Období vz.

Dobrý den, chtěla bych se poradit.
Mám dcerku skoro 2,5 roku a mám pocit, že ji nezvládám. Dcera byla takové to miminko, které stále spinkalo. Ale od doby co začala chodit je k nezastavění.
Je hrozně živá a neposedí ani minutu a ani u pohádky. Od 4m má svůj pokojíček a spí sama. Ještě stále máme dětskou postýlku kterou budeme teď měnit za normální postel.
Do nedávna chodila spinkat od 20:30 do 8:30 a přes den od 12-14h.
Bohužel poslední dva měsíce, dcera přestala přes den úplně spát. Z postýlky vylejzá, vzteká se a ječí.
Když zkouším jít si lehnout sní k nám do postele, tak nevydrží ani 2minuty a zdrhá.
Zkouším číst pohádky, zpívat ale nic.
Bohužel tím, že přes den nespí se to na ní pak projevuje.
Je ukňouraná, vzteká se háže s věcmi.
Zkoušela jsem zvýšit hlas, plácnout přes ručičku nebo přes zadeček ale nic si z toho nedělá ba naopak ještě přidá.
I když pres den spala u jedné hračky nevydrží déle jak minutu a hned chce něco jiného. Když jí chci číst knížku vůbec jí to nezajímá. Když stavíme z kostek hned to bourá a ničí. Má ráda zvířátka a skládačky u toho semnou vydrží asi nejdéle ale stejně jen pár minut. Když jdeme k babičkám tak, jim vše bere a hází se vším, jako domu Ječí a kňourá a ani sama ani společně si nevydrží hrát ani pár minut a když odpoledne nespí je to 2x tak horší. Už nevím jak ji zabavit, zapojuji jí i do domácích aktivit ale vše si chce dělat po svém a jak není po jejím hned se zase rozčiluje a kňourá nebo brečí třeba 30min v kuse a ani utěšování, nevšímání si jí nebo zabavit jí něčím jiným ji nejde. Zkoušíme chodit více ven na procházky na hřiště ale já jdu tam a ona přesně na druhou stranu a to tak, že utíká a nezastaví se i když ji řeknu “tak pa já jdu” vůbec ji to nevadí, stejně musím utíkat za ní a když náhodou narazíme na krám hned se vzteká, že chce něco koupit. Celý den je takový malý boj a já už si nevím rady jak ji zabavit a jak si sní hrát. Budu ráda za jakoukoli radu.

jak na něj?

Dobrý den, prosím o radu jak pracovat se synem, aby bylo fajn jemu i nám. V listopadu mu budou 4 roky. Je hodný, milý, od mala hodné mimino, veselé usměvavé. Máme ještě dcerku 6 let, syn na ní visí, co dělá ona, dělá i on, vše spolu. Loni začal chodit do školky, do jiné třídy než dcerka, aby měli i svůj prostor. Asi v polovině roku jeho učitelka onemocněla a po dobu její nepřítomnosti byl s dcerkou v její třídě, nakonec si ho tam už nechali, že je šikovný a nemusí zpátky mezi prcky. Ve své původní třídě byl zakřiknutý, stydlivý, s dětmi si moc nehrál. Teď šla dcera do školy a on zůstal ve třídě sám. Mám obavy jak to bude zvládat, už hlásí, že do školky nechce. Začali jsme chodit na logopedii, tam mi to bojkotuje, vůbec s logopedkou nekomunikoval, hlavu zabořil do mě a hotovo, ještě mi pošeptá, že s ní mluvit nechce a za dveřmi opět vykládal jako obvykle. Doma trénujeme, čteme obrázky aby měl jistotu, že to vše zná a na místě stejně nespolupracuje protože prostě nechce a vysvětlování proč by mě nezabírá. Dcera byla jiná, pohodovější. Poradíte mi prosím jak s ním pracovat, aby mu bylo dobře, jak ho motivovat aby se nebál, nestyděl? Nechci ho zbytečně nijak lámat. Moc děkuji :)

období vz

Dobrý den, ráda bych se svěřila se svým dítětem. Mám dcerku 3,5 roku a stále mám pocit, že máme odbobí vzdoru. Bohužel mi ale mé okolí říká, že bych s ní měla vyhledat psychologa, proto jsem se rozhodla, že napíši sem. Byla vymodlené dítě, do dvou let sama. Pak přibyl ještě bráška Mareček.Je velmi komunikativní, společenská, neustále vyžaduje kontakt nejen osobní, ale i slovní. brášku miluje, ráda si s ním hraje, stará se o něj, snaží se mi s ním pomáhat. Je starostlivá. velmi citlivá. Když byl malý a plakal, plakávala s ním. což jsme se snažili vždy usměrňovat. Protože se snažila upozornit na sebe, máme společně vybraný pondělní den a chodíme jen my dvě do kroužku. V poslední době však začíná bt ukřičená, naštvaná. není možné ji vysvětlit určitá pravidla. Vysvětlit, že s někým mluvím a ona musí počkat a neskákat do řeči je nemožné, snažím se vysvětlovat stále dokola, už jsem vyzkoušela i podle rady mít daný signál aby věděla, že ted musí počkat. bohužel bez úspěchu. To saméje i v dalších situacích. Když po něčem moc touží, nejdřív to neguje. Nechci jít na karneval, když řekneme, že tedy nepůjdeme, když ona nechce, začne se vztekat a ječet a křičet že ona chce. Pokud nepřistoupím na danou věc, ona opakuje proč a že chce. vyzkoušela jsem spoustu způsobů jak na ni, ale už si nevím rady. Neustále se sama ujištuje u všech členu rodiny, že ji máme rádi, vyžaduje aby se jí říkalo terinko, jakmie i nechtěne použiji jiné oslovení, ptá se proč? A máš mě ráda i když zlobím? Mám. Tak já zlobit nebudu. a obratem něco provede a ječí dál. Je uzkostlivá sama na sebe. jakmile má nějakou oděrku a bolístku, strašně to prožívá. Mám pocit, že jsem vystřílela všechny náboje. Má stanoveny mantinely, ví co může a co by neměla. Ale jsou věci, které ji prostě nemůžu vysvětlit. Přečetla jsem spoustu článků, rad, že je to období vzdoru a je to normální, ale pořád doufám, že bychom mohli najít nějaké výchdisko.

Období vzdoru

Dcera odmítá nosit krátké rukávy a nohavice. Je to součástí období vzdoru?http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/obdobi-vzdoru#vzdor6

Období vzdoru

Syn se každý den kvůli něčemu rozčílí nebo vzteká. Jak na to máme reagovat?http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/obdobi-vzdoru#vzdor5

Období vzdoru

Moc už sem holky nechodím, ale jsem ted fakt v pytli...Na malou jsem sama s babičkou a vypuklo nám neskutečné období negace, scén a řevu. Nejvíc kvůli jídlu- odmítá jíst, když to odnesem, tak scéna, že má hlad a takhle třeba třikrát, pak i něco sní. To je náš denní chleba. Nervy na dranc, už jsem jí dala i na prdku ale moc to nefunguje. Řekni jí vypí si mlíko, ona-mně nechutná, já ho odnášim, řev- moje mlíčko....je jí 32 měsíců. Byla to tak hodná holčička. A já coby cholerik nevim, jak to zvládat.

Vztek dítěte a období vzdoru

Jak zvládnout stupňující se agresi dítěte v období vzdoru? Může za vztek výchova rodičů?http://www.babyonline.cz/dite-od-a-do-z/vyvoj-ditete/obdobi-vzdoru#vztek

období vzdoru??

Zdravím všechny maminky..z mé hodné a poslušné za pár dní dvouleté dcery se za poslední 3 dny stala zlobivá, nespokojená, uvztekaná, se vším práskající potvůrka, které se s ničím nezavděčíme..přestala si hrát, vymýšlí jenom blbosti ze zásady ovšem ty které nesmí a ví že je má zakázané a doposud to respektovala, chytá neuvěřitelné záchvaty vzteku,kdy se kolem sebe snaží všechno zničit či rozházet..venku absolutně neposlouchá, stagnuje, dříve si mě hlídala abych se jí neztratila a teď je jí to úplně jedno..všechno dělá jakoby naschvál..navíc si začala vynechávat odpolední spánek a prostě odmítá spát..odmítá usnout i večer..jsem z toho naprosto zoufalá..máte s tím někdo zkušenost?jak jí domluvit?připadá mi, že mě ignoruje..přejde tohle období?děkuji všem za odpovědi..:)

mamánek a období vzdoru

No to je kombinace tohle. Baruška nějak začala zase vyžadovat mojí přítomnost všude. Uspávat musím chodit jedině já, s tátou prostě řve. Platí to pouze v případě že vůbec nejsem doma. A to jsem tu nedávno někomu psala jak to v pohodě s tatínkem v porodnici vydrží, teď mám pocit že má nějaké tušení a nehne se ode mě na krok A začla se nám krásně vztekat. Je to asi týden, kdykoliv se jí něco nelíbí tak začne mlátit okolo sebe a vztekat se. Na což tedy nejsem tak úplně zvyklá, tak se snažím jí to nějak vymluvit. Snad to časem pochopí. Naštěstí teda mám oporu v Tomovi který se chová úplně stejně. Pokud začne brečet že tuhle hračku prostě chce, podívá se na ní a vysvětlí, že pláčem si nezmůže vůbec nic. A hračku uklidí. Občas už to zafunguje že okamžitě přestane brečet, občas jí to vytočí ještě víc a přidá k tomu to plácnutí. Tak byla dneska i na hanbě Ale fakt pochopila, přišla pak za námi, udělala malá malá, dala pusinku a do večera byla zlatíčko. Asi zkouší co s tátou vydržíme. Ale teda vysvětlit jí, že plínku opravdu potřebuje, to je masakr. Nechce jí a nechce. Při přebalování kope jak Rosický v dobách největší slávy. A zkuste přebalit když máte metrové břicho, pak dlouho nic a pak teprve ruce

Jak zvládnout vztek u 2,5letého dítěte v období vzdoru?

Odpovídáme na další z Vašich dotazů.http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/vztek-ditete#vztek1

období vzdoru

Tak vám nevím, to naše dítě má asi období vzdoru či co... Je zajímavé, že babičce a dědovi většinou odpovídá: ano, nebo jó, ale nám s tatínkem vždycky jenom nééé!! a eště už toho řve :-)... To by ale ještě bylo ok, nejhorší je, že si usmyslel, že za žádou cenu nebude sedět v kočáru, takže když ho potřebuju popovézt (jede nám bus, nestíhám do práce nebo něco), tak ho tam cpu jak magor,příšerně se vzpírá, ječí na celý kolo - sousedi ho slyšej až do nejvyššího patra, venku nám dělá tyhle scény, všude... Stejné scény dělá i u jiných činností, když si zrovna vzpomene, že potřebuje prosadit svou vůli. Je to v necelých 21 měsících normální? Někde jsem četla, že to přichází až po druhém roce života. Snažíme se zachovat klid, ale někdy jsem vynervovaná už předem, když vim, že ho zas budu muset strčit do kočáru či co Jsem se nějak rozepsala, což?

Období vzdoru je tady

Nejspíš. Dneska když jsem odjížděli od našich, tak Míša se chtěl ještě prohánět na motorce, ale Lojza mu ji vzal a šoupnul do kufru, už bylo nutné opravdu jet. A on se tak rozčílil, začal vydávat zvláštní zvuky a dokonce si zadupal. Ani jsme nevěděli, co s ním. To jsme ale rodiče, co? Vůbec jsem něco takového nečekala, ale mamka mě uklidňovala, že je to normální... Tak uvidíme, jestli ho něco takového napadne i zítra nebo to byl jen úlet. Akorát teda nevím, jak na něj, mám na něj mluvit nebo ho plácnout po zadku? Musím si to pořádně promyslet.