Úspěšný pátek

V pátek jsme zažili několik zlomových akcí. Tou největší byla celorepubliková soutěž ve 4ruční hře na klavír, které se účastnil nikoli Sofi, ale Ríša, to je překvapení, co?:-) Když nám i Honzíkovým rodičům toto učitelka oznamovala, že pojedou na soutěž, kroutili jsme hlavami, že má asi ráda velké výzvy. Kluci jsou trochu mimo, každý jinak, a je to s nimi vabank, buď jsou zapnutí a excelují, nebo vypnutí a nic nepředvedou. Stejně jako Honzíkův tatínek jsem měla jedinou ambici, ať to zahrají co nejlépe a náš čas a úsilí, i jejich a hlavně paní učitelky nepřijde vniveč. Byla tam obrovská konkurence, v jejich kategorii do 10 let dokonce 10 dvojic, abych Ríšu trochu namotivovala, slíbila jsem mu, že když skončí první, vidina medailí byla opravdu mizivá, může si vybrat nějakou elektronickou hračku a plyšáka, pokud druhý nebo třetí, tak jedno z toho. ...hráli jako druzí a moc se jim to povedlo a k našemu velkému překvapení i radosti skončili druzí, za staršími holčičkami z Prahy. Ríša si ihned vzpomněl na můj slib, ač jsem el. hračkou myslela nějakou blbůstku v řádech stokorun, on měl naprosto jinou představu, a to Nintendo 3D...

Zabodovala i Sofinka

Další překvapení nás čekalo od Sofinky. Ta měla v pátek turnaj brněnských škol v minivolejbale a společně se 2 spolužačkami reprezentovala jejich gympl. Holky skončily také druhé, ale ty byly tentokrát zklamané, protože to bylo administrativní druhé místo. V rozřazovačce vše vyhrály, jako jediné, v dalším měly s jedním družstvem totožně 2 výhry a 1 remízu, tak se počítal počet dosažených míčů. Dle mého skvělý výsledek, zvláště když tam byla 4 družstva ze sportovní základní školy.

Zabodovala zřejmě i maminka

Při příjezdu na soutěž si takhle jedu po 4proudovce vedoucí do města soustředěná na cestu a ona mě natáčí kamera - zezadu, zboku - to jsem na ně ještě pěkně koukla :-), i zepředu. Vůbec netuším, co bych tam mohla provést. Holt klavírní soutěž nám tentokrát přijde draho.