Čas běží, břicho klesá

Původně jsem myslela, že začnu psát nějak začátkem 2. trimestru, ale co už. Každopádně, zdárně se blížím ke konci těhotenství a musím říct, že se nemůžu dočkat. Bolí mě nohy, žíly, kříže, krk, hlava, budím se každou noc a někdy mám pocit, že neexistuje poloha, ve které by mně nic nevadilo. A čůrání. Ach jo. Jak dědek prostatik. Taky jste to měly? 

A za druhé, můj hnízdící instinkt způsobil, že úspory z účtu rapidně mizí a největší zábavou je sedět u PC s podepřeným břichem a doplňovat výbavičku, protože na diskusi psali, jak je to supr a jak to využili a podobně. Cítím takové napětí na páteři, jestli to zvládnu, co den D, co pak? Jak to budeme zvládat? Jsem vůbec připravena mít dítě a odpovědnost? Zachrání mně kojící polštář, správná odsávačka, bio bambusové plíny a mast na opruzeniny? Naučím se nosit mládě v šátku, nebo počkám do nosítka? Bude mít správnou polohu v postýlce, nebo stráví první roky vedle mě v posteli? A nevystresnu, až bude nemocný? Já vlastně vůbec nic nevím, ale už se nemůžu dočkat, až to začne. Termínu porodu zdar!