Téma třetí: Co vy a vaše diety?

Mia:

Jsem se sebou celkem srovnaná. Jasně – občas si na dietu vzpomenu, zmenším porce a víc se hýbu. Výsledky se ale s každym dalším dítkem dostavují pomaleji, proto jsem právě ve stavu, že si pár kilo na víc dovolím. Neumím si představit, že bych si v neděli nedala maminčinu svíčkovou. Hladová jsem navíc zbytečně nervní. Takže neřeším a mám se ráda taková, jaká jsem J.

Carla:

Ve dvaceti jsem byla holka „krev a mlíko“ a „pořádná ženská“. Fakt nic, na co bych byla pyšná. Vyzkoušela jsem toho dost – dietu Mladý fronty, měla jsem daný jídelníček a denní příjem kolem 5000 KJ. Potom to byla dieta podle krvních skupin a ta mi zatrhla maso. Achjo. Nevydržela jsem to dlouho, málem jsem sousedovi snědla psa, jaký jsem měla neřízený chutě J. Nakonec to vyřešil nástup do práce. Celý den honička a večer většinou bazén a najednou jsem byla šlank. I po dětech je to v klidu. Naštěstí.

Thea:

Jako mladá holka jsem měla s váhou problém. Než jsem potkala Lojzu, vážila jsem rovnou stovku. Zamilovala jsem se a prakticky přestala jíst. Za tři měsíce jsem zhubla přes třicet kilo a málem umřela. Byla jsem troska, neustále se klepala zimou a nevěděla jsem, co se sebou. Lojza mě vzal na dovolenou a tam mě dal do kupy. Stejně se pořád hlídám. Když potřebuju něco shodit, jím jenom polomáčený sušenky (pět na den). Mám vyzkoušený, že nic jinýho nezabírá. Teď mám šedesát, ale pořád si přijdu tlustá. I když – radši tyhle starosti, než ty, co momentálně řeším. Jak se fakt něco děje, člověk na tajli nemyslí ...

Edita:

Mám teď nejmíň od tý doby, co se známe s Alexem. On mi říká, ať se najím, že jsem škaredá J. Ideální stav.

Verona:

Sama jsem nikdy žádnou dietu nedržela, mám jídlo ráda a taky od přírody štěstí, že mým problémem je  spíš přibrat. Moje máma ale řadu drastickejch diet držela . Nikdy nebyla schopná přijmout sama sebe a dodneška (je jí šedesát) není spokojená. Velký podíl na jejím stavu má můj otec, který jí celej život shazuje a uráží. Máma tak hazardovala se životem, že nějaký čas pila jen vodu a nejedla NIC. Zkolabovala a v nemocnici mi slíbila, že s tím přestane. Vůbec nechápu, že zrovna táta, kterej je věčně v lihu, jí za to trápení stojí.

předchozí: http://blog.babyonline.cz/o-matkach-a-dcerach/clanek/2050

následuje: http://blog.babyonline.cz/o-matkach-a-dcerach/clanek/2057