další africké dobrodružství č.3

Včera jsem zase, po rychlé koupeli využil první autobus a odjel do Point Noire. Nevím proč. Ale alespoň pro večeři potřebuji v posledních dnech být sám. Později samozřejmě nemohu vydržet bez přátel a tak rychle taxálem odjíždím za Ivanem a Silvánem, šťouchat biliár. No, zpět k večeři. Stal jsem se aktérem největšího paradoxu na světě. V alžírské muslimské restauraci jsem v Kongu jedl pravý (a vynikající) americký hamburger. (Maso, sýr, cibule, majonéza - paráda) Vypil jsem si pivko a kafe. Pak jsem jen chviličku relaxoval a pozoroval pouliční ruch. Mám svůj oblíbený stůl na zahrádce pod střechou hned u vchodu. Sedím tam, pěkně rozvalený a čumím. Samozřejmě nikomu nepřekážím. A kdyby, ochranka se postará. Včera se mi například jeden komik pokoušel prodat metrovou dřevěnou žirafu. Není to jako v Evropě. Ulice smrdí, generátory řvou a lidi telefonují způsobem carského úředníka. Nejdříve půl hodiny vyřvávají do telefonu, držíce ho v ruce před ústy. Potom půl hodiny poslouchají s přístrojem u ucha. Whoops.... Taxál s řidičem jako vystřiženým z Foresta Gampa (Ja jsem Bulbo a říkají mi Buba) mě odvezl za kamarády. Rovnou do biliárového klubu. Když jsem se vzpamatoval z potřásávání rukou, vášnivých objetí a poplácávaní od mých italských kolegů a vypil pivko, vrhl jsem se do víru hry. Cigáro v hubě, pivko na stolečku, tágo v ruce, gestikulace. Připadám si sice jako blbec, ale tady zapadám. Spíše bych byl jako debil, kdybych se nechoval jako oni....