Inzerce
Inzerce
Inzerce

Naše plenkování (Corelia)

Ráda vzpomínám na dobu, kdy byli kluci malá miminka, která se celkem bez problémů nechala přebalit. Jak čas běžel a Honzík rostl, začal se víc hýbat a překulovat, musela jsem ho vždy u přebalování něčím zaujmout, zabavit, aby se chvilku soustředil na něco jiného a dal mi trošku času mu bleskurychle plínku přehodit Doteď mám v paměti hlavně přebalovací scény od rodičů. Vytáhla se deka, dala se na stůl v kuchyni, na ni se položil Honzík a všichni na něj začali dělat opičky, nabízet mu do ruky různé zajímavé předměty a podobně.

Největší přebalovací stres jsem zažila kupodivu u lékaře. Byli jsme na kontrole s nějakou vyrážkou, nebo ekzémem, který se mu udělal na zadečku pod plenkou. Lékař to byl kožní, a jelikož to nebyl dětský specialista, neměl u sebe žádné místo, kde bych mohla Honzu přebalit. Ten byl malinký, takže jsem mu před doktorem sundala plínku, celou dobu jsem ho držela v ruce a pak jsem mu musela druhou rukou nasadit čistou plínku. Jelikož jsem v té době nebyla v tomhle ještě tak zběhlá, byl to pro ně silný zážitek. Celou dobu než byl oblečený, jsem se modlila, aby se nestihl počůrat nebo ještě hůř pokakat (jako na kontrole kyčlí).

Na cestách jsme přebalení zvládali mimojiné i v kufru auta na parkovišti před hobby marketem nebo v uličce samoobslužného skladu v Ikee.  

Adam si pro změnu odmítá u přebalování lehnout, takže vše probíhá za pochodu. Někdy i za běhu.
Teď je mu skoro 20 měsíců a ze mě se stal skoro přeborník na přebalování. Zajímavé je, že když ho večer oblíká a přebaluje tatínek, Adam si dobrovolně lehne, roztáhne nohy i nadzvedne prdelku, aby to tatínkovi šlo lépe. Asi mají chlapi nějakou dohodu nebo co. Jakmile se ve stejné situaci přiblížím s plínkou já, Adam vystartuje na nohy a zdrhá :-)

Co se týká značek plínek, začínali jsme u Happy, používali je už v porodnici a mě se líbil výřez na pupík, který u jiných plenek není. Používali jsme ale i jiné značky, protože v různých obdobích klukům vyhovovaly různé plenky.

Už se ale celkem těším na dobu, kdy se plínek zbavíme úplně. S nočníkem zatím ale není kamarád a velký úspěch je, když vydrží sedět déle než dvě vteřiny. Věřím, že se to brzo poddá a my budeme na plínky už jen s úsměvem vzpomínat.

Corelii děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Naše plenkování (Corelia) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Odebrani dudliku

| Hanatomik@seznam.cz | 14.12.2019, 10:57

Dobry den,muj dotaz se tyka odebrani dudliku, memu synovi bude v lednu 2,5 roku, na doporuceni zubare kvuli dispozicim na predkus, jsme dudlik nechali certikovi vymenou za auticko a sladkosti. Syn byl sice vecer smutny, ale tak nejak to pochopil. Nyni je to tyden bez dudliku a i tyden co odboural odpoledni spanek pokud ho nevozim v kocare. Standartne vstava kolem pul 9 a usina v 10 i bez odpoledniho spani, myslela jsem ,ze bude vice unaveny, ale ne, nechce spinkat, nelze ho ani zklidnit usinani trva i dve hodiny, v noci spinka neklidne, knoura i place coz drive s dudlikem byvalo jen zridka. Prijde mi to na tak male ditko hodne dlouho bez spanku. Jinak zoubky uz ma vsechny. Ja jsem v prvnim trimestru, takze i vice unavena a nervy na pochodu. Muj dotaz zni: mame vydrzet?nemuzu mu zpusobit odebranim dudliku nejake spatne navyky na spanek nebo trauma?Dekuji

Dobrý den, odpověď na váš dotaz je jednoduchá: VYDRŽTE! Týden je příliš krátká doba, váš syn se ještě stále s odevzdáním dudlíku vyrovnává, potřebuje si najít jiné spánkové uklidňující rituály. Je normální, že hůř a déle usíná, spí hůře a je neklidný. Můžete mu zkusit nabídnout nějaké jiné uklidňující předměty (šmudláček do postýlky, plenku, polštářek, autíčko - ať si sám vybere), které předkus nezpůsobují, nebo mu poskytnout fyzický kontakt (pomazlit se s ním), pokud bude chtít. Také odbourání odpoledního spánku souvisí s odebráním dudlíku, prostě bez něj nemůže zabrat. Pokud až doposud pravidelně odpoledne spával, pak spánek zřejmě stále potřebuje. Přechodné odbobí nedostatku spánku však vašeho chlapce nezabije a uvidíte, že jak se situace stabilizuje, pak bude zase usínat bez potíží a pravděpodobně se vrátí i odpolední spaní. Poskytujte mu příležitost ke spánku, v pravidelnou dobu, jak byl zvyklý jej odpoledne nechte odpočívat, čtěte si například knížky, povídejte si, věnujte se klidovým činnostem, i když neusne, tak si také odpočine. Večer jej také ukládejte v pravidelný čas, jak byl zvyklý, když měl dudlík, nevadí, že třeba hned neusne, činnosti před spánkem by také již měly být klidové. Pokud byste se k dudlíku vrátili, návyk by se okamžitě obnovil a ještě znásobil, také důsledky odebrání dudlíku v budoucnu by byly mnohem horší a neposlední řadě byste vaší nedůsledností ztratili kredit jako rodiče, což by se vám v budoucnu ve výchově nevyplatilo. Přeji vám proto hodně trpělivosti s vaším dítětem a ať překoná svůj návyk  co nejdříve. Buďte vlídní a důslední. Pokud by vás to jako matku hodně vyčerpávalo, můžete se při ukládání vystřídat s někým jiným z rodiny (manžel, babička). Postupovat byste ale měli všichni stejně. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 15.12.2019, 11:34
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce