebou. Ve 13 měsících vývoj vašeho dítěte postupuje velkou rychlostí, dítě se setkává i v souvislosti s rozvojem motorických schopností s velkým množstvím podnětů, které mozek následně zpracovává. Současně ubývá potřeba spánku a dítě si hledá svůj nový spánkový režim a rytmus. Toto období přechodu na jeden spánek může trvat různě dlouho, spánek, a to i ten noční, může být dočasně narušen. Je potřeba nastavit nový režim a rytmus spánku, postupovat klidně a trpělivě, na dítě netlačit, nezařazovat v tomto období přechodu na jeden denní spánek žádné další větší změny, nové aktivity apod. Některé věci ohledně ukládání jste již zkusila zařadit a správně píšete, že je dobré nastavit pravidelnou dobu ukládání dcery k odpolednímu i večernímu spánku, ukládat vždy stejným způsobem, do klidné a vyvětrané místnosti, používat stejné rituály před spánkem. K dobrému spánku také napomůže nejlépe bavlněné, prodyšné pyžamko, které dítě nikde neškrtí a je pohodlné. Růst zubů samozřejmě může spánek také ovlivnit. Proto je potřeba vytrvat, než si dítě zvykne, ukládat s citem k únavě a kondici dítěte. Ze spánku dítě nebudit, může se také stát, že některé dny v tomto přechodném období dcera někdy usne i dvakrát. Odpolední spánek je jinak pro dítě velmi důležitý a jeho kvalita úzce souvisí i s dobrou kvalitou spánku nočního. Potřeba spánku je také individuální, ale obecně by dítě ve 13 měsících mělo spát za den přibližně 11-14 hodin, z toho jsou 1-2 hodiny určeny pro odpolední spánek.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
25 %
30 hlasů
69 %
82 hlasů
5 %
6 hlasů
Celkem hlasovalo 118 unikátních návštěvníků