Inzerce
Inzerce
Inzerce

Corelia

Před nástupem na mateřskou jsem pracovala ve firmě vyrábějící součástky pro automobilový průmysl ve funkci analytik kvality. Přestože vzdělání mám naprosto jiné (textilní průmyslovka, bakalář na technické univerzitě v oboru pojišťovnictví), byla to moje první práce po absolvování školy.

Práce mě bavila, kolektiv v kanceláři byl přátelský....
Když jsem odcházela na mateřskou, právě vrcholila krize a slečna, kterou jsem narychlo za sebe zaučovala, byla asi po týdnu propuštěna. Takže moji práci vlastně nikdo nepřevzal a musela se částečně rozdělit mezi ostatní kolegy a částečně se takříkajíc odbývala… :-)

Jak dlouho jsi plánovala zůstat na mateřské / rodičovské bez práce?

Mateřskou jsem si zvolila na dva roky, a to z několika důvodů. Chtěla jsem brzo po sobě také druhé dítě, a jelikož jsme v té době dodělávali domeček, platili hypotéku, penízky navíc se taky hodily. Jen jsem doufala, že s otěhotněním podruhé nebude problém.

Když jsem se po nějaké době zastavila v práci, překvapil mě můj šéf nabídkou, jestli nechci začít pracovat. Nabídka mě potěšila, přistoupila jsem na to, že budu muset měsíčně odpracovat určitou sumu hodin, ale dost práce si budu moct brát domů a jen to, co doma nebude možné, budu dělat v kanceláři. Vyšli mi vstříc i tak, že opravdu pracovní dobu přizpůsobuju sama sobě. Což je skvělé.

Samozřejmě jsme nabídku probírali s manželem, ten souhlasil s tím, že o Honzíka se určitě nějak postará buď on, nebo rodiče. Mám ohromnou výhodu, že s hlídáním opravdu problém nemám, Honzík je na obou stranách první vnouče a proto si ho všichni užívají… :-)
Takže v praxi to je nyní tak, že pracuju průměrně 2 – 3 hodiny denně (většinou brzo ráno nebo večer, když Honza už spí) a jednou týdně jedu odpoledne do práce na několik hodin.

Proč jsi začala pracovat?

Na nabídku znovu pracovat jsem přistoupila z několika důvodů:

  • přestože svoje dítě miluju, jednou za týden na pár hodin vypadnout a myslet zase na úplně jiné věci pro mě byla lákavá představa, představovala jsem si, že se dostanu mezi lidi, odreaguju se (i když při práci) a znovu se nabiju energií na výchovu prcka. (Sice ve skutečnosti, když já do práce přijdu, většina lidí odchází, takže pracuju převážně sama v prázdné kanceláři, ale i tak mi to vyhovuje. :-))
  • neztratím kontakt se svojí prací i s novinkami ve firmě a lépe se mi bude po mateřské vracet
  • finanční odměna je také nezanedbatelná výhoda, i když žádná závratná suma to není :-)

V kolika týdnech / měsících věku dítěte jsi začala pracovat?

Pracovat jsem začala, když bylo Honzíkovi asi půl roku.

Jak jsi zvládla skloubit péči o dítě, domácnost, rodinu a práci?

Zvládat se to dá, díky velké pomoci hlavně mých rodičů a taky manžela. Někdy je to všechno takové hektické. Za tu dobu co pracuju, jsme se konečně přestěhovali do nového domečku, který ještě není kompletně hotový, takže manžel volné chvíle tráví převážně doděláváním prvního patra. Péči o domácnost zvládám myslím docela v pohodě… :-)

Inzerce

Nejsem puntičkář, takže bezchybně uklizeno prostě není pořád, ale člověk nemůže mít vše. :-))

Inzerce

Jsi v práci spokojená? Chceš i nadále při mateřské / rodičovské pracovat nebo máš jiné plány?

V práci budu pokračovat určitě ráda, pokud to půjde. Zatím mám smlouvu do konce června.
Jelikož jsem znovu těhotná a termín porodu mám 18. července, tak doufám, že neporodím dřív… :-)

Dám si několik měsíců pauzu a pokud bude zájem o mojí práci ze strany zaměstnavatele pokračovat a pokud to budu zvládat i se dvěma dětmi, budu jedině ráda, když budu moci v práci pokračovat.

Nesetkala jsem se s tím, že by mě někdo díky práci odsuzoval, spíš se většina lidí diví, že radši nejsem doma.
Na druhou stranu mě tento objem práce nijak výrazně časově neomezuje, takže v tom vidím samé výhody. Dostanu se mezi lidi, musím přemýšlet i o jiných věcech než jsou pokakané plínky… :-) a také trochu oživím rodinný rozpočet.

Spolu s maminkou Corelia zpracovala Věra Tautová

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Corelia - diskuze

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce