Inzerce
Inzerce
Inzerce

Zlaté překvapení v plínkách (Buik)

Milý Marečku,

tuto příhodu ti musím zaznamenat nejen pro pobavení, až budeš velký, ale také pro tvé poučení, až budeš jednou sám taťka.

Tvůj tatínek je opravdu skvělý táta, dalo by se říci, že je to Táta s velkým T. Vždy se o tebe moc hezky staral a stará samozřejmě. Koupe tě, dává ti nabaštit z lahvičky, převléká tě a velice rád se s tebou mazlí a čuchá k tobě (není to nic zlého, prostě si naše krásné voňavé miminko a on se tě nemůže nabažit). Koukáte spolu na pohádky a je vám prostě dobře. Jen když nastane ta „zlatá chvilka“, taťka vždycky zavolá: „Mamko, máš práci.“ Mně je v tu chvíli jasné, že máš zlato v plínkách a tak nabíhám, abych tě přebalila. Protože úplně stačí rozdělat ti plínku a na tátu jdou mdloby a s pokřikem: „Fuj!“ utíká do vedlejšího pokoje.

Jednou, to ti byly tak dva měsíce, jsem musela s babičkou vyrazit k panu doktorovi. Rychle jsem ještě mrkla na tebe, taky zda je dost bašty a všechno v pořádku, tátovi jsem předala „službu“ a rychle utíkala za babičkou. Už cestou mě tak prolítlo hlavou, že když jsem tě přebalovala, vzala jsem poslední papírovou plínku, která byla na naší přebalovací posteli. Ale tak snad taťka ví, že plínky jsou ve skříni. Ty jo, snad ho nenapadne vzít bavlněnou – mno to by bylo, on by tam určitě nedal ten igelit a ty by si byl pročůranej … a já bych měla následně spoustu práce. Ale to už jsme byly s babčou u paní doktorky a já na tyhle myšlenky rychle zapomněla.

Inzerce

Po návratu domů hledám kluka. Taťka zrovna kouřil na balkoně, ale kde je ten kluk? V postýlce není, v houpadle taky ne, na gauči není, tak kam ho mohl dát? Po chvíli uslyším jakési zvuky z košíčku (toho proutěného, jak je na kolečkách, je v něm matrace a ty se v něm tak rád vozíš). Odendám deku a opravdu nechápavě na tebe koukám.

To už se ale blíží táta z balkonu a se smíchem vysvětluje: „Chvilku po tom, co jsi odešla, kluk nadělil zlaté překvapení do plínky. Já ho tak chtěl nechat až přijdeš, ale naší cítě se v tom vůbec nelíbilo. Všiml jsem si, že už nejsou plínky, ale přeci nejsem žádnej trouba a vím, kde je máme uložený. Problém byl ale v tom, že malej byl hnědej až za ušima a já ho musel celýho převlíknout. Netuším, jak to děláš, že v tom smradu můžeš vydržet, dal jsem si na nos kolíček a začal ho čistit, omejvat a sušit. Nakonec jsem dal tu novou plenku. Problém ale nastal, když jsem ho chtěl oblíknout. Můžeš mi laskavě říct, kde má oblečení? Tady na posteli byly jen samé vršky – tričko, mikinka a svetřík. Tak jsem mu to všechno nandal. Jen jsem nikde nenašel žádné ponožky, dupačky anebo kalhoty.“

Inzerce

Já když odkryla tu deku v košíčku, byl si pod ní ty – asi aby ti nebyla zima – ty můj broučku. Nutno podotknout, že byl poměrně teplý červen a ty si byl úplně zpocený pod tím tričkem, mikinkou a svetříkem, ale bez kalhot. Nic jsem tátovi nevyčetla, protože snaha se přeci cení. Jen tak mezi námi, tvoje oblečení bylo samozřejmě také v té skříni s plínkami, ale asi bylo tak malé, tak ho táta asi neviděl, nebo co. Ale víš, co na tom bylo nejhezčí, ty ses na nás tak krásně usmíval, táta si tě vzal do náruče, dal ti pusinku a řekl: „Ty náš prcku, ty mi stejně voníš, i když smrdíš.“

Inzerce

A ponaučení? Raději si zjisti, kde má tvé dítě uložené oblečeníčko a plínky, aby se pak nemuselo péct pod dekou anebo mít v kalhotách zlato.

PS: He, ale jestli si myslíš, že od té doby tě přebaloval táta, když jsi měl zlato v plínkách, tak jsi úplně vedle!

Inzerce

Uživatelce Buik děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Zlaté překvapení v plínkách (Buik) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Agresivní chování

| Mishaaak | 17.02.2020, 18:17

Dobrý den, mám dotaz ohledně chování 6ti leteho syna. S jeho otcem již přes rok nežiji. Když jsme byli spolu, tak na mě její otec křičel, když se mu něco nelíbilo a tak jsme odešli a Kubík to bral tak, že je to dobre, že už na mě taťka nebude křičet. Nevím zda to s tím souvisí, ale teď jsme s bývalím přítelem relativně v pohodě a Kubík mi říká ať se nastehuju zpět k taťkovi, že uz na mě nebude křičet. Sám Kubík teď začal být agresivní když se mu něco nelíbí. Začne se vztekat, kopat a nezvladatelne křičet, že mu musim nařezat aby se uklidnil. Sama už na to nemám nervy a dnes už mě na toto chování upozornila i paní učitelka ve školce. Prosím o radu jak se v takovýchto situacích chovat? Budeme asi muset navštívit psychologa, protože já už to nezvládám. Také se bojím, že až o tom řeknu jeho otci, začne mi vyčítat, že je to moje vina, že jsem odešla. Prosím jaký na toto chování máte názor? Moc děkuji za radu. Míša

Dobrý den, doporučila bych vám se co nejdříve objednat k dětskému klinickému psychologovi a začít situaci řešit. Vztekání vašeho syna byste neměla řešit také agresí (že mu nařežete, jak píšete). Synovu agresivitu tím jen podporujete a učíte ho, že se agresivitou řeší problémy a že je to tak v pořádku. Dělá to přece mamka i taťka. Synovo chování může také souviset s nevyjasněnou situací mezi vámi a jeho otcem. Kromě dětského psychologa by bylo vhodné zahájení podpory celé vaší rodiny formou například rodinné terapie, vztahový koučink atd. Je možné se obrátit na poradnu pro Rodinu a mezilidské vztahy, kde by vám mohli pomoci řešit vaši situaci komplexně. Synova agresivita je pouze symptomem, ne příčinou problému. Zdravím Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 10:17
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce