Inkontinence (neudržení moči) u žen, souvisí s porody?

Zdá se, že jí je čím dál více. Spíše se však o ní čím dál více mluví. Dřívější generace brala inkontinenci jako atribut stáří, na vyšetření nechodila. Pro dnešní aktivní ženu je inkontinence výrazným diskomfortem. Vzhledem k větší znalosti problematiky se dokonce u dnešních starších rodiček setkáváme s porody císařským řezem na přání jako prevencí pozdější inkontinence. Ale i s častější návštěvou sex shopů, kdy jsou sexuální stimulátory používány rovněž coby prevence. Jste z toho úvodu překvapené? Pojďme tedy na téma podrobněji.

Je císařský řez skutečně prevencí inkontinence?

Stejně jako kůže, tak i pochva ve vyšším věku ztrácí svou elasticitu. Proto ženy i porodníci vědí, že u rodiček vyššího věku může mnohem pravděpodobněji po vaginálním porodu dojít k poškození svalů a povázek, poruše statiky pánevní a sestupu nejen močového měchýře, ale i dělohy a konečníku. Kromě inkontinence moči hrozí to samé pro trávicí trakt, kdy ženě spontánně odcházejí plyny nebo přímo stolice. Proto se stále častěji stává, že porod u starších rodiček končí plánovaným císařským řezem. Je to určitě k diskuzi, ale na druhou stranu porodem život v tom lepším případě nekončí, a zvláště u předvídatelných případů je důvod zachovat i následnou dobrou kvalitu života ženy včetně toho partnerského.

Předporodní nafukovací poševní balónky a následná inkontinence

Před pár lety mně ne příliš nahlas, spíše jako takovou poznámku, kterou bych měla vědět, sdělily porodní asistentky, že si všímají u žen, které cvičily před porodem s velmi populárním balónkem „zvětšujícím“ porodní cesty, častější poporodní inkontinence. Ženy tolik netrpěly na porodní poranění, ale dle těchto asistentek častěji oproti necvičícím právě poporodní inkontinencí. Jedná se o ojedinělou informaci, kterou jsme nezaznamenali ve větším měřítku. Navíc se porodní balónek používá poměrně krátce, kdy dlouhodobější data, jak se situace vyvine s přibývajícím věkem, nejsou zatím známa. Také je vysoká pravděpodobnost, že pokud ženy po porodu začnou se cvičením, statika a funkčnost pánevního dna se velmi rychle upraví.

Příčiny inkontinence

Na úvod jsme tedy nakousli příčiny inkontinence související s porodem. Neudržení moči je však poměrně složitá, komplexní, a ne zcela probádaná záležitost. Kromě věku, po 60. roce její výskyt v ženské populaci může být až poloviční, pohlaví a vaginálního porodu se na něm podílí i zděděná kvalita pojivové tkáně, u dcer inkontinentních matek je riziko vyšší. Vliv má přirozeně obezita, kouření, časté močové infekce, omezená fyzická aktivita, prodělané gynekologické operace a zřejmě i samotné těhotenství.

Typy inkontinence

Udávají se dva nejčastější typy, u mladších žen stresová a u starších urgentní, také se jí říká hyperaktivní močový měchýř. Inkontinence může být i smíšeného typu.

Stresová inkontinence

Stresová nesouvisí s žádným stresem psychickým, jak by se předpokládalo, jde o převahu nitrobřišního tlaku, který zvyšuje tlak v močovém měchýři oproti tlaku v močové trubici a má za následek samovolný únik moči. Dochází k němu u situací přirozeně zvyšujících nitrobřišní tlak, jako je poskok, zakašlání, kýchnutí, smích, zvedání břemen, ale pozorovat jej můžeme i při běhu nebo dokonce při chůzi.

Příčiny stresové inkontinence jsou dvě. Buď se jedná o nevýhodnou anatomickou polohu močové trubice při zátěži, která usnadní únik moči, nebo nedostatečnost svěrače vnitřního ústí močové trubice. Druhá příčina nastává často po operačních výkonech, v menopauze, ale i důsledkem radioterapie.

Urgentní inkontinence neboli hyperaktivní měchýř

U urgentní inkontinence dominuje pocit silného nucení na močení, časté močení, více než 8x v průběhu 24 hodin a noční močení.

Smíšená inkontinence

U smíšené se setkáváme s příznaky obou výše zmíněných inkontinencí.

Za jakým odborníkem jít?

Ženy mají tu výhodu, že se o ně od zahájení pohlavního života stará gynekolog. Právě gynekolog by měl být první, který zaznamená ženiny problémy. Dle odebrané anamnézy ji pak pošle na příslušné specializované pracoviště.

Vyšetření potvrzující diagnózu

U vyšetření je velmi důležité odebrání anamnézy, tedy zjištění předchorobí, zvláště v oblasti urogenitální, osobní, intimní i pracovní dotazování. Může mnohé napovědět, včetně nasměrování ke změně, která příznaky zmírní nebo zcela odstraní. Doporučila bych si obtíže i to, čím kdo v rodině trpěl, tedy onemocnění a úmrtí, předem sepsat.

Kromě vyšetření moči a gynekologického vyšetření si pacientka vyplňuje po stanovenou dobu mikční kartu, ze které vyplývají intervaly mezi močením a množství moči. Následuje urologické vyšetření, ať již urodynamické, které měří tlaky v močovém systému, dále zobrazovacími metodami (rentgen, ultrazvuk) či další.

Léčba jednotlivých typů inkontinence

U všech typů inkontinence začínáme s neinvazivními léčebnými a nefarmakologickými metodami. První volbou u mladých pacientek se stresovou inkontinencí jsou cviky posilující pánevní dno, fyzioterapie zaměřená nejen na pánevní dno, ale obecně zpevnění středu těla CORE, vhodná je i stimulace sexuálními pomůckami, kterými se stimulují nervosvalové dráhy a svaly se zpevňují. Pomoci může i léčba teplem vedoucí k prokrvení postižené oblasti. Důležitá je zejména edukace pacientky a odstranění rizikových faktorů v životním stylu. K posílení kontrakční schopnosti pánevního dna se využívá elektroterapie, kdy můžeme hodně obrazně říci, že jde o sofistikovanější stimulaci nervů oproti sexuálním pomůckám.

U stresové, pokud selže fyzioterapie, lékaři přistupují k operačnímu zavedení tzv. pásky, která odstraní samovolný únik moči tím, že močové trubici vytváří oporu v situacích zvýšeného nitrobřišního tlaku, tedy při onom kýchání, smíchu, skocích apod.

V případě postmenopauzální inkontinence můžeme sáhnout k použití hormonální léčby, nejčastěji lokálně podávaným estrogenům.

U všech forem inkontinencí se na základě anamnézy a vyšetření může započít farmakologická léčba. Všechny tyto léky ovlivňují nejrůznější typy receptorů, působí na nervový systém a jejich nasazení podléhá pečlivé úvaze lékařů specialistů. Například anticholinergní léky používané v léčbě hyperaktivního močového měchýře mají vliv na zvýšení objemu močového měchýře a relaxaci hladkého svalu v močovém měchýři, který je zapojen v iniciaci nucení na močení. Oddálí se tak první nucení, sníží frekvence i pocity urgence. Bohužel jako každý lék i tyto mohou mít nežádoucí účinky. Mezi nejčastější patří sucho v ústech, zácpa, rozmazané vidění i poruchy kognitivních funkcí, zvláště u starších pacientek. Tato skupina léků je úspěšně používána u jednoho z nejobtížnějších příznaků hyperaktivního měchýře, kterým je noční močení (nykturie).

Součástí léčby by měla být i psychoterapie. A to vzhledem k možné psychické nástavbě původního onemocnění. Diskomfort nejen samotné inkontinence, ale i následná diskuze s lékaři o ní a celé diagnostické kolečko značně pacientky stigmatizuje.

Než dojde k účinku léčby, nebo tam, kde příznaky i při léčbě stále přetrvávají, je nutné ženě doporučit vhodné inkontinenční pomůcky.

Podle rozhovoru s panem prof. Alešem Roztočilem, CSc. zpracovala MUDr. Jana Martincová.

Zdroje:
ROZTOČIL, Aleš. Rozhovor o porodnictví. Brno, 20. 5. a 2. 12. 2022
ROZTOČIL, Aleš a kol. Moderní gynekologie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-2832-2.