ČTRNÁCTÝ MĚSÍC
Je to neuvěřitelné, zdá se mi to jako včera, když jsem psala třináctý měsíc a už je další měsíc za náma!!
Děláš to špatně strejdo
Co zvládáme:
Je to lenoch, v chození jsme neudělali žádné pokroky. Teda žádné pokroky - když ho chytneme za ručičky, tak ťape docela hezky a docela dlouho, až nás překvapuje svou výdrží, ale že by se do toho pustil sám, to ani náhodou. Pomalu, ale jistě se naučil slézat. Vždy doleze na kraj gauče a začne kňučet a tak na něj zavolám, jak se leze dolů? On se okamžitě otočí a už spouští nožičky. Začal strašlivě žvatlat, sice mu vůbec nerozumíme, ale žvatlá, co jen to jde. A jak se vzteká, když mu nerozumíme, nebo když mu něco zakážeme, tak na nás okamžitě spustí tou svou hatlapatlamatylkou :oD. To jeho ukazování - tudle jsme byli u radnice, on seděl v kočárku a furt mi ukazoval, tik-ťak, jsem si říkala, co kde vidí a pak mi došlo, že na radnici jsou ohromné hodiny :o) - mno je šikula. Stále více dělá oči na ženský ... ale je to dobrý, většinou nám z toho plynou i výhody :oD (např. nás pouští ve frontě a tak). Trhá papír, jakýkoli, který se mu dostane do ruky, nejraději ovšem toaletní :oD. Jen to vztekání, toho jsme se nezbavili, řekla bych, že se i zhoršuje a co víc, začal se bouchat a začal bouchat vše okolo sebe. Skvěle se ksichtí, nevím, jestli to okoukal ode mě, ale prostě ví, jak se zatvářit, aby nás dostal (teda, to umí asik každé díte :oD).
Zajímavé akce:
Plaváníčko - zase za sebou máme jedno probrečené plaváníčko. Už začínám ztrácet naději na to, že by se mu to zase líbilo. Halt toho teď necháme a pak to zkusíme znovu. Taky jsme jednou vzali Máru do velkého bazénu, ale i tam to bylo utrpení. Já osobně si myslím, že to ovšem byla naše zásluha. Především z Máry je mamánek, ale Martin ho tam chtěl mít a nosit (takže mi ho furt bral a tudíž malej bulel). Další problém byl v tom, že s ním nikde nevydržel dostatečně dlouho. V bazénu udělali spoustu nových atrakcí a Martin je chtěl všechny vidět a co víc, všechny je ukázat Márovi. Ale Márovi prostě trvá, než se rozkouká, než si někde zvykne, takže vždy po pěti minutách ho Martin táhnul dál. Byla jsem z toho tak naštvaná, copak to nevidí, jak mu tím nepomáhá??!! Nakonec jsem si ho ubrečeného dala do ručníku a houpala. Pak se uklidnil a jen my dva jsme se vlezli do jednoho dětského bazénku. Koukal tam na děti, nebrečel a po nějaké době začal i ručičkou bouchat do vody. Chjo, ty chlapi, nepoučitelný, co??!!!
Den rodiny ve Vesci - do Vesce jsem svého času jezdila hodně na brusle. V současné době se tam snaží natáhnout co nejvíc lidí a tak tam udělali i malé dětské hřiště. A v rámci toho uspořádali i slavnostní otevření. Vypravili jsme se tam s Márou a babčou. Byla tam spousta lidí, ale Márovi se to moc líbilo. Těch dětí, co kolem pobíhalo a co víc, nafasoval dva balénky a to mu úplně stačilo. Nakonec ho ještě babička vzala na koníka to byl opravdu v sedmém nebi. Když jsme odcházeli domů, dala jsem ho do pampelišek, abych udělala pár foteček. Rychlost, jakou otrhával květy, musela jsem ho několikrát "přesadit" a co víc, vůbec se na mě nechtěl podívat, prostě trhal, trhla a trhal. Když jsem ho pak odnášela zase do kočáru, tak se neuvěřitelně vztekal :oD.
Kačenka - šla jsem na klasickou kontrolu na gyndu, ale tak nějak jsem si říkala, že by to mohla klapnout. Stejné příznaky, bolesti prsou, velká žízeň, neustálé běhání na záchod a jako bonus nějaké ty nevolnosti, ale test jsem si neudělala. Mareček byl hodný a statečný, dělal oči na sestřičku a ta by mu snesla modré z nebe. Paní doktorka to potvrdila, takže čekáme "Kačenku", jak doufám. Tak snad to všechno klapne. Škoda, že z toho Mára nebude mít zatím rozum, ale třeba pak ocení parťáka.
Svatba na obzoru - tak se nám taťka rozhoupal, šel na radnici a prostě zamluvil termín. Na mě doma čekala jen nějaká obálka, kterou jsem měla otevřít - a tak mě fakt dostal. Takže teď sháním šaty, prstýnky, restauraci - mno prostě to všechno. Většinou je se mnou všude i Mareček - zkoušení svatebních šatů ho učarovalo. Dělá obličejíčky na paní, které mi pomáhají do šatů. V salonech drandí pod šaty. Pak vždycky vleze za mnou do kabinky, sedne si a jen kouká. Tak snad se mu bude maminka líbit.
Valdštejnské slavnosti - vypravili jsme se tam s taťkou a moc si to užili. Nejdřív jsme prošli parkem, kde byli koníci, stanoví tábor vojáků a spousta, ale spousta dětí. Takže Mára nevěděl, kam koukat dřív. Pak jsme šli na náměstí (tam mi právě ukazoval hodiny na radnici :oD), kde nás čekalo vystoupení Italů s vlajkama. Ulovili jsme si nějakou dobrůtku a pak jsme šli davově v průvodu na místo konání bitvy. Marečka jsme nechali běhat po posekané louce a byl naprosto spokojený. Teda do chvíle, než jsem objevila, že má klíště. Martin ho čapnul, aby mi Mára neutíkal. Dal mi malinkou pinzetku a já rychle operovala. Naštěstí klíště nebylo ještě příliš pevně přisáté a tak šlo hned pryč a co víc, nezbylo po něm vůbec nic. Poctivě to stále kontroluji, ale nic není vidět. Pak už musel být jen v kočárku, což se mu moc nelíbilo a tak jsme jeli dom.
Návštěva u kamarádky - konečně jsme se shodli na termínu a vydali jsme se ke kamarádce na návštěvu. Ona má dvě děti, bydlí v baráčku a na zahrádce mají spoustu atrakcí. Dorazili jsme tam a děti si nejdřív moc hezky hrály. Pak ovšem starší holčička začala zlobit a malé kluky zavírat v baráčku, kluci se vztekali a brečeli. Nakonec jim schovávala hračky. Malého dokonce poštípala na ručce a svojeho bráchu chtěla v tatře shodit ze srázů. To už kamarádka nevydržela, vyčinila ji a po chvilce jsme tam opět měli tu hodnou holčičku. :o)
Musím říct, že v souvislosti se svatbou a tím, že je mi neustále špatně, dost zanedbáváme naše výlety, což mě moc mrzí. Budu s tím muset zase něco udělat. Moc doufám, že po tom 13 týdnu mi už nebude tak špatně!!!
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Související recepty
Vybraná anketa
Kolik jste přibrala v prvním těhotenství?
29 %
2 hlasy
57 %
4 hlasy
14 %
1 hlas
0 %
0 hlasů
0 %
0 hlasů
0 %
0 hlasů
Celkem hlasovalo 7 unikátních návštěvníků