Nutriční programování ovlivní vaše děti na celý život

Kvalitní a vyvážená strava je zásadní pro správný vývoj a zdraví dětí už od jejich početí. Vhodnou úpravou jídelníčku matek a následně i jejich dětí, tak můžeme výrazně snížit výskyt řady onemocnění, ke kterým mají vrozené predispozice.

MUDr. Bc. Jana Kaprová, Ph.D. 

Po ukončení studia všeobecného lékařství na 3. LF UK v Praze působila na Pediatrické klinice FN Motol jako sekundární lékařka. S podporou Erasmus University of Rotterdam získala doktorát a poté atestaci z dětského lékařství.

Zkušenosti nasbírala také v Centru komplexní péče FN Motol. Nyní je praktickou dětskou lékařkou na mateřské dovolené a dokončila bakalářské studium Nutriční terapie na 1. LF UK. V závěrečné práci se věnovala tématu výživy v batolecím období.

Nutriční programování může být pro spoustu lidí neznámým termínem. Můžete nám ho vysvětlit?

Každý z nás dostane do vínku různě silné vlohy k rozvoji nemocí, jako je obezita, cukrovka nebo některá onemocnění srdce a cév. Tyto vlohy jsou zapsány v našem genetickém kódu – DNA. Vnější faktory, mezi něž patří i výživa, mají ale velkou moc ovlivnit, které části DNA bude naše tělo využívat. Právě tomuto vlivu výživy se říká nutriční programování. Správná výživa může rozvoj zmíněných onemocnění oddálit nebo mu dokonce zabránit. Naopak nevhodná strava může nástup takových nemocí uspíšit.

Onemocnění, která jste zmínila, se vyskytují spíše v dospělém věku. Má na jejich vznik vliv i výživa v dětství?

Ano má, dokonce velký. Je to dáno rychlým růstem a překotnými tělesnými změnami právě v nejranějším životním období. Úplně nejcitlivější ke kvalitě výživy je člověk v prvních 1 000 dnech svého života. Těch 1000 dní počítáme již od početí.

Jak můžeme v tomto období pozitivně ovlivnit zdraví našich dětí?

Žena plánující těhotenství by měla dbát na vyváženou stravu s dostatkem kyseliny listové. Během těhotenství a kojení je navíc důležitý i dostatek kvalitních bílkovin, železa, jódu, zinku a vápníku. Prvních 6 měsíců po narození dítěte je přirozenou výživou mateřské mléko. Pokud z nějakého důvodu nemůže být děťátko kojeno, mělo by dostávat mléčnou formuli. Nemléčné příkrmy lze podávat nejdříve po 4. měsíci. Nejpozději v 6 měsících by měl s příkrmy začít každý kojenec. Postupně je do jídelníčku zařazena zelenina a brambory, maso, obilné kaše a přílohy, ovoce a bílý jogurt. Maso patří do jídelníčku téměř denně, a to i červené maso a ryby. Ovoce a zeleninu by děti měly dostávat každý den v několika porcích. Do stravy kojenců naopak nepatří přidaná sůl a cukr. S těmi bychom měli šetřit i u batolat. Batolata však stále potřebují dostatek mléka a mléčných výrobků, asi 300–330 ml denně. Dbát bychom také měli na osvojení správných stravovacích návyků a jít svým dětem příkladem.

Zdroj: Zdraví rodiny, 6/2024, dodáno společností Danone a.s.