Inzerce
Inzerce
Inzerce

2. Kariéra režisérky a ilustrátorky

Jaká byla Vaše první kreslená postavička?

Pavouček Pája, pokud se bavíme o postavičce, pro kterou jsem hledala podobu. Text je z pera Pavla Šruta a na tenhle knižní titul vyhlásilo v roce 1999 nakladatelství Albatros konkurs. Původně to měl být veliký projekt - kniha – audio – video, takže jsem k tomu tak přistupovala. Animovaný film jsem vystudovala a tohle byla skvělá příležitost dostat se k velkému filmovému projektu. Nakonec z filmové části sešlo, zůstalo jen u knihy a audia. Ale pracovně došlo k velkému třesku – poznala jsem Pavla Šruta. Tak začala naše letitá spolupráce a přátelství, které trvá dodnes. Je to to nejlepší, co mě mohlo potkat a jsem ráda, že Pavel tvrdí to samé.

Galina Miklínová_Kanafásek

Inzerce

Co Vám Vaše práce dává? Je Vám svět dětí blízký? Bližší než ten dospělých?

Než se narodila dcera, byla pro mě práce vším. Jsem vděčná za to přeskupení hodnot, ono to neuškodí, ba naopak. Když méně tlačíte na pilu, je z toho více. Pořád je moje práce mojí součástí, bez ní by mne  bylo jenom půl, ale už to tak nehrotím. Práce mne těší, nabíjí, dojímá, ale už vím, že to umí i někdo jiný, nebo něco jiného.

Inzerce

Myslím, že se v dětském světě moc neorientuji, ale ani se o to nějak hluboce nesnažím. Zcela jistě to není zárukou úspěchu u dětí. Samozřejmě děti sleduji, bavím se tím, co baví je a čím nás baví ony, ale ony nepotřebují nějaká zvlaštní pravidla. Myslím, že základem je nementorovat, být vtipný a zábavný a taky trochu rošťák.  A jen tak lehoučce posílat drobná poselství, o kterých si myslíte, že mají smysl.

Ale svět dospělých je mi zákonitě bližší. Do dětského už bohužel dávno nepatřím. Ale ráda tam občas zavítám.

Inzerce

Kanafásek – uspávací peřina – je z mého pohledu geniální nápad. Poprvé se objevil jako večerníček už před deseti lety a je velmi úspěšný. Čím to je?

Děkuji za kompliment. Snad je na něm vidět, že je dělaný s radostí a s lehkým spiklenectvím. Ani já jsem nechtěla jako každé dítě chodit večer spát. Jak ví každý rodič, je to každodenní boj dostat děti do postele a člověk to slyší ze všech stran. A co jiného k večerníčku patří, než uspávání. Takže jsem vsadila na jistou kartu. Navíc jsem chtěla vymyslet nového hrdinu, který by nebyl ani člověk ani zvířátko, ale aby to bylo něco, co zná a vlastně může mít každé dítě. Můžete být jedináček, nemít sourozence, nemít zvířátko, ale peřinu většinou máte vždycky a celý rok. Vzpoměla jsem si na svou peřinu z dětství a Kanafásek byl na světě.

Inzerce

Galina Miklínová_Kanafásek

Můžete nám prozradit další plány s Kanafáskem? Už má 26 dílů a v prosinci vyšla u České televize originální knížka. Plánujete i jiné ztvárnění této postavy?

Jak jste sama řekla, věnovala jsem mu přes deset let života. Myslím, že je na čase se zase posunout o dům dál. Pokud se Česká televize rozhodne vyrobit peřinky, či jiné merchandisingové kousky, budu ráda. Často se mě totiž diváci ptají, je-li něco z toho na trhu. Obrázkovou knížku z Kanafáska jsem si chtěla udělat už dlouho, a tak se takhle hezky uzavřela jedna dekáda. Moc dobře se prodává, chystá se dotisk, takže z knižních pultů hned tak doufám nezmizí.

Kromě uspávací peřiny Vás proslavili i Lichožrouti (požírači ponožek). Moc se mi líbí, jak o těchto tvorech hovoříte, člověk je hned na pochybách, jestli je skutečně nemá doma. Vy dokonce přiznáváte, že si je chováte. Jak začala Vaše spolupráce s Pavlem Šrutem?

Ale oni existují!!! Nenechte se mýlit, jen je prostě nevidíte. Asi že nejste lichoňka, máte rodinu,  přátele... (lichožrouty může spatřit jen lichý, osamělý člověk). Lidem se vesele ztrácejí ponožky, ale oni jsou jako nevěřící Tomášové, nevidí  - nevěří. My jich opravdu máme plný dům, moje dcera tvrdí, že se občas kolem ní mihnou. Děti nám vůbec často říkají, že je viděly... takže vidíte, to je důkaz. Děti by přece nelhaly! A navíc, když chcete, aby to, co tvrdíte buď textem nebo kresbou, bylo autentické, musíte tomu věřit sama.

Spolupráce s Pavlem je to nejskvělejší, co se mi mohlo přihodit. Je to jeden z našich nejlepších autorů literatury pro děti. Pracovat s ním je navíc velká legrace, ale taky škola. Taková Akademie života v jedné dekádě. Naučila jsem se s ním víc než sama za celý život. V roce 2000 jsem vyhrála konkurz na jeho knížku Pavouček Pája. Pavel později říkal, že více než vítězné  ilustrace se mu líbilo moje zapálení a přístup k věci. A tak mi poslal druhý rukopis: Veliký tůdle. Touhle knížkou začala naše dlouholetá spolupráce s Láďou Horáčkem a nakladatelstvím Paseka.

Galina Miklínová_Veliký tůdle

Podílíte se na tvorbě plyšových podob postaviček Lichožroutů (na trhu je zatím Hihlík), jak Vás tato práce baví a na koho dalšího se můžeme s dětmi těšit?

Lichožrouti mezi čtenáři velmi zpopulárněli, takže to byla logická úvaha našeho nakladatele Ládi Horáčka. Upřímně z toho, že se podle mých ilustrací narodí plyšáček, jsem byla nadšená. Bylo to tak vzrušující! Přátelím se s dcerou pana Smetany, střihačkou Verou Benešovou, a vždycky mi přišlo senzační vidět u ní plyšáky Křemílka a Vochomůrky a Rákosníčka, aj... Netušila jsem, kolik s tím bude práce a jak nákladná je to záležitost. Ale bavilo mě to velmi. Uvidíme, co bude dál, výroba takového plyšáka je velmi drahá, takže ostatní postavičky zatím jen vzorkujeme.

Galina Miklínová_Lichožrouti

Galina Miklínová_Lichožrouti

Od roku 1997 jste získala spoustu ocenění, prozradíte nám, kterých si vážíte nejvíc?

Vážím si všech, ale asi mne vždycky potěší cena Ministerstva kultury Nejkrásnější kniha roku. Vždycky je tam veliká konkurence a ani to vlastně není obor, který jsem vystudovala. A naposledy mě potěšila cena pro Kanafáska na festivalu animovaných filmů Anifestu za nejlepší animovaný seriál. Vůbec jsem to nečekala. Vařila jsem doma oběd a najednou mi zavolali, abych si pro cenu přijela. Sundala jsem zástěru, oblékla slušné šaty, odložila vařečku a za pár hodin jsem místo ní držela v ruce ocenění. A druhý den už zase zpátky tu vařečku.

Rozhovor pořídila: Beáta Matyášová, http://www.facebook.com/bea.matyas

Fotografie poskytla: Galina Miklínová

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

1. Galinino dětství

Další části rozhovoru:

3. Práce na volné noze

4. Mateřství

5. Životní styl

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

2. Kariéra režisérky a ilustrátorky - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×