Zamlklé těhotenství

Hezký večer, v říjnu 2018 jsem si prošla zamlklým těhotenstvím a ráda bych se podělila o svoje zkušenosti a hlavně o to, co mi pomohlo se co nejdříve dát zpátky dohromady. Těhotenství bylo plánované, otěhotněla jsem hned 1. měsíc po vysazení HA, takže naše radost byla velká, ale bohužel netrvala dlouho. V 8tt jsem byla u lékaře, potvrdil těhotenství, ale srdíčko zatím netlouklo, následně jsem šla opětovně v 9tt, ve kterém již lékař bohužel konstatoval zamlklé těhotenství. S ohledem na zakřivení dělohy doporučil kyretáž. Když se teď ohlédnu zpět, jsem ráda, že jsem ji podstoupila. Psychicky to pro mě bylo mnohem lepší, než čekat na samovolný potrat s vědomím, že to maličké je stále ve mě, ale již nevykazuje známky života. Hned následující den jsem nastoupila do nemocnice, kde se k ženám v tomto případě chovají opravdu velmi citlivě, alespoň v Ostravě. Ten samý den jsem šla večer domů. Emoce a hormony vzbouřené, ale byla jsem ráda, že to mám za sebou. Bohužel jsem se ale nemohla přenést přes to, co se stalo, pořád mě to vnitřně rozežíralo, i když manžel mi byl velkou oporou. Na jedno doporučení jsem si udělala večer takový menší rituál, v rámci něhož jsem se s duší našeho miminka rozloučila, zapálila jsem svíčky, napsala jsem si pro něj vzkaz, který jsem následně nad jednou svíčkou nechala shořet a otevřela jsem dveře na balkón, ať jeho dušička může odejít. Byť na takové věci vůbec nejsem a připadala jsem si na začátku hloupě, tak mi takovýto rituál opravdu velmi pomohl, jako by se mi najednou ulevilo. Najednou se už nejednalo u myšlenku typu, proč právě já, ale začala jsem si říkat, že tělo vědělo co dělá, že raději toto, než mít třeba postižené miminko, a že se ta dušička k nám zase jednou vrátí. Následně jsem se zaměřila na svou fyzickou stránku. Krvácení po zákroku jsem měla asi cca 7 dní. Koupila jsem si kontryhelový čaj a poctivě popíjela a odpočívala. Po zákroku jsem byla týden doma - určitě doporučuji. Myslím, že ten týden je akorát. Posléze jsem byla na kontrole - vše bylo v pořádku, děloha se hezky uzdravovala. Po první menstruaci další ultrazvuk, ze kterého jsem měla ohromnou radost, děloha perfektní, sliznice krásně dorostla a o miminko se může snažit po třetím cyklu.

svědectví o tom, jak jsem vyléčil mé fibroid a já jsem teď těhotná

Děkuji Dr.Ogunze
Pomohl mi s rychlou léčbou fibroidu a jeho velikost byla 9,8 x 10,7 cm. Pak jsem začal léky užívat pouze jeden měsíc a teď jsem z toho úplně vyléčen. Dokázal jsem to udělat bez jakéhokoli chirurgického zákroku, nyní mohu žít jako každý normální člověk a mohu jíst jakékoliv jídlo dle mého výběru a teď jsem těhotná, takže pokud potřebujete takovou pomoc, kontaktujte jej přes whats-app +2348074122178 nebo mail: (drogunzesolutionhome@gmail.com) nebo (dreboselesolutioncenter@hotmail.com) Jsem šťastný

a on může vyléčit následující nemoci

{1} HIV a AIDS
{2} Diabetes
{3} epilepsie
{4} Rakovina krve
{5} HPV
{6} ALS
{7} Hepatitida
{8} Kouzlo lásky, aby tě získal zpět
{9} herpes virus
{10} striže
{11} bylin na snížení tuku nebo tlustého břicha
{12} slabá erekce
a mnohem víc

Druhý potrat

Dobrý večer,Prvý potrat som podstúpila pred pol rokom viem presne dátum a aj čas na to sa nezabúda. Bolo to 19. 2. 2018 o 21:00 som dostala silné bolesti začala som krvácať o 21:30 som už bola na sále spontánny potrat v 13 tt. Druhe tehotenstvo boli dvojičky všetko vyzeralo v najlepšom poriadku avšak zdanie klame v 8tt 5d som išla ku doktorovi na sono keďže už som mala rizikové. Najhorší pocit keď som nevidela ani jedno srdiečko preplakala som dva dni odmietla som kyretaž s tým, že chcem ešte jedno sono. Bola som ako šialená na tretí deň mi spravili sono a išla som na zákrok. Od zákroku ubehlo len 10 dní. Je to strašne len keď si nato pomyslím chce sa mi strašne plakať neviem si pomôcť ale mam pocit akoby ta bolesť neprechádzala viem, že sa s tým musím naučiť žiť ale ako? Bojím sa ostať tehotná, že sa to znovu stane. Čo mám robiť môj partner netlačí na mňa ale mam pocit akoby sa on cez to preniesol

Zamlklé těhotenství

No... tak se přidávám do řady zklamaných "maminek". V úterý jsem si jela na kontrolu na UTZ s tím, že uvidím toho drobečka zase o něco většího (10tý týden). A už když se doktorka dívala na obraz a pořád otáčela, a hledala, kývala hlavou a při slovech "nešpinilas, nebo nekrvácelas?" sem začala mít opravdu ne moc dobrý pocit. Když jsem se zeptala co se děje, tak sem se dozvěděla, že našemu mrňouskovi přestalo bít srdíčko... V tu chvíli se pro mě opravdu zastavil čas.. Navíc ještě když paní doktorka dala hlasitý zvuk, jestli náhodou něco neuslyší a vy doufáte v sebemenší tlukot srdíčka, jakýkoliv zvuk, cokoliv, než to nekonečný šumění na obrazovce... Hned jsem jela do nemocnice a den na to jsem podstoupila kyretáž. Ještě že na mě v nemocnici byli tak hodní. Probrečela jsem 3 dny v kuse, od rána do rána. Ikdyž je to těžký a šíleně to bolí u srdíčka, snažím se z toho co nejrychleji dostat. Mělo to být naše první miminko, takže jsme se těšili víc jak dost, že se nám to po půl roce povedlo. Hned jsem se ptala, kdy se zase můžu snažit otěhotnět. Říkali, že tomu máme dát minimálně jeden cyklus s krvácením nebo dva, dýl by nečekali, že prý ani není na co čekat, jak někteří říkají že třeba počkat i půl roku - prý zbytečnost, sliznice se obecně dobře hojí, pokud se tam samozřejmě nedostane žádný zánět/infekce a pod. Jinak jsem po zákroku neměla ani žádné problémy, vůbec jsem nekrvácela, jen trošku špinila. Za 2 týdny mám jít na KO ke své doktorce. Musím ale říct, že jsem 2 dny po zákroku a dnes mě neskutečně pobolívá břicho. Vždy jen na chvíli, ale docela v častých intervalech. Doufám, že bude vše v pořádku a tahle nepříjemná a hlavně psychicky bolestivá situace už se nebude opakovat. Všem vám přeju hodně pevných nervíků. Petra

Dotaz ohledně těhotenství a potratu

Prodělala jsem spontánní potrat. Chtěla bych se zeptat, jak poznám, že se jednalo o potrat a krvácení není známkou mimoděložního těhotenství.https://www.babyonline.cz/tehotenstvi/problemove-situace/spontanni-potrat#dotaz2

Ohlédnutí

Moc ráda bych psala do jiné kolonky...podobně jako před více než pěti lety "jak jsme si šli pro našeho Jonáška", ale to, co se stalo mně, nám...se tady děje a je potřeba asi napsat i o tom. V pátek 26.5. jsem měla jít na velkej UTZ a v podstatě už z jeho kraje bylo vymalováno. Už z jednoho těhotenství znám ten pohled lékaře, tak bezradnej a zoufalej,a co si budem povídat, v 21.tt prostě srdeční akci nelze přehlédnout ani laikem. Takže to, že tam není srdeční akce jsem řekla já. Pan doktor jen smutně konstatoval...no právě. Skoro rok od tragický smrti táty...V neděli ráno se začalo vyvolávat s maximální dávkou prostinů a oxytocinu, co šlo. no, moc to nešlo. Malá se narodila nakonec podobně překotně jako Jonáš, na pokoji, někdy kolem půl 10.večer. Bylo to fakt bolavý, nevím, jestli jsem takovou fyzickou bolest někdy zažila. Byla mrtvá asi týden, přesto měla 350g. Třikrát omotaný pupečník. Máme vzorky na genetice. Určitě sem napíšu, jestli se něco zjistí, ale zatím to vypadá, že byla zdravá. Po tátově smrti mi ten život s ní, i těch pár měsíců zase zrůžověl. Učila jsem se se znova nadechnout. Moc jsem se na ni těšila a nejen já. To malý štěstí bylo v celý rodině tak očekávaný. No, dopadlo to jinak, než bych si přála, jinak, než na co mám sílu. A tak k tomu návodu...jak se vyrovnat s potratem....Být ráda za ty karty, který zbyly v ruce...a že to jsou většinou esa, jen si to neuvědomuje nebo s nima neumíme hrát....Zkusit se mít rád v tom smutku, vyplakat se, schoulit a věřit, že zase bude dobře. Pro ty, které ještě dítě nemají, je to těžší, ale málokdo nemá kolem sebe nějakou hodnou duši...Hezký letní dny....a štěstí...na zázraky, na ty malinký i velký a úsměv...M