1. Cestovatelkou od narození

Narodila jste se v Praze, ale mohlo to být jinak, rodiče tou dobou žili v Bolívii. Povyprávíte nám o tom?

Můj tatínek je vědec – hydrogeolog, který pracoval v Bolívii, kde hledal vodu pro místní Indiány. Maminka se starším bratrem tam byli s ním a já jsem v Bolívii vznikla. V bříšku jsem ale kvůli vysoké nadmořské výšce, ve které jsme žili, nepřibírala na váze tak, jak bych měla, a z toho důvodu se maminka s bratrem vrátili do Prahy, kde jsme měli zázemí a širší rodinu, a já jsem se narodila v Podolí. Tatínek za námi přijel a do Bolívie jsme se už vraceli společně, když mi bylo asi devět měsíců.

Prý jste do 4 let měla indiánskou chůvu Lus, to muselo být fantastické, pamatujete si na ni?

Byla jsem moc malá, nepamatuju si toho mnoho, ale určitě ve mně něco z její výchovy zůstalo, protože když jsem se jako dospělá na čas odstěhovala do Španělska, španělská slovíčka mi naskakovala neuvěřitelně rychle, jako kdybych tu řeč už znala. Myslím, že základ mi dala právě Lus. Než se mi narodily děti, plánovala jsem, že se do Bolívie vydám Lus hledat, můžu jen odhadovat, jestli ještě žije, protože lidé tam právě kvůli vysoké nadmořské výšce umírají dříve.

Jakými jazyky jste jako dítě mluvila?

Jako dítě jsem žvatlala česky a asi i něco málo španělsky. Lus mluvila španělsko-česky, abych jí rozuměla.

Na co si vzpomínáte z dětství nejraději?

Ráda vzpomínám na dětské hry u Máchova jezera s bratranci a sestřenicemi, les kolem a svoboda. Bavilo mě i hraní s pražskými kamarádkami – buď na zahradě nebo na ulici. Neměly jsme žádné velké povinnosti a mohly si především hrát.

Kdy a proč jste se rozhodla studovat konzervatoř a hru na kytaru?

Jeden hodně dobrý důvod byl, že moje nejlepší kamarádka ze základní školy chtěla hrát na kytaru a protože jsme byly zvyklé dělat všechno společně, přihlásily jsme se obě do kytarového kurzu. Tou dobou jsem už několik let chodila zpívat do Dětského pěveckého sboru Československého rozhlasu, průpravu a pravděpodobně i nadání jsem měla a hra na kytaru mi od začátku šla a bavila mě.

Nedlouho po Sametové revoluci jste odjela do Španělska na postgraduální studia na Královské konzervatoři, kde jste tak mladá našla odvahu opustit domov a začít v cizí zemi?

Myslím si, že když je člověk mladý, má hodně odvahy. Rodiče mě podporovali, neměla jsem jedinou obavu vycestovat, což je asi výhoda mládí, že jsem si spoustu věcí nepřipouštěla. Rodiče samozřejmě o některých rizicích pobytu v cizí zemi věděli, ale sami byli cestovatelé, takže mi řekli „ano, jeď, věříme ti“ a tímto přístupem mi to usnadnili. Tatínek odjel se mnou, ve Španělsku jsme spolu strávili první týden, kdy mi pomohl najít ubytování a představil mě svým španělským známým, se kterými jsem později, po jeho odjezdu, trávila třeba víkendy.

Počátky pro Vás asi nebyly lehké, přesto jste ve Španělsku uspěla a prožila tam bohaté dva roky. Jaké zkušenosti jste si z tohoto obdbí odnesla?

Definitivně jsem se odstřihla od rodičovské pupeční šňůry. Problémy přišly, ale musela jsem je řešit sama. Domů jsem telefonovat nemohla, stálo to spoustu peněz a vlastně bych se rodičům ani svěřovat nechtěla, neměla jsem potřebu, aby byli svědky nějakých mých potíží. Naopak jsem získala jistotu, že si dokáži v nesnázích poradit, a tento moment v mém životě hraje dodnes velkou roli. Do Španělska jsem odcházela jako dítě a vrátila jsem se jako dospělá. Maminka můj odchod nesla těžce, ale pomohla nám vzájemná důvěra, věřila, že se zúročí to, co do mě svou výchovou s tátou vložili.

Rozhovor pořídila: Beáta Matyášová, http://www.facebook.com/bea.matyas

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

Následující části rozhovoru:

2. Kariéra v ČT – Sama doma, Kam s nimi, Retro, Třináctá komnata...
3. Manželství s novinářem a mateřství
4. Martina jako patronka DKC a mediální podpora RPP
5. Životní styl

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

1. Cestovatelkou od narození - diskuze

  • Opravdu je takhle příjemná i v reálu, měla jsem tu čest s ní párkrát mluvit, když jsme čekaly, až se nám děti vrátí z koužků v jednom mateřském centru. Velmi sympatická a milá dáma :-)
    twigginka   | 06.01.2014 23:35:27
    Reagovat | URL příspěvku
  • zase jsem se dozvedela neco zajimaveho, Martina je sympatanda
    chezzie   | 06.01.2014 21:52:07
    Reagovat | URL příspěvku
  • Martina je úžasná, sympatická a přirozená. Mám ji moc ráda a těším se na další vyprávění.
    tygřímáma   | 06.01.2014 11:14:14
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Příkrmy

| veronika001 | 21.01.2019, 16:02

Dobrý den paní doktorko, mám 5 měsíční miminko (převážně na umělém mléku) a od minulého týdne jsem začala s příkrmy. Mám na vás dotaz ohledně postupu a sestavení jídelníčku.Protože všude jsem se dočetla různé postupy a názory na to, jak začínat s příkrmy, tak se pokouším si jídelníček sestavit podle sebe,ale nevím,zda je můj postup správný. Moje lékařka mi doporučila,že mám na začátek zkusit 4-5 druhu zeleniny samostatně a až pak začít zeleninové směsi a pak přidat maso.Tady jsem se dočetla,že brokolice a květák není na začátek vhodné podávat také kvůli nadýmání,ale bohužel jinou zeleninu samostatně v příkrmech neprodávají (kromě dýně ) v první lžičce,nevím tedy zda mohu tento druh podat a nebo už mohu začít zeleninovou směsí,např.mrkev s bramborem,když už je mám vyzkoušené.Takže první den jsem začala dávat kupovanou mrkev ve skleničce,to snědl cca.2-3 lžičky,poté jsem dokrmila UM. Mrkev jsem mu dala ještě další 2 dny, to snědl o něco více,ale pořád ne celou skleničku,ani polovinu,tak jsem ho pak dokrmila mlékem.Na mrkev žádná reakce nebyla,tak jsem čtvrtý den zkusila uvařit bramboru s trochou UM a zase podávala asi dva dny. Nyní zkouším třetí druh zeleniny a to hrášek v první lžičce, i když vím,že je nadýmavý. Ráda bych vyzkoušela i tu brokolici,aby si na ni zvykl,když mu pak budu podávat zeleninové směsi. Množství zeleniny se mi moc nedaří navýšit, takže aby mi syn něco snědl tak mu vždy nabídnu příkrm a hned nechám zapít trochou mléka,tak nevím jestli to mohu takhle dělat,ale jedině tak mi něco sní. Po příkrmu mu dám napít ještě trochou kojenecké vody asi 50ml (jiné tekutiny ještě nedávám) a pak dokrmím mlékem,tak by mě zajímalo jestli mohu tento postup dodržovat,jestli to pro něj není zbytečně moc kombinací najednou. Nechávám mu pár minut odstup mezi příkrmem,vodou a mlékem, ale celé krmení tak trvá přes hodinu.Prosím o radu,zda je tento postup správný nebo si to mám rozvrhnout jinak a tu vodu nemusím nutně podávat po obědě,ale třeba dopoledne.Kaše zatím nedávám.Předem děkuji za Vaši odpověď

Dobrý den. Postup, jak píšete, může být. Každé dítě je individuální a jinak si zvyká na příkrmy. Všechna doporučení se uzpůsobují dítěti. Brokolici můžete zařadit. Pokud by mělo dítě problémy s určitou zeleninou, potom se doporučuje na 1 měsíc vysadit, poté opět zkusit.

Jsou děti, které příkrmy jí pěkně a bez problémů, jiné si zvykají pomalu, moc toho nesní, ale je třeba pomalu zvykat v malých množstvích, takže postupujte tak, jak jste zjistila, že je to pro vaše dítě nejlepší. Jen postupně nedávejte každé sousto zapíjet mlékem, po příkrmu můžete podat vodu, nebo mléko. Zeleninový příkrm podávejte místo polední dávky mléka, aby si dítě zvyklo na polední obědovou dávku a chuť.

Zeleninové příkrmy si postupně můžete vařit i sama, mají jinou chuť než skleničky a jsou pestřejší, možná to bude lépe chutnat.

Kupujte zeleninu v kamenném obchodě, nebo bio, dusičnanů se bát nemusíte.

Do 1 roku se nedoporučují papriky, kukuříce, houby, rajčata jen loupaná, cibule, česnek a porek postupně. 

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 08:57
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce