Inzerce
Inzerce
Inzerce

Janinka a její dlouhá cesta za miminkem s IVF

Kdy se svého vytouženého miminka dočká?

Již před několika lety jste mohli na Babyonline zaznamenat Janino snažení o miminko. Protože za tu dobu nasbírala spoustu zkušeností, požádali jsme ji o sepsání jejího příběhu. V následujícím článku se dozvíte, co všechno již při své cestě za vysněným miminkem podstoupila. A pokud budete chtít Janu podpořit, a třeba i finančně přispět na další pokus IVF, uvádíme na konci vyprávění její číslo účtu. 

Moje cesta za miminkem s IVF (in vitro fertilizací - mimoděložní oplodnění)

Milé holky Bolky,

do poslední chvíle jsem si myslela, že se s Vámi nebudu dělit o svůj příběh, ale na druhou stranu jsem se rozhodla, že by nebylo fér, si všechny své zkušenosti nechávat jen pro sebe. Jedná se o zkušenosti s cykly IVF tzv. umělého oplodnění.          

Třeba někomu může můj příběh pomoci změnit náhled na to, jak moc je potřeba vážit si svého zdraví, a každého nového života, který je opravdovým zázrakem.

Inzerce

O miminko se snažím už 9 let

Jak většina z vás jistě ví, jsem zde s vámi skoro 9 let jako Janinka117 (32 let) a celou dobu se marně snažím o to jediné – mít alespoň jedno zdravé miminko... Ale začněme pěkně po pořádku i pro ty, kteří mě a mé problémy ještě neznají.

Mým hlavním problémem, který mi byl před 8 lety zjištěn, je tzv. endometrióza. Toto onemocnění mi bohužel dokázalo zkazit veškeré možnosti přirozeného oplodnění, a od celé této komplikace se odvíjí můj příběh.

Na problém endometriózy jsem přišla úplně náhodně, kvůli velmi bolestivé menstruaci, která se neustále stupňovala. Po dohodě s mojí gynekoložkou jsme se rozhodly, že nemá smysl dál čekat, a že je potřeba dostavit se na laparoskopickou kontrolu už kvůli plánování miminka.  

Inzerce

Popravdě jsem si říkala, že laparoskopie není nic hrozného, že se bude jednat o pouhou kontrolu a nic zřejmě nenajdou. Bohužel vše nebylo tak růžové, jak jsem doufala. Už při podepisování všech možných zpráv a potvrzení se mi dostal do ruky papír, kde bylo uvedeno, že v případě špatného nálezu mohou odebrat vše, co bude potřeba. Podepsala jsem, prý by odmítnutí stejně k ničemu nebylo, protože bych na vyšetření šla znovu, a vše potřebné by se muselo dodatečně odstranit. V tu chvíli jsem myslela, že mají na mysli nějaké nádory či výrůstky.

Zachránili mi jeden vejcovod

Při laparoskopickém zákroku mi byl odebrán pravý srostlý vejcovod, druhý byl nějakým způsobem zachráněn a zprůchodněn. Snaha přirozeně otěhotnět se však okamžitě snížila na 50 %. Bohužel nezbývalo, než při snaze o miminko čekat na ovulaci pouze v levém vaječníku. Diagnóza endometriózy se tak potvrdila a byla již ve fázi 2. stupně. V tomto případě lékaři radí již na nic, co se týká miminka, zbytečně nečekat a snažit se co nejdříve otěhotnět.

Rozhodli jsme se zkusit IUI

S partnerem (prvním manželem) jsme tedy začali sledovat plodné dny. Nakoupili jsme desítky ovulačních i těhotenských testů – tolik nadějí co bylo, ale naše snaha nebyla nikdy odměněna úspěchem. Po 8 měsících snažení jsme se rozhodli zkusit IUI, což je jedna z dalších možností, jak otěhotnět. IUI je tzv. vstříknutí spermií k vajíčku v době ovulace. Nejedná se o nic náročného, pouze hadičkou zavedou, co je potřeba. Pak se jen čeká, zda se dostaví menstruace.

Bohužel ani z těchto 2 pokusů nám nevyšel žádný pozitivní výsledek. Menstruace se vždy dostavila.

Inzerce

Napadlo mě to, co napadne asi každou ženu: „Nedá se nic dělat, zkusíme umělé oplodnění. To je tutovka." Navíc se po ročním snažení tato možnost doporučuje.

Rozvod

V tuto chvíli se zřejmě jednalo o ohromně stresující rozhodnutí pro mého prvního manžela. Nevím, zdali má cenu se více rozepisovat. Popravdě naše manželství skončilo nepěkným rozvodem, jednak kvůli častějším hádkám ohledně jeho záliby v rybaření – bohužel se mnou netrávil dny, kdy bylo „potřeba“, aby se nám podařilo otěhotnět. Manžel následně zkusil řešit stres po svém a to fyzickým násilím, což bylo pro mě nepřípustné a šli jsme okamžitě od sebe. To jsem prostě neunesla.

Rozvod následně vystupňoval mé obavy a najednou se mi život zhroutil jako domeček z karet. Pro upřesnění, stěhovala jsem se z lásky 100 km do Pardubic a najednou jsem byla úplně sama s obrovským zklamáním a v ne příliš dobrém zdravotním rozpoložení.

Inzerce

V hlavě mi začala kolovat myšlenka, jak sehnat chlapa, a jak ho připravit na skutečnost, že to zřejmě nepůjde bez toho, aniž by navštívil onu místnost. 50% šance už mi v té době připadala strašně malá, navíc to přirozenou cestou evidentně nevycházelo.

Druhá svatba a další pokusy o otěhotnění

Po nějakém čase začalo mé srdce opět bít, když jsem potkala ve svých 25 letech druhého manžela. Trochu fofr, to vím, ale nechtěla jsem být navždy rozvedenou paní a říkala jsem si, že poprvé to moc lidem nevychází. Především však musím zmínit, že mě přijal i s mým „handicapem". Samozřejmě jsem to nikdy nebrala jako ponižující skutečnost, a tak vše začalo nanovo. Hodně lásky, zábavy, pohody, svatba a pokusy o miminko. Dokonce jsme se po roce společného snažení vypravili na první cestu do Centra asistované reprodukce ISCARE v Praze.

Mysleli jsme si, že to bude brnkačka, prostě ty dáš to, já to a je hotovo, odpusťte, beru to již trochu s nadsázkou, i když bohužel jsem psychicky po této stránce úplně vyčerpaná, ale snažím se si to prostě nepřipouštět.

IVF – umělé oplodnění

Dozvěděli jsme se, co vše se musí podstoupit a v ten moment bylo jasné, že otěhotnění nepřijde dříve jak za 5 měsíců. Při prvním IVF – umělém oplodnění - se vyžaduje řada věcí, které se vám zde pokusím vypsat. Předem upozorňuji, dá se to zvládnout, i když to vypadá šíleně.

Doporučuji toto pořadí a nevynechání jediného bodu, protože i maličkost může ovlivnit úspěšnost daného cyklu:

  • Okamžité objednání na imunologii společně s partnerem – cca 1 měsíc čekací doba pro přijetí - zdrama
  • Vyšetření partnerova spermiogramu – vyšetřeno v rámci imunologie - zdrama
  • Precizní prohlídka na gynekologii včetně cytologie, jaterních testů – objednání cca 14 dní dle gynekologa, já mám soukromého, takže 500,- Kč
  • Zažádat si o vyšetření hormonálního profilu – trvá celý 28 denní cyklus – zdarma (jsou to odběry krve 3x během cyklu)
  • Vyšetření štítné žlázy - zdarma
  • Předoperační vyšetření – EKG, krev, kvůli narkóze při odebírání dozrálých oocytů - vajíček (OPU) - 350,- Kč
  • V závažnějších případech genetické vyšetření – eliminace případné mutace, předcházení potratu, či vývojovým vadám - zdarma (hradí pojišťovna)
  • Případné zobání vitamínů, ale nemyslím si, že v tom je zakopaný pes, a že by to mělo nějaký významnější vliv na 100% úspěšnost, např. je fajn Nosifol, Calibrum Baby plan, ale stačí i obyčejná kyselina listová za pár korun. Pro chlapa případně vitamín E - cena záleží na vás

Po zařízení všeho potřebného jsme se konečně byli „domluvit", jak tedy IVF bude probíhat.

Jak IVF probíhá?

Na výběr je vždy ze dvou základních variant:

Dlouhý protokol – „nárazový" - zde stimulace začíná od 21. dne cyklu z důvodu zastavení kompletního hormonálního vývoje – něco jako uvedení do tzv. přechodu. Základní injekce se píchne do bříška vždy k levé či pravé straně okolo pupíku – ve  tvaru úsměvu smajlíka - pupík má být tzv. „nos". Pak následuje cca 9 denní přestávka. Poté dorazí menstruace a zhruba od 5. dne cyklu se začne stimulovat denními injekcemi opět v oblasti pupíku. Asi po 14 dnech stimulace se píchne tzv. uvolňovací injekce a zhruba do 36 hodin se předpokládá odběr vajíček pod celkovou anestezií. Samozřejmě nic nebolí, maximálně se může udělat nevolno a po odběrech můžete mít bolesti, jako při přicházející menstruaci a lehké špinění. Po pár hodinách poprobuzení se odchází domů s doprovodem.

Hned po probuzení se dozvíte, kolik vajíček se odebralo. Druhý den Vás telefonicky informují o tom, kolik se jich úspěšně spojilo se spermiemi vašeho partnera, které v den odběru vajíček váš partner odevzdá. Po odebrání se čeká 3-5 dní dle vývoje vajíčka po oplození (fáze embrya) na tzv. zavedení. Někdo tvrdí, že je lepší zavést třetí den, jiní tvrdí, že lepší je až den pátý. Je to věc názoru, ale já osobně se domnívám, že lepší je pátý den – už jen pro psychiku. První těhotenský test se doporučuje provádět cca 10 den po zavedení embrya.

Standardně se většinou Centra asistované reprodukce snaží nastimulovat kolem deseti vajíček. Ovšem s přibývajícím věkem se počet spíše snižuje – opakem však může být tzv. hyperstimulační syndrom (OHSS). 

Krátký protokol – „přirozenější" – zde se stimuluje od 4. dne cyklu opět cca 9 dní injekcemi do břicha jako v prvním případě, a následný postup je stejný, jako u protokolu dlouhého.  

Tyto dva protokoly se liší v tom, že v prvním případě se tělo uvádí do „přechodu“ a tlumí se funkce vaječníků. Poté se očekává prudké nastoupení všech hormonů a prudká reakce na to, že tělo vyprodukuje vajíčka nárazovým způsobem.

Stimulační protokol

Foto: Stimulační protokol

Čekání na těhotenský test

Čekání na těhotenský test trvá asi 10 dnů. Nekonečně dlouhých 10 dnů, kdy se každá z vás začne hlídat. Začneme sledovat veškeré možné i nemožné příznaky těhotenství, které máme již za dobu snažení zajisté v malíku, a ke konci začneme i předčasně zkoušet test. To však nedoporučuji. Dle mého je nejdůležitější hlavně psychická pohoda, dostatek spánku, klidový režim a hlavně žádné nákupy, uklízení a tahání se s těžšími věcmi - na to si opravdu dejte pozor. Zrovna tak je dobrá sexuální abstinence – samozřejmě přítel to nepovažuje za super období. A napětí ve vztahu může stoupat.

Jak probíhaly první dva pokusy o umělé oplodnění?

Při prvním pokusu mi bylo odebráno 14 vajíček, z toho se 8 oplodnilo, pouze 4 se začaly vyvíjet, 2 se zavedly a zbylá 2 bohužel uhynula – tudíž se nemohlo nic ani zamrazit pro případný další pokus zavedení.

Zavedená embrya se však bohužel nechytla, nastalo pro mě obrovské zklamání, probrečela jsem několik dní a nocí. Okamžitě jsem chtěla vědět, co se stalo a proč? Proč zrovna já? Co udělali špatně? Odpověď byla pro mě v tu chvíli totálně neakceptovatelná. Šance při zavedení 2 embryí je tak zhruba 50 %, při jednom sotva 21 %. V ten moment jsem myslela, že umřu, nesnášela jsem sama sebe, natož manžela, jeho otázky a hlavně doktory! Bylo mi ze všeho zle. Nejen z peněz, z těch 26.000,- Kč, co se rozplynuly jako pára nad hrncem, ale i z toho, jak jsem byla nafouklá, z příchodu silné menstruace, mírné nadváhy (cca 4 kg), ale hlavně po psychické stránce. Já jsem byla v tu chvíli ta, která jako žena selhala a nikdy nebude mít dítě. Upřímně manžel byl naštvaný, ale tak „hodinka" na kole ho z toho dostala, na rozdíl ode mě. Já se vzpamatovávala asi2 měsíce. Chlapi to berou asi jinak, přeci jen nejsou ti, co si denně propichují břicho a podstupují jiné nepříjemné praktiky, které vedou k vysněnému cíli.

Další pokus IVF nám byl doporučen za 6 měsíců, což byl na jednu stranu potřebný čas, který mě opět dokázal srovnat a nabudit k další výzvě, a za který se daly sehnat i peníze na další IVF.

Některé z vás mi možná budou chtít připomenout, že 3 pokusy přeci hradí zdravotní pojišťovna, ale musím vás seznámit s realitou. Ano, hradí 3 pokusy, ale ne v plné výši!

Částečně se doplácí léky cca 10.000,-, doplácí se za katetr 900,-, kterým se zavádí embrya, doplácí se prodloužená kultivace 4.500,-,  a zrovna tak se doplácí i případné mražení zbývajících embryí 3.000 - 8.000,- Kč. Ceny jsou orientační, ale vesměs všude stejné. Jedno centrum nabízí levnější to, druhé centrum zase něco jiného. Nehrazený pokus stojí kolem 50.000,-, z toho plyne, že pojišťovna ve skutečnosti IVF hradí maximálně z poloviny. Dále je pak dobrým základem vybírat spíše dle doktorů, jejich atestací, podložených informací a statistik. A upřímně není výhrou pročítat dámské weby, které neuvádějí vždy pravdivé informace, na rozdíl od portálu www.babyonline.cz. Na to opravdu pozor!

V průběhu cyklu IVF trvejte na stejném lékaři – možná to totiž částečně také tvořilo náš první neúspěch!

Nenechte se ovlivňovat cenou léků - ne vždy to nejdražší vede k úspěchu. Dle mého posledního lékaře je to prý spíše o značce, nikoli o úspěšnosti. Například je zde Gonal, kde platíte hlavně za připravená pera - nemusíte si nic míchat, ale každá z vás si zvládne vždy namíchat léky sama, není proto třeba vyhazovat penízky. Levnější je například Menopur.

Přišel tedy čas podstoupit druhé IVF, centrum jsme neměnili – opět ISCARE Praha – 27 let.

Při opakovaném pokusu IVF jsme tentokrát vyzkoušeli pro změnu "krátký protokol".

Výsledek byl obdobný, vajíček 11, spojeno jich bylo 6, poté 2 uhynula, 2 se zavedla a zbývající následně taktéž uhynula.

Embrya

Foto: Embrya

Kdo by se těšil na šťastný konec, toho opět bohužel zklamu. Nepomohla nám ani změna v podobě krátkého protokolu.  Opět následoval stejný zmar a stejná úzkost. Po tomto 2. pokusu jsme se došplhali již celkem k 50.000,- Kč. Doma proběhla porada, že to musíme na chvíli odložit, mně nebylo opravdu vůbec dobře a náš vztah začal také již stagnovat.

Člověk se snažil na to nemyslet, i když to teda skutečně nešlo. Snažila jsem se už nic neventilovat a nezatěžovat partnera. Odjel na školení a měl přijet v době mé menstruace, ale co nikdo nečekal, menstruace v dalším cyklu nepřišla. V tu chvíli mě napadlo něco neskutečného.

Jsem těhotná!

Jak rychle jsem byla v lékárně pro test, si nikdo neumíte představit! Sen v podobě otěhotnění byl najednou skutečností. Ty dvě čárky tam prostě byly a nikdo mi to nemohl rozmluvit. Ba naopak, čárky sílily a já byla šťastná, jako nikdo jiný na celém světě.

Bylo mi divně, vše mi smrdělo, byla jsem nafouklá, unavená, jen prsa nějak nic moc. Asi po 5 dnech jsem šla k doktorce na krevní testy, kde se zjišťuje hladina hormonu HCG, a doufala jsem, že vše bude skvělé. Hormon HCG byl něco lehce přes 1000 bodů. Toby dle doby odpovídalo dvojčatům a vše se rýsovalo skvěle, ale na ultrazvuku nebylo nic vidět, šla jsem domů a stále rozmýšlela, jak je to možné. Měla jsem přijít opět za 2 dny, HCG neuvěřitelných 3600 bodů, průšvih ale byl opět stejný, nemůžeme nic najít.

Ukázalo se, že se jedná o mimoděložní těhotenství. Zhroutil se mi svět!

Tentýž den jsem nakonec nastoupila do nemocnice, protože i na tamní gynekologii se jim to přestávalo líbit. Celých 5 dní jsem byla v hrozné nejistotě, neustálé odběry krve, ultrazvuk, krev a zase ultrazvuk. Nakonec přišel 6. den (asi 45. den cyklu) a najednou lékaři již viděli. Mé štěstí však trvalo pouhých 5 vteřin než mi sdělili, že se to sice chytlo, ale pouze ve vejcovodu, a musí to okamžitě pryč. Jednalo se o mimoděložní těhotenství.

Podstoupila jsem tedy revizi dělohy a nejhorším závěrem, který mohl přijít, bylo odstranění mého posledního vejcovodu. Šance na přirozené otěhotnění není prostě již žádná. Když jsem se tenkrát probudila z narkózy a pochopila jsem realitu, krve by se ve mně nikdo nedořezal. Byla jsem jako v transu. Absolutně jsem s nikým nemluvila. Poležela jsem si ještě asi dva dny a pak šla domů.

Po 2 IUI, 2 IVF a jednom potratu jsem byla úplně na dně. Řekla jsem si, že na to kašlu a dám si oddech, protože samotné IVF je opravdu velmi zátěžové období.

Problémy v manželství

Manželství bohužel začínalo opět směřovat ke konci. Já byla nervózní, hormonálně vyčerpaná a partner si začal prosazovat své pohodlí. Začal flámovat s kolegy z práce, neustále nebyl doma a nutil mě, ať si najdu koníčky a jsem samostatná. Přestala jsem brát všechny hormony, ale tak nějak lehce zapomněla na mou endometriózu, což absolutně nebylo v pořádku.

Sice jsem se osamostatnila a vzchopila, ale vždy asi od 20. dne cyklu jsem začala silně zvracet, mít velké bolesti žaludku, dělohy a krvácení z konečníku. Každý měsíc mě odvážela záchranka na Bulovku na kapačky, zhubla jsem ze svých 60 kg na 50,2 kg. Moje paní doktorka z gynekologie mi říkala, že ač nemohu přirozeně otěhotnět, musím začít brát nízkohormonální antikoncepci na srovnání všech hormonů, a bude vše v pořádku. Endometrióza se zastaví a ložiska neboli endometria postupně alespoň částečně odumřou, a že dokonce nemám 4 měsíce vůbec vysazovat.

Zdravotní problémy

O tom můj manžel nechtěl absolutně slyšet, prášky mi vyrval z ruky s tím, že to neexistuje, a že mi domluvil léčitelku.

Holky, opět na vás apeluji, lékařství v České republice je na skvělé úrovni, proto než se vydáte tímto směrem, zvažte, zda váš stav opravdu není vážný, protože mně toto velmi ublížilo. Pila jsem denně několik kouzelných čajů, kyvadla nad mou dlaní a různé čarovné metody opravdu nezabíraly. Když už má váha propadla na 51 kg /174 cm, rozhodla jsem se z posledních sil vzepřít manželovi. Došla jsem opět pro léky na gynekologii. Nebyla jsem už ani schopná přijmout trochu tekutiny bez toho, aniž bych se pozvracela.

Gynekoložka mi okamžitě strašně vynadala a řekla, že pokud do 14 dní nepřiberu alespoň 1 kg, musím jít na psychiatrii a léčit se s poruchou příjmu potravy, jinak mi odejdou základní životní funkce. Řekla, že pokud nemohu už ani pít, je to velmi špatné. V tu chvíli jsem byla na manžela strašně zlá a naštvaná. Řekla jsem mu, že ho absolutně odmítám poslouchat, a ať si ty své čaje strčí někam. Začali jsme se velmi hádat, já ho úplně nesnášela. Z něj jsem cítila uražené ego. Dal mi najevo, že bez něj stejně nic nedokážu. Opak byl však pravdou. Pár dní jsem ještě ležela, potají brala léky, jedla po kolečkách rohlíku a popíjela doušky sladkých šťáv. Neměla jsem sílu vůbec k ničemu, prospala jsem klidně i 18 hodin denně. Jednoho krásného dne jsem se však zvedla a zavolala rodičům, že se jdu sama projít, a kdybych se neozvala za hodinu, tak ať mě jdou hledat dle instrukcí. Kapsy jsem naplnila čokoládovými bonbony a vzala si trošku vody, kdyby něco. Velmi rychle jsem se dokázala unavit. 

Další rozvod

Obyčejným pohybem a postupně narůstající chutí k jídlu jsem se opět dostala k mini porcím klasického jídla a váha se mi začala zvedat. Můj organismus začal fungovat - díky Bohu. Doma to šlo z kopce - jemu se absolutně nelíbilo, že nebylo po jeho. Já se tak snažila a on začal řešit konec vztahu. Tvrdil, že neví, jestli mě miluje, že se mu nelíbí to, jak jsem vychrtlá, a že chce čas. Po 2 měsících prošení, ponižování a obrovského snažení mi bylo oznámeno, že se rozvádíme, a že je rád, že nám to miminko nevyšlo.

Co na to říct, mé zdraví mi za to stálo, ale lehké to opět nebylo obzvlášť po oznámení, že dítě vlastně nechtěl. Prý se chce bavit a užívat si života, nehledě na to, že jsem se vzchopila a dělala vše pro to, aby vše bylo OK. 

Bohužel asi neunesl to, že mi pomohla doktorka a ne on. 

Pomohla mi rodina

Vůbec nevím, kde jsem vzala tenkrát tu sílu, tu poslední kapku odvahy začít bojovat o svůj život. Tenkrát mi moc pomohla rodina a moje máma mi řekla větičku, na kterou nikdy nezapomenu.

„Janičko netrap se! Ty jsi teď ta nejdůležitější a žij pro sebe, ač je to smutné, člověk je sám a vždycky bude sám ve svém rozhodnutí. Ty to zvládneš, miminko jednou bude a věř mi, že on za to nestál, když se takto rozhodl v době, kdy jsi ukázala, jak moc dovedeš být silná!" (věk 29 let)

Život se kupodivu dal žít i v samotě. Po rozvodu mi manžel prodal jeho malý byt, na který jsem si vzala hypotéku. Začala jsem si ho zvelebovat a postupem času jsem byla opět pyšná i sama na sebe. Že začínám být opět ženská a ne troska, a že to vlastně není tak zlé. Proběhly fajn mejdany, obrovské sportovní vyžití, změna šatníku, pár kamarádů na flirt. A i když to zní možná divně, bylo mi prostě fajn - neřešila jsem nic. Nestála denně u plotny, nedělala služku a udržovala jsem se v hormonální pohodě. Toto období trvalo zhruba 1 rok.

Nového vztahu jsem se bála

Po roce trochu bohémského života, jsem se nečekaně potkala se svým spolužákem na třídním srazu. Začalo pro mě zase období chuti na vztah. Napřed jsme se jen vídali a milovali se, ale po nějaké době už to nebyl jen kamarád, ale už to byl můj nynější přítel. Sama sobě jsem dovolila mít další vztah, ale popravdě jsem se velmi bála. A opět jsem šla s pravdou ven, jak to je s mým otěhotněním. Prý se nedá nic dělat, a že to zvládneme. Samozřejmě jsem si vzpomněla na minulost, ale vzala jsem to s rezervou a modlila se, že nebude moc problémů. Věřila jsem, že to tak osud chtěl, abych tenkrát miminko neměla. Že teď to už vyjde.

Jana s přítelem

Foto: Jana s přítelem

Snažíme se o miminko - marně

Po roce vztahu jsme se rozhodli navštívit centrum Gennet.

Opět jsme prošli všemi testy - nic zvláštního se opět nenašlo, tudíž nic nebránilo tomu podstoupit 3. pokus IVF - tedy poslední pokus, který „hradí" pojišťovna. Mně bylo již 30 let. Šla jsem do toho už rozumnější a dospělejší. A hlavně s jedním pozitivem a to, že jsem plodná, ač jsem byla na potratu - to byl první úspěch asi po 7 letech snažení a byla jsem za něj opravdu ráda.

Opět se nastimuloval „dlouhý protokol". Cena 23.000,-.

Bohužel ani zde se nepodařilo zavést takové embryo, které by se uchytilo. Přesto, že paní doktorka byla velmi optimistická.

Vývoj embryí

Foto: Vývoj embryí

Přítel to samozřejmě nenesl dobře. „Peníze prolétly zase komínem! A zase nic!" V tu chvíli mě tato věta opět zamrzela, jako bych to už někde slyšela, ale nějakou takovou reakci jsem bohužel po minulých zkušenostech čekala. 

Pochopila jsem však, že se jedná o jeho první zklamání v této záležitosti, a že hold ještě není tak trénovaný pro přijetí porážky, jako já. Po nějakém čase jsme se zklidnili a vše bylo zase skvělé.

Čtvrtý pokus IVF

Další, tedy 4. pokus, jsme podstoupili opět za 6 měsíců. V tuto chvíli se už jednalo o plně hrazený cyklus pouze z naší strany, nikoliv s pomocí pojišťovny. Já posílila svou psychiku a připravila organismus na další zápřah.

Navštívili jsme centrum asistované reprodukce Gynem, protože se mi konečně podařilo zjistit, kam se ztratil můj první lékař MUDr. Milan Mrázek. Zjištění bylo velmi milé. Opustil centrum Iscare a založil své vlastní Centrum asistované reprodukce - Gynem, a to mi plně stačilo k tomu, přejít o „dům" dál. V tohoto lékaře - primáře mám obrovskou důvěru a pokud on to nezvládne, tak už nikdo.

Bohužel poslední pokus dopadl ze všech nejhůře. Zkusili jsme zvolit méně náročný postup a to nativní cyklus – jedná se o přirozenější stimulaci pouze lékem Clostybegyt a s použitím minimálního počtu injekcí. Tento cyklus je zároveň i levnější variantou, cca 18.000,- Kč.

Bohužel opět stejný zmar. Poslední věta, kterou si pamatuji je: „Embrya bohužel zdegenerovala a uhynula. Paní Rydygrová, musíme čekat na zdravé vajíčko. Věřím, že ho najdeme."

Cyklus IVF, který nehradí pojišťovna se bohužel vyšplhá až ke 45.000,- Kč a výsledek prostě nikdo nezaručí. A bohužel člověk nesmí zapomínat ani na možnost případného opakovaného potratu.

Faktury

Foto: Faktury

Povede se to v říjnu?

5. pokus směřujeme snad na říjen, pokud se podaří našetřit dostatečné množství peněz. Zatím máme sotva 20.000,- Kč. Dostali jsme novou poukázku na imunologii a jedeme zase od začátku.

Je mi z toho už opravdu velmi smutno, ale stále věřím, že zázraky se dějí a alespoň jedno zdravé miminko nás čeká. Chce to jen hodně trpělivosti a patřičného odhodlání.

Celková částka za IVF je v tuto chvíli ve výši 91.000,- Kč + dalších 45.000,- Kč za 5. pokus.

Všem Vám, co máte obavy či stejný problém, držím z celého srdce palce, stejně tak moc, jako nám. Nezapomeňte - naděje umírá jako poslední!

Pomoc pro Janu

Při zpracování příběhu o Janině dlouhé cestě za vysněným miminkem nás napadlo, že se mezi Vámi zřejmě najdou ti, kteří by jí rádi pomohli. Proto na závěr připojujeme číslo účtu, kam můžete finančně přispět. Děkujeme! Vážíme si každé pomoci. 

číslo účtu: 107-5468360207/0100 

Příběh zpracovala Naďa Barochová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Janinka a její dlouhá cesta za miminkem s IVF (in vitro fertilizací - mimoděložní oplodnění) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • ivf
    O neplodnosti bych mohla také vyprávět, snažili jsme se o miminko 4 roky. Nakonec se nám s umělým oplodněním podařilo mít miminko.
    milina   | 26.09.2022 23:38:54 | Reakcí: 2, poslední: 30.09.2022 10:00:08
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Jak to dopadlo
    Dobrý den, četla jsem váš příběh a upřímně jsem u uronila slzu,je mi to opravdu moc líto,ale na druhou stranu vás obdivuji,jak jste statečná a vše jste zvládla????Můžu se zeptat jak to nakonec dopadlo?Už je to dva roky,tak by mě zajímalo,jestli už toho malýho uzlíčka štěstí máte doma?????
    Anysek831   | 25.03.2018 18:26:57
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda je pravděpodobné, že jsem otěhotněla 24.11., když na uz, který proběhl 30.1. byl vidět pouze gestační váček a 15.2. už byla potvrzena srdeční akce? Nemám pravidelnou menstruaci, ale nejsem si jistá termínem porodu.

Moc děkuji za Váš čas

Dobrý den,

datace těhotenství a od toho termín porodu se koriguje na prvotrimestrálním ultrazvukovém vyšetření, v rámci internetové poradny se více radit bohužel nedá.

MUDr. Pavla Zahrádková | Babyonline | dnes, 07:40
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×