Inzerce
Inzerce
Inzerce

Houbaření (Akucinka)

„Co Čech to houbař?“ :-) Za mě - jasně! Nevím, jak vy, ale já snad musela houbařit už u maminky v bříšku.:-)

Pokud budu mluvit o houbaření, pak musím zmínit dvě kategorie houbařů, které existují. První je ta, do které patřím i já. Je to kategorie houbařů konzumentů, kteří sbírají a jedí. Druhou kategorií jsou pak houbaři sběrači.

Houbařila jsem už od dětství s babičkou a rodiči na Vysočině. První, co jsem samozřejmě poznala, byly hříbky (plus babky), poté když jsem postoupila na vyšší level, jsem se naučila sbírat růžovky - nic jiného v lese, kam jsme chodili, nerostlo.

V lese, kam chodíme posledních cca 8 let, rostou i klouzci a kozáci, a tím jsem tak svoji houbařskou základnu rozšířila o další druhy, které sbírám. Manžel mě pak ještě dodatečně naučil sbírat tzv. kotrč. Nic jiného nesbírám a co se mi nezdá, raději nechám na svém místě. Houby sbíráme do košů a košíkům nejsme žádní igeliťáci.:-)

O místech, kam chodím, mluvit nemohu, protože už by mi tam pak jistě nic nezbylo.:-) Nicméně mohu z vlastní zkušenosti říct, že jsou prostě místa, kde houby rostou a místa, kde houbu za celé roky prostě nepotkáte. Pokud jdeme na houby u nás v chatové oblasti, tak si svá místa hlídáme a jde-li někdo za námi, jdeme jinam, abychom naše místečko neprozradili.:-)

Místa, kde se houby vyskytují, máme rozdělená - máme oblast „růžovkárna“ (tu nám teď trochu vysekali, tak nám hub bohužel ubylo), „klouzkárna“ a pak místa, kde rostou praváci.

Na houby chodíme z devadesáti procent zásadně v holínkách, ty potvůrky zmije si na nás prostě nesmlsnou. Co se týče klíšťat, tak na ty jsme zatím ještě nevyzráli (nicméně se nestříkáme, protože máme pocit, že je to spíš přitahuje než odpuzuje:-)).

Houbaři konzumenti jsou jistě znalí v tom, co je z hub nejlepší. Zde jsou však mé tipy: řízky z praváků (klasický trojobal), růžovky (na sádle osmahneme kloboučky z obou stran, posolit, pokmínovat a malinko opepřit), klouzky zavařit či také řízky, kotrč (klasická dršťková polévka, ale místo dršek tato houba), houbové rizoto, houbový kuba atd.

Závěrem posílám foto pár úlovků a přeji všem bohaté úlovky.

Uživatelce Akucinka děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Houbaření (Akucinka) - diskuze

  • Mluvíš (nebo spíše píšeš) mi z duše. Miluju sbírání a následnou konzumaci hub. I já mám svá místa, kam chodím téměř na jisto. Pro mě sběr hub i relax, vyčištění hlavy a těžká pohoda. 
    tygřímáma   | 18.08.2012 08:52:14
    Reagovat | URL příspěvku
  • Jak já bych šla na houby, ale bohužel nemám s kým  . Muže nebaví je sbírat a já je nejím, tak nevidí důvod, proč na ně jít    . Ale vzpomínám, jak jsem jako malá chodila s taťkem každý víkend do lesa a bylo to super. Ta radost, když jsem našla nějaký hříbek  .
    Martina85   | 17.08.2012 14:37:33
    Reagovat | URL příspěvku
  • taky sbíráme, ale tím, že je u nás hřibů hodně, tak jen praváky, modráky, semišáky.. babky přkračujem a necháváme turistům     ikdyž v nouzi i babka dobrá...  
    když jsme se sem nastěhovali, měli jsme v létě skoro každý den smaženici - bylo to super, jen jsme ráno vyběhli do lesa a byla snídaně  
    jezurka   | 17.08.2012 10:12:33
    Reagovat | URL příspěvku
  • Houbaření
    Se mnou chodila mamka do lesa a nosila si mě v tašce :oD a strašně jí zžíralo, že ostatní jí vysbírávají její místo a ona mě musí krmit :oD.
    Za mě houbaření taky úžasná věc ... jen já vůbec nejím houby, takže vždy hledám, komu je dám :oD
    Buik   | 16.08.2012 13:22:01
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce