Inzerce
Inzerce
Inzerce

Co jsem četla? Tipy na knihy

Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
autor:
žánr:
PŘEBYTEČNOU VODU SLIJTE

Tato nenápadná věta trůní téměř ve všech kuchařských receptech. Snad proto, že jí začínající kuchař nevěnuje náležitou pozornost, (za důležitější naivně pokládá např. správný poměr exotického indického koření na litr majonézy), sedí tam tiše a zlomyslně si říká: „jen si dej pozor, abys to kvůli mně nemusel vařit celé znovu!“ Že VÁS ještě nenachytala?

Prvním a nezbytným předpokladem úspěchu „slití přebytečné vody“ je zjištění, že se v daném hrnci, kastrolu, rendlíku či pekáčku vůbec nějaká tekutina nachází.
Pokud ne, zapomněli jsme ji tam na počátku vaření nalít. Nalezený příškvarek bývalého oběda tedy seškrábneme ze dna přičoudlého hrnce. Ten je posléze nutno drátěnkou důkladně vycídit, což zabere cca dvě hodiny.
(Času podstatně méně zabere rychlejší varianta: hrnec i s obsahem vyhodit rovnou, což přináší dokonce i chvilkové uspokojení z razantního řešení celé situace. Mezi zisky této rychlé varianty se řadí i nově vzniklé místo v přeplněném kredenci. Ztráty pak poznáme v peněžence při koupi hrnce nového)

A s vařením můžeme začít znovu.

Pokud jsme na začátku přeci jen vodu nalít nezapomněli, avšak nyní se tam nějakým záhadným způsobem taktéž nenachází, zřejmě se vyvařila… a daný příškvarek bývalého oběda seškrábneme ze dna přičoudlého hrnce….atd. a celý cyklus se opakuje.

A můžeme začít znovu.

Z toho je zřejmé, jaké radosti se kuchař dočká, když v nádobě přeci jen nějakou vodu ke scezení objeví. Raduje se ovšem předčasně. Hned vzápětí se na vlastní kůži přesvědčí, že není radno uchopit hrnec rukou holou (pokud je vlastní, u cizí to zase tak moc nevadí), neboť se obvykle jedná o povrch značně rozžhavený. Spálí se, opaří, obsah nádoby vylije, uklouzne na něm.
A může začít znovu.
(Poté, co si obvázal vyvrknutý kotník, namazal se (myšleno panthenolem) a vytřel podlahu v celé kuchyni)

Tudíž se doporučuje začít po obydlí shánět hadr (po moravských chalupách hadru), kus starého povlečení, manželových prodřených trenýrek, bývalých dětských dupaček a podobných z módy a věku vyšlých oděvů, čili zkrátka něčeho na způsob chňapky.
Pokud kuchař-muž narazí v zápalu výpravy za kusem toho hadru na manželčino luxusní spodní prádlo, kdesi ležérně pohozené, čeká ho ještě nenápadná likvidace spálené hedvábné spodničky a urychlená návštěva nejbližšího obchodu s dámským prádlem, vymyšlení nápadité výmluvy a příprava romantické usmiřovací večeře, (opět dle receptu s potutelnou větičkou, čímž se celý cyklus dokonale opakuje… a může začít znovu)

Nádobu je nutné uchopit po obou stranách, což vyžaduje existenci obou uch na hrnci, neboť za virtuální ucho se těžko chytá, a to i s chňapkou. Zároveň je nutné míti i pokličku akorátní velikosti, u menší je na závadu vzniklý prostor mezi ní a hrncem, neboť tudy se při slívání slívá voda i s obsahem jaksi sama od sebe a u pokličky většího kalibru než je daný rendlík zase při usilovném uchopení pokličky upadne na zem „ten zbytek,“ tj. celý hrnec, čímž se jeho obsah octne opět zákonem přitažlivosti zemské na zemi (čili na podlaze v kuchyni).

A může se začít znovu

Artisticko-akrobatický výkon vyžaduje přechod se správně složenou soustavou ruka-chňapka-poklička-ucho hrnce (při jakékoliv náhodné výměně pořadí jednotlivých členů soustavy soustava kupodivu nefunguje) plným vařící vody někam, kam je možno vodu vylít, přitom prokličkovat mezi motajícím se psem a batolaty, neuklouznout po části vylité vody na podlahu, neopařit sebe ani jiné, nic neupustit (zejména ne hrnec) a dorazit tak úspěšně k výlevce.
V té, jak zjistíme, se momentálně nachází špinavé nádobí, brambory na loupání, maso na rozmražení nebo se v ní cachtá pes či nejmladší potomek. Zpět ke sporáku, vyčistit výlevku od všeho nepatřičného a celý akrobatický pochod s hrncem zopakovat.

V cirkuse by bubnovali – nastává hlavní bod programu. Pozor: pomalu převracíme nad vyčištěnou výlevkou hrnec dnem vzhůru – nic – máme malou nebo žádnou mezeru v soustavě poklička-hrnec. Uvedeme hrnec do správné polohy – upravíme otvor – opět jde dno nahoru – je nutné stále držet pozice chňapka- poklička-hrnec. Pozor – s vodou se nyní lijí do špinavé výlevky i špagety, brambory, čočka, rýže, zelí a kdoví co ještě – poznatek: máme velkou díru v soustavě – opět dno dolů a upravit otvor – nedbáme na opařeniny, nedbáme na křeč v překrouceném předloktí, nedbáme na množství nenávratně mizejících potravin ve výlevce – ještě stále je co slívat, tak do toho! Nakouknem, kolik tam toho ještě je – ouha – zapomněli jsme na třetí skupenství vody – poznatek: opařit se dá nejen vodou – postavíme hrnec opět na sporák, omyjeme opařený obličej studenou vodou, setřeme studený pot i z ostatních částí těla a celý postup opakujeme do poslední kapky vody i trpělivosti.

A už to mám, abyste věděli. A žádné znovu!, to určitě!, nic jsem neupustil(a), alespoň část potravy zůstala zachována, rodina je zachráněna od hladu, rány ošetřeny, sláva, hurá. V euforii staví kuchař výsledek své celodenní lopoty zpět na sporák a odchází výrazem „vítěze nad špagetami a jinou zeleninou“ z kuchyně.

Chudák netuší, že může začít znovu.

Slil sice úspěšně přebytečnou vodu, zapomněl však pod hrncem vypnout hořák.
autor: Dora    Poslední změna: 21.02.2008 19:56:37
Předchozí článek Co, kdy a jak ve výchově dětí Další článek P.S. Miluji tě
Diskuze
Reagovat na příspěvek
Komerční sdělení
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce