2. Kariéra režisérky a ilustrátorky

Jaká byla Vaše první kreslená postavička?

Pavouček Pája, pokud se bavíme o postavičce, pro kterou jsem hledala podobu. Text je z pera Pavla Šruta a na tenhle knižní titul vyhlásilo v roce 1999 nakladatelství Albatros konkurs. Původně to měl být veliký projekt - kniha – audio – video, takže jsem k tomu tak přistupovala. Animovaný film jsem vystudovala a tohle byla skvělá příležitost dostat se k velkému filmovému projektu. Nakonec z filmové části sešlo, zůstalo jen u knihy a audia. Ale pracovně došlo k velkému třesku – poznala jsem Pavla Šruta. Tak začala naše letitá spolupráce a přátelství, které trvá dodnes. Je to to nejlepší, co mě mohlo potkat a jsem ráda, že Pavel tvrdí to samé.

Galina Miklínová_Kanafásek

Co Vám Vaše práce dává? Je Vám svět dětí blízký? Bližší než ten dospělých?

Než se narodila dcera, byla pro mě práce vším. Jsem vděčná za to přeskupení hodnot, ono to neuškodí, ba naopak. Když méně tlačíte na pilu, je z toho více. Pořád je moje práce mojí součástí, bez ní by mne  bylo jenom půl, ale už to tak nehrotím. Práce mne těší, nabíjí, dojímá, ale už vím, že to umí i někdo jiný, nebo něco jiného.

Myslím, že se v dětském světě moc neorientuji, ale ani se o to nějak hluboce nesnažím. Zcela jistě to není zárukou úspěchu u dětí. Samozřejmě děti sleduji, bavím se tím, co baví je a čím nás baví ony, ale ony nepotřebují nějaká zvlaštní pravidla. Myslím, že základem je nementorovat, být vtipný a zábavný a taky trochu rošťák.  A jen tak lehoučce posílat drobná poselství, o kterých si myslíte, že mají smysl.

Ale svět dospělých je mi zákonitě bližší. Do dětského už bohužel dávno nepatřím. Ale ráda tam občas zavítám.

Kanafásek – uspávací peřina – je z mého pohledu geniální nápad. Poprvé se objevil jako večerníček už před deseti lety a je velmi úspěšný. Čím to je?

Děkuji za kompliment. Snad je na něm vidět, že je dělaný s radostí a s lehkým spiklenectvím. Ani já jsem nechtěla jako každé dítě chodit večer spát. Jak ví každý rodič, je to každodenní boj dostat děti do postele a člověk to slyší ze všech stran. A co jiného k večerníčku patří, než uspávání. Takže jsem vsadila na jistou kartu. Navíc jsem chtěla vymyslet nového hrdinu, který by nebyl ani člověk ani zvířátko, ale aby to bylo něco, co zná a vlastně může mít každé dítě. Můžete být jedináček, nemít sourozence, nemít zvířátko, ale peřinu většinou máte vždycky a celý rok. Vzpoměla jsem si na svou peřinu z dětství a Kanafásek byl na světě.

Galina Miklínová_Kanafásek

Můžete nám prozradit další plány s Kanafáskem? Už má 26 dílů a v prosinci vyšla u České televize originální knížka. Plánujete i jiné ztvárnění této postavy?

Jak jste sama řekla, věnovala jsem mu přes deset let života. Myslím, že je na čase se zase posunout o dům dál. Pokud se Česká televize rozhodne vyrobit peřinky, či jiné merchandisingové kousky, budu ráda. Často se mě totiž diváci ptají, je-li něco z toho na trhu. Obrázkovou knížku z Kanafáska jsem si chtěla udělat už dlouho, a tak se takhle hezky uzavřela jedna dekáda. Moc dobře se prodává, chystá se dotisk, takže z knižních pultů hned tak doufám nezmizí.

Kromě uspávací peřiny Vás proslavili i Lichožrouti (požírači ponožek). Moc se mi líbí, jak o těchto tvorech hovoříte, člověk je hned na pochybách, jestli je skutečně nemá doma. Vy dokonce přiznáváte, že si je chováte. Jak začala Vaše spolupráce s Pavlem Šrutem?

Ale oni existují!!! Nenechte se mýlit, jen je prostě nevidíte. Asi že nejste lichoňka, máte rodinu,  přátele... (lichožrouty může spatřit jen lichý, osamělý člověk). Lidem se vesele ztrácejí ponožky, ale oni jsou jako nevěřící Tomášové, nevidí  - nevěří. My jich opravdu máme plný dům, moje dcera tvrdí, že se občas kolem ní mihnou. Děti nám vůbec často říkají, že je viděly... takže vidíte, to je důkaz. Děti by přece nelhaly! A navíc, když chcete, aby to, co tvrdíte buď textem nebo kresbou, bylo autentické, musíte tomu věřit sama.

Spolupráce s Pavlem je to nejskvělejší, co se mi mohlo přihodit. Je to jeden z našich nejlepších autorů literatury pro děti. Pracovat s ním je navíc velká legrace, ale taky škola. Taková Akademie života v jedné dekádě. Naučila jsem se s ním víc než sama za celý život. V roce 2000 jsem vyhrála konkurz na jeho knížku Pavouček Pája. Pavel později říkal, že více než vítězné  ilustrace se mu líbilo moje zapálení a přístup k věci. A tak mi poslal druhý rukopis: Veliký tůdle. Touhle knížkou začala naše dlouholetá spolupráce s Láďou Horáčkem a nakladatelstvím Paseka.

Galina Miklínová_Veliký tůdle

Podílíte se na tvorbě plyšových podob postaviček Lichožroutů (na trhu je zatím Hihlík), jak Vás tato práce baví a na koho dalšího se můžeme s dětmi těšit?

Lichožrouti mezi čtenáři velmi zpopulárněli, takže to byla logická úvaha našeho nakladatele Ládi Horáčka. Upřímně z toho, že se podle mých ilustrací narodí plyšáček, jsem byla nadšená. Bylo to tak vzrušující! Přátelím se s dcerou pana Smetany, střihačkou Verou Benešovou, a vždycky mi přišlo senzační vidět u ní plyšáky Křemílka a Vochomůrky a Rákosníčka, aj... Netušila jsem, kolik s tím bude práce a jak nákladná je to záležitost. Ale bavilo mě to velmi. Uvidíme, co bude dál, výroba takového plyšáka je velmi drahá, takže ostatní postavičky zatím jen vzorkujeme.

Galina Miklínová_Lichožrouti

Galina Miklínová_Lichožrouti

Od roku 1997 jste získala spoustu ocenění, prozradíte nám, kterých si vážíte nejvíc?

Vážím si všech, ale asi mne vždycky potěší cena Ministerstva kultury Nejkrásnější kniha roku. Vždycky je tam veliká konkurence a ani to vlastně není obor, který jsem vystudovala. A naposledy mě potěšila cena pro Kanafáska na festivalu animovaných filmů Anifestu za nejlepší animovaný seriál. Vůbec jsem to nečekala. Vařila jsem doma oběd a najednou mi zavolali, abych si pro cenu přijela. Sundala jsem zástěru, oblékla slušné šaty, odložila vařečku a za pár hodin jsem místo ní držela v ruce ocenění. A druhý den už zase zpátky tu vařečku.

Rozhovor pořídila: Beáta Matyášová, http://www.facebook.com/bea.matyas

Fotografie poskytla: Galina Miklínová

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

1. Galinino dětství

Další části rozhovoru:

3. Práce na volné noze

4. Mateřství

5. Životní styl

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

2. Kariéra režisérky a ilustrátorky - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Příkrmy

| veronika001 | 21.01.2019, 16:02

Dobrý den paní doktorko, mám 5 měsíční miminko (převážně na umělém mléku) a od minulého týdne jsem začala s příkrmy. Mám na vás dotaz ohledně postupu a sestavení jídelníčku.Protože všude jsem se dočetla různé postupy a názory na to, jak začínat s příkrmy, tak se pokouším si jídelníček sestavit podle sebe,ale nevím,zda je můj postup správný. Moje lékařka mi doporučila,že mám na začátek zkusit 4-5 druhu zeleniny samostatně a až pak začít zeleninové směsi a pak přidat maso.Tady jsem se dočetla,že brokolice a květák není na začátek vhodné podávat také kvůli nadýmání,ale bohužel jinou zeleninu samostatně v příkrmech neprodávají (kromě dýně ) v první lžičce,nevím tedy zda mohu tento druh podat a nebo už mohu začít zeleninovou směsí,např.mrkev s bramborem,když už je mám vyzkoušené.Takže první den jsem začala dávat kupovanou mrkev ve skleničce,to snědl cca.2-3 lžičky,poté jsem dokrmila UM. Mrkev jsem mu dala ještě další 2 dny, to snědl o něco více,ale pořád ne celou skleničku,ani polovinu,tak jsem ho pak dokrmila mlékem.Na mrkev žádná reakce nebyla,tak jsem čtvrtý den zkusila uvařit bramboru s trochou UM a zase podávala asi dva dny. Nyní zkouším třetí druh zeleniny a to hrášek v první lžičce, i když vím,že je nadýmavý. Ráda bych vyzkoušela i tu brokolici,aby si na ni zvykl,když mu pak budu podávat zeleninové směsi. Množství zeleniny se mi moc nedaří navýšit, takže aby mi syn něco snědl tak mu vždy nabídnu příkrm a hned nechám zapít trochou mléka,tak nevím jestli to mohu takhle dělat,ale jedině tak mi něco sní. Po příkrmu mu dám napít ještě trochou kojenecké vody asi 50ml (jiné tekutiny ještě nedávám) a pak dokrmím mlékem,tak by mě zajímalo jestli mohu tento postup dodržovat,jestli to pro něj není zbytečně moc kombinací najednou. Nechávám mu pár minut odstup mezi příkrmem,vodou a mlékem, ale celé krmení tak trvá přes hodinu.Prosím o radu,zda je tento postup správný nebo si to mám rozvrhnout jinak a tu vodu nemusím nutně podávat po obědě,ale třeba dopoledne.Kaše zatím nedávám.Předem děkuji za Vaši odpověď

Dobrý den. Postup, jak píšete, může být. Každé dítě je individuální a jinak si zvyká na příkrmy. Všechna doporučení se uzpůsobují dítěti. Brokolici můžete zařadit. Pokud by mělo dítě problémy s určitou zeleninou, potom se doporučuje na 1 měsíc vysadit, poté opět zkusit.

Jsou děti, které příkrmy jí pěkně a bez problémů, jiné si zvykají pomalu, moc toho nesní, ale je třeba pomalu zvykat v malých množstvích, takže postupujte tak, jak jste zjistila, že je to pro vaše dítě nejlepší. Jen postupně nedávejte každé sousto zapíjet mlékem, po příkrmu můžete podat vodu, nebo mléko. Zeleninový příkrm podávejte místo polední dávky mléka, aby si dítě zvyklo na polední obědovou dávku a chuť.

Zeleninové příkrmy si postupně můžete vařit i sama, mají jinou chuť než skleničky a jsou pestřejší, možná to bude lépe chutnat.

Kupujte zeleninu v kamenném obchodě, nebo bio, dusičnanů se bát nemusíte.

Do 1 roku se nedoporučují papriky, kukuříce, houby, rajčata jen loupaná, cibule, česnek a porek postupně. 

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 22.01.2019, 08:57
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce