Rozhovor s lékařkou, která vzdělává děti i jejich rodiče
Jana Martincová se po absolvování Lékařské fakulty MU v Brně dlouhodobě profiluje v oblasti zdravotnického vzdělávání laické i odborné veřejnosti a popularizaci medicíny. Je autorkou předškolní přípravy a popularizátorkou sexuální výchovy v kruhu rodinném. Se sexuoložkou Petrou Sejbalovou provedla před dvěma lety z vlastních prostředků rozsáhlý sexuální výzkum mezi dospívajícími, z kterého vyplynulo, že se na webové stránky s pornografií dostávají už malí školáci. Právě ti jsou pak nejzranitelnější při útocích sexuálních agresorů na internetu.
Jak se stane, že lékařka začne psát knížky pro děti?

Dvakrát mě v životě osud nasměroval na jinou cestu, než byla ta jasně daná. Poprvé to bylo po medicíně, kdy jsem se jako nesmírně prakticky zaměřená žena musela vzdát možnosti jít do klinické praxe, protože jsem neměla babičku na hlídání. Psal se rok 1995 a tohle bylo rozhodující kritérium pro přijetí. Navíc v nemocnici, které vládla žena.
A podruhé, kdy jsem již měla rozjetou kariéru ve farmacii a ve firmě jsem se zabývala mimo jiné zdravotnickým vzděláváním lékařů i pacientů. V roce 2004 se mi narodil jako druhé dítě hyperaktivní syn a já záhy pochopila, že hodně dlouho na pevnou pracovní dobu nikam nenastoupím. Vzdala jsem se kariéry, abych si neplánovaně našla jinou. Od té doby s týmem odborníků tvoříme hlavně pro naši potřebu vzdělávací portály, brožury a knížky.
Nejdříve to byl portál Babyonline.cz, protože jsem pociťovala nedostatek kvalitních informací k péči o dítě. Následně jsem potřebovala ADHD dítě vývojově posunout, tak vznikla kniha Říkaček a Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky, které jsou jedinou komplexní předškolní přípravou v Česku. A úplnou náhodou jsme pokračovali tématem sexuální výchovy. To, když měl syn v 5 letech tolik otázek, až z toho vznikla knížka Jak děti přicházejí na svět.
Pak jste pokračovala knihami pro dospívající, je to tak?
Takto přímočaré to nebylo. Když děti dospívaly, měly doma stále po ruce dostatek informací a sdílení našich rodinných hodnot, což je pro každé dítě to nejdůležitější. Ale dotazy nabíraly na obtížnosti a v jednu chvíli jsem naznala, že pro ně musím všechno sepsat s odborníky z jednotlivých oborů.
Jak volíte u dětských knížek témata?
Vždy ta, která mně na našem knižním trhu chybí, nebo jejich zpracování nedosahuje úrovně, jakou si pro sebe nebo děti představuji.
Jak jste se dostala k vaší poslední knížce Přísloví, která vychází v těchto dnech?
To jsem si splnila takový svůj dětský sen :-). Zjistila jsem, že nejen dětem, ale někdy i jejich rodičům chybí taková ta obyčejná moudrost našich předků, proto jsem se rozhodla téma oprášit a vydat jej v úplně novém a jiném kabátu. Interaktivně, aby děti nebyly pouze pasivními konzumenty, ale mohly si i do takto hodnotné knížky přidat svou kreativní kresbu a knížku si uchovat na památku.

Hodně se pozastavujete nad tím, že se rodiče čím dál méně věnují svým dětem.
Je to tak. Nemyslím si, že by to bylo úplně uspěchanou dobou, spíše dnes žijeme ve větším informačním chaosu, kterému podléháme. Když jsem dříve chodila s kočárkem, věnovala jsem se jenom dítěti, mluvila jsem na ně, spolu jsme se smáli. Teď, když chodím běhat a míjím rodiče s kočárky, tak i když je dítě bdělé, je tzv. samo, rodič jede roboticky s kočárkem a jediné, čemu se věnuje, je jeho mobilní telefon.
V anketě o předškolní přípravě jsme zjistili, že je obrovský pokles rodičů věnujících se dětem. Dříve předškolní přípravu, myslím tu pravidelnou, celoroční, ne nějaký pel mel jeden sešit s úkoly, dělalo přes 50 % rodičů, dnes jich není ani jedna třetina. V sexuální výchově je situace ještě horší. Té se věnuje pouze 15 % rodičů.
To narážíte na výsledky velkého sexuálního výzkumu, který jste s kolegyní sexuoložkou Petrou Sejbalovou provedly před 2 lety?

Ano. Jeho výsledky ve mně stále rezonují, byly doslova alarmující. Pouze 15 % rodičů se věnuje sexuální výchově svých dětí, 9 % dětí si odnese nejvíce ze školy. Pak je obrovská skupina 70 % potenciálně nekvalitních zdrojů jako kamarád, spolužák, vrstevník, internet nebo dokonce porno. Zjistili jsme, že náctiletí vzdělaní doma nebo ve škole sledují porno pouze v polovině případů oproti druhé skupině (31 % vs. 64 %). Děti sledující porno již ve věku 6-10 let jsou mnohem častěji obětí online sexuálních agresorů než ti, kteří jsou na něm poprvé později nebo vůbec. Také neumí v takové situaci správně reagovat, a to hovor ihned ukončit. Udělá to pouze 58 % (na pornu již před 10. rokem, včetně) vs. 91 % (na pornu nad 10 let) vs. 95 % (na pornu vůbec). Potvrdilo se, že sexuální výchova vedená doma je nejlepší prevencí toho, aby děti a náctiletí na internetu vyhledávali rizikový obsah a naráželi na rizikové kontakty.
Hodně vás výsledky zaskočily?
Nás s kolegyní hlavně ten nízký věk, ve kterém se děti dostávají na porno. Pak to, že nám náctiletí odpovídali pravdivě a následně ještě po kantorech posílali děkovná hodnocení a maily, že jsou rádi, že to téma konečně někdo otevřel, že jej stále cítí ve společnosti tabu. Že se nemají komu se svými zážitky svěřit. A také, že máme vymyslet další průzkum. Moc je prý bavil. :-)
Téma sexuální výchovy zaujalo i vašeho syna, který se mu věnoval v rámci středoškolské odborné činnosti…
Ano, naprogramoval v rámci SOČ, která je u nich na škole povinná, web o sexuální výchově pro své vrstevníky, který mohou využít i jejich rodiče a učitelé, kteří sexuální výchovu vyučují. Syn měl pocit, že na internetu nejsou volně přístupné kvalitní zdroje sexuální výchovy. Využil proto moje knihy a jejich část převedl do podoby webu.
Ale nevěnovala jste se pouze dětem, vydala jste i knihu pro ženy…
Ano, to když jsem se zanedbala samou péčí o děti a musela jsem i díky velmi divoké rodinné anamnéze se sebou něco dělat. Každý na tom výsledku vidí jen můj mladistvě vypadající obličej, ale ten je pouze žádoucím vedlejším efektem celé mise a stejnojmenné knihy s názvem Žena po 40 – sebevědomá a v kondici.

Bylo to náročné se sebou něco udělat? Překvapilo vás na té cestě něco?
Knížka je soubor doporučení odborníků, co se dá všechno se sebou dělat. Já si z toho vyzobala pouze pár věcí, které mně vyhovovaly. A taky jsem se stala pokusným objektem korektivní dermatologie. Žasla jsem nejen nad tím výsledkem, ale hlavně z toho, co české ženy stále ještě hodně podceňují. Netušila jsem, jaký vliv může mít vzhled na psychiku. Následně na zdraví. Potvrdilo se moje motto: Střídmost, komplexní přístup, psychika nade vše. Méně je někdy více. Když se trochu posunete v hodně oblastech, je výsledek lepší, než když se budete lopotit v jedné. Ale to nestačí. Každý si musí zjistit, co funguje na jeho psychiku. Ta pak odráží celé vaše rozpoložení, zdraví, pohodu. Nejsem žádný ezoterik, ale je ověřeno, že psychika má vliv na všechny naše nemoci nebo alespoň na jejich průběh.
Nedávno jste také zveřejnili videokurzy předškolní přípravy? Co plánujete dál?
Pokud se rodičům nebo prarodičům s dětmi nová kniha zalíbí a malířka Štěpánka bude mít čas a chuť, bavilo by mě určitě pokračovat v Příslovích.
I v tématu sexuální výchovy jsem se za těch posledních pár let velmi posunula vpřed, tak po videokurzu předškolní přípravy, který jsme nedávno zveřejnili na www.prochytrehlavicky.cz, se zřejmě pustíme i do videí sexuální výchovy. Hlavně proto, že se do sexuální výchovy rodičům a pedagogům stále moc nechce.
Zrovna nedávno mi psal můj učitel polštiny, že cestoval s jednou školou, učitelé s dětmi. Kantoři se bavili o práci a jedna z paních učitelek si stěžovala, že je jediná bioložka, která se na škole nestydí s dětmi probírat sexuální výchovu. Ostatní dělají vše pro to, aby téma ve školním roce probrat nestihli. Tak si říkám, že by kurzy mohly pomoci překonat stud a ostych na obou stranách.
Kde pak ještě cítím obrovský potenciál, je téma podpůrné léčby v medicíně, kde mi naprosto učarovala fytoterapie (tedy využívání léčivých rostlin), která je sestavená lékařem-fytoterapeutem individuálně na míru každému pacientovi. Tuto metodu nyní na sobě úspěšně praktikuji. Třeba se jí jednou otevře i česká medicína. Nejen, že takto vedená fytoterapie zlepšuje zdraví a prognózu pacientům, ale šetří obrovské množství peněz. Zatímco krabička léku stojí na měsíc kolem 1000 Kč i více, tak mě jeden typ čaje na rok přijde na 1500 Kč.
Přehled knih, které Jana Martincová vydala:
Předškolní výchova a knihy pro školáky
- Říkačky pro chytré hlavičky
- Předškolákovy týdeníčky
- Písmenkové kartičky
- Přísloví a hříčky pro chytré hlavičky (novinka, vyšlo v říjnu 2022)
Sexuální výchova
- Jak děti přicházejí na svět
- Co se od kamarádek nedozvíš o sexu, líčení i zdraví
- Desatero pro kluky jak na pubertu, holky i sex
Pro ženy
Předchozí článek:
Učme děti přísloví, je to moudrost našich předků
Následující článek:
Zásady hravého vzdělávání
Poradna
Dobry den,
moje mamka prodělala rakovinu prsu na základě, které mi byla provedena genetika. Z genetické zprávy: Varianta v genu ATM je popsána jako patogenní ve vztahu k ataxia teleangiectasia. Studie popisuji u heterozygotu zvýšené riziko karcinomu prsu (>20 %), tl. střeva a pankreatu (5–10 %). Varianta v genu BLM je popisována jako patogenní ve vztahu k Bloomovu syndromu. U heterezygotu byla popisovaná predispozice k nádorům prsu a kolorekta. Současně studie toto riziko nepotvrzují a není stanoveno preventivní sledování. Genetiku mam totožnou s matkou a na zaklade toho jsem sledována na onkologii. Onkoložka mi teď po 5 letech užívání Jeanine řekla, že bych HAK určitě užívat neměla a ať se domluvím na nehormonální variantě s gynekologem. Zde jsem dnes vznesla svůj dotaz, na který mi bylo odpovězeno, že HAK má tak banální riziko, že je to nepravděpodobné, že by způsobovala rakovinu. Přesto vím, že dle studii je to dnes již prokázané. Z nehormonálních variant mám na výběr buď používat kondomy (pro mě studenta je to finančně nevýhodné vzhledem k dlouhodobému vztahu) nebo nehormonální tělísko. Na tělísko mi bylo sděleno, že je to horší než HAK, je to cizí těleso do těla, že je to cituji „fuj“ a že je pan doktor vůbec nezavádí. A pokud mi řekli, že HAK nemam brát, tak ať ji proste přestanu brát a že si mám najít svoji cestu ochrany. Můj dotaz tedy zní jestli mám ještě jiné nehormonální možnosti ochrany před otěhotněním nebo zdali sdílíte třeba opačný názor ohledně tělíska. (Osobně tedy tělísko negativně nevnímám a už vůbec ne to nehormonální a názor gynekologa mě překvapil). (Pro celek upřesním je mi 22 let, děti plánuji nejdříve za 5 let.)
Předem moc děkuji a hezký zbytek dne.
Dobrý den,
nehormonální antikoncepce zahrnuje několik možností s různou účinností, pohodlím a mírou ochrany. Podobně jako mužský kondom se mezi bariérové metody řadí také ženský kondom, pesar (ideálně v kombinaci se spermicidním gelem), cervikální klobouček. Nevýhodou je již vámi zmiňovaná cena a nutnost správného nasazení.
Co se týče nehormonálního měděného tělíska jedná se o poměrně spolehlivou metodu, v současné době existují i menší typy určené pro ženy, které ještě nerodily. Nežádoucí účinky nehormonálního tělíska často bývají silnější menstruace, kdy bývá krvácení výraznější než před zavedením, bolestivější menstruace a špinění. Je to na individuiálním zvážení, neznám celou vaši anamnézu, charakter cyklu apod. Jedna z dalších variant je počítání plodných dní a měření bazální teploty, tuto metodu ale uvádím pouze okrajově, spolehlivost se uvádí v nízkých procentech. Mutace v ATM genu může mírně zvyšovat zátěž v kombinaci s hormonální antikoncepcí. Tato problematika vyžaduje individuální posouzení ošetřujícím gynekologem a onkologem. Pokud je pro vás vzniklé riziko neúnosné je potřeba se ohlížet po alternativách.
Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Vybraná anketa
Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?
20 %
33 hlasů
4 %
7 hlasů
16 %
27 hlasů
43 %
73 hlasů
17 %
28 hlasů
Celkem hlasovalo 168 unikátních návštěvníků