Sladký ráj jednorožců 2.

Kamínek bereme sebou.
 

Tenhle víkend jeli holky k babičce na návštěvu. Jelikož už se jim stýskalo po zemi jednorožců, vzali sebou i kamínek.

Nikdy totiž nevíte kdy se vám ukáže možnost jít zase za jednorožci.

 Bylo odpoledne a holky si hrály na zahradě. Náhle jakoby slyšeli volání o pomoc. V první chvíli si mysleli, že se jim něco zdá. Když to ale zaslechli znovu, už si vzpomněli odkud ten hlas znají. Byl to hlas Jiskry. Honem běžely ke stolu kde měli kouzelný kamínek. Vzali ho do rukou a podívali se přes něj na slunce. V tu chvíli se objevily v ráji jednorožců. Všimli si ale, že je tam něco jinak. Jako kdyby se mělo stát něco strašného ale co? Za pár minut k nim přišla Jiskra. 
V rychlosti jim oznámila, že se zde objevil nějaký zlý kouzelník a odvedl mladého jednorožce Bublinku. 

 Holky se hned rozhodli, že jim pomůžou Bublinku vysvobodit. Byla to sice náročná cesta ale konečně dorazili k zámku zlého čaroděje. Bublinka byl zavřený ve vězení spolu s dalšími kouzelnými bytostmi. Jak se ale dostat dovnitř? Náhle si všimli, že vzadu za zámkem je jeskyně. Pojďme se tam podívat, třeba tam bude nějaký starý tajný vchod. Anetka s Natálkou měli pravdu, opravdu tam s Jiskrou našli tajný vchod. Pomalu prochází tunelem v hoře a zjišťují, že na konci jsou zamčené dveře. Přišel první úkol a tím je zlomit kouzlo a odemknout zámek u dveří. 
 Pomocí Jiskry přečetli starý text na dveřích.

 Bylo tam psáno:

 Najděte lásku tam, kde jste mysleli že není. Pomozte rozkvést naději, která v tomhle světě není.

Kamarádi se na sebe podívali a začali hledat co tím kouzelník myslel. Zanedlouho našli úplně malou rostlinku, která už neměla sílu růst, protože se o ní nikdo nestaral. Anetka si vzpomněla, že nedaleko jeskyně je malý potůček. Běžela tedy ven a přinesla dlani trochu vody. Nalila jí ke kořínku rostliny a v ten moment začala květina ožívat. Její tělo se prodloužilo a začala dokonce kvést. Netrvalo dlouho a místo květů byly plody. V moment kdy dosáhly zralosti, praskly a vypadl z nich klíč ke dveřím. 
 Anetka rychle vzala klíč a odemkla. Společně vstoupili do sklepení zámku. Měli štěstí, protože ve sklepení zrovna nebyla žádná stráž. Pomocí stejného klíče šly odemknout dveře vězení a Bublinka byl volný. V tu chvilku holky uslyšeli na schodech kroky. Jiskra pomocí svého kouzelného rohu vytvořila tak silnou záři, že popraskaly všechny mříže ve vězení. Stráž byla oslněna a tak všechny kouzelné bytosti měli možnost v utéct.

Rychle se rozutekli do okolních lesů ale jakýmsi zvláštním způsobem věděli, že se znovu setkají na louce jednorožců. A opravdu, večer když začalo sluníčko zapadat, všechny vysvobozené bytosti přišli na louku. 
 Někteří sebou přinesli ovoce z kouzelného lesa, jiní zase lavičky na sezení. Rázem se na louce jednorožců vytvořila nádherná oslava osvoboditelů. Bylo úžasné vidět rodiny kouzelných bytostí, které se setkali po dlouhém odloučení. 
 Celý večer se tančilo, hodovalo, oslavovalo a užívalo momentů svobody. 
Když oslava skončila, všichni se rozloučily s Anetkou a Natálkou. 
 Holky poděkovali za nádherné dobrodružství a přislíbily, že jednorožce a kouzelné bytosti opět navštíví. 
 Teď už ale honem zpátky aby babi neměla strach.
 Přesně v moment když se holky vrátili na zahradu se babička objevil ve dveřích na terasu. Holky si kamínek schovali do tašky  a běžely na večeři. 

Dobrou noc a krásné sny.