Dobrý den,dcera, 2 a čtvrt roku, jedináček, citlivá, ve společnosti zdrženlivá, bojácná, na cizí lidi, děti ani rodinu příliš nereaguje, vždy se drží v ústraní, nekomunikuje. Dcera nemá ráda změny a vyžaduje pevný režim. Nyní ale asi poslední měsíc a půl bojujeme se strachem. Začalo to strachem z bouřky, deště a štěkajících psů. Následně to došlo tak daleko, že začala odmítat spát sama v pokojíčku a sama usínat, (usínala sama bez uspávání od miminka, do pokojíčku se chtěla sama přestěhovat v necelých dvou letech, nikdo ji netlačil). Řešíme to tedy stylem, že si tam lehnu s ní, než usne. V noci se obvykle přesune za námi do ložnice. Ale její usínací intervaly se prodlužují, i když je večer unavená, ležím tam s ní i dvě hodiny než zabere, nakonec pohnu nohou a ona okamžitě vyskočí a křičí mami neeee. Večerní rituál je pořád stejný, večeře, koupání, čtení pohádky a ve 20h spát.Odpoledne chodívá spát do pokojíčku, a i když občas reptá, usíná sama.Přes den si dokáže hrát sama, vystačí si, ale musím s ní být v jedné místnosti, jakmile si třeba jen poposednu, okamžitě zbystří a křičí neee.Jinak je hodně šikovná a chytrá, od miminka je motoricky napřed.Je tohle jen zase jedno z dalších období? nebo je to fixovanost na mě jako na matku? nebo je to nějaký blok? Ještě bych poznamenala, že zhruba měsíc zpátky (ale to už měla v tu dobu obavy z bouřky a deště), na ni zpoza plotu zaštěkal pes ze sousedství a ona se opravdu hodně lekla.Od září nastupuje do dětské skupiny, zatím jen na pár hodin týdně, a já mám nyní opravdu velké obavy, aby školka tohle všechno ještě více nezhoršila.Moc děkuji za odpověď.

Dobry den, mam 5letou dceru, ktera zacina mit velke problemy s oblekanim. Ne, ze by se nechtela oblekat nebo oblekat sama, to vubec ne. Ale postupne, vlastne posledni dobou velmi rychle, se omezuje obleceni, ktere ji `nevadi`, neskrabe, netaha, je ve spravne velikosti, delce atd. Co si pamatuji, tak jeste pred nastupem do skolky (pred 3. rokem) byl problem obleknout bundu pres mikinu. Byly obcas boje, premlouvani, vymena bundy, upravovani rukavu pod bundou ... ale to bylo vsechno. Jaro, leto, podzim vetsinou probehlo bez problemu, v zime opet nastoupil problem s vrstvenim obleceni ... Od letosni zimy se ale vsechno zhorsilo. Obleceni, ktere drive nosila bez problemu, ji najednou vadi. Napriklad jsem koupila 5 ks legin - stejna velikost, jen jina barva. Na zacatku nosila vsechny, na nic si nestezovala. Postupne vyradila 3 ks, ktere ji pry vadi. Ted uz nemuze oblect zadne z nich. Zakladem jsou kalhotky, ktere si porad upravuje. Mame ruzne druhy, velikosti, materialy, aby si mohla vybrat, ktere ji budou sedet. Dokonce 14 dni chodila bez kalhotek, to jsem ji ale nakonec dokazala vysvetlit, ze z hygienickych duvodu neni dobre. Vybrala si asi 5 ks kalhotek, ktere nosit muze a ty porad tocila ... ted ani tyhle kalhotky uz nemuze oblect. Ma urcita pravidla na mikiny, ktere nemohou mit zuzene konce rukavu. Rozciluji ji ponozky, ktere se shrnuji, boty, ktere nejsou dost utazene. Pry si nemuze oblect mikinu pres tricko s kratkym rukavem, protoze by se ten rukav shrnul.Do skolky si obleceni vybira vecer sama, ale rano si to dane obleceni uz nemuze oblect. Takze jsme skoncili u jednech sirsich kalhot do skolky a 2 kalhot na ven. V zime jsem se ji ptala, jestli ma problem s oblekanim ve skolce (od ucitelek jsem slysela, ze problem neni). Rekla mi, ze kdyz se vsechny deti oblekaji, tak je tam takovy ruch, ze si ani nevzpomene, ze by ji neco vadilo.Kdyz byla zima, tak jsme ji take nekdy proste prinutili, aby se poradne oblekla, aby ji nebyla zima. Byla scena, krik, plac, ale po nejake dobe behani venku sama priznala, ze ji vlastne nic nevadi...To obleceni, ktere si rano obleknout `nemuze`, tak odpoledne uz ano (i kdyz taky ne vzdy).Priznavam, ze uz jsem z toho zoufala a ona taky. Vidim, ze ji to mrzi, omlouva se. Snazime se, aby pri oblekani myslela na neco jineho, ale uz se z toho stal zacarovany kruh.Dcera nema nikde zadnou vyrazku, nikde se neskrabe. V zime ma obcas nejaky ten suchy flicek, protoze je trochu ekzematik. Je obecne citlive povahy, ale jinak velice sikovna, spolecenska, aktivni, rada chodi do skolky, rada zkousi jakekoliv nove aktivity ...Budu rada za jakoukoliv radu.Dekuji

Dobrý den, má půlroční dcerka Petruška se bojí zvuku mixéru. Když jdu mixovat, tak začne brečet. Mám si ji vzít do kuchyně anebo zavřít dveře do kuchyně? Děkuju.

Dobrý den . Partner byl se synem 2,5let v obýváku a běžela televize s filmem kde byla ošklivá scéna bouračka s autem, která zaujala zrovna syna.. syn začal plakat a bál se o ty lidi v tom autě ... Začal plakat chytal se za hlavu a krk chvilkami se zatřásl .. rychle jsem přiběhla co se stalo chvilku trvalo než jsem jeho pozornost odvedla na něco jiného bylo vidět že je z toho opravdu špatny bál se o ty lidi ..Myslela jsme že je to už dobrý ale druhý den z ničeho nic si na to vzpomnel a zase se chytal za krk a brečel chvilkami se zatřásl ... Po chvíli se mi podařilo odvést pozornost od jeho myšlenek na něco jiného. Dnes se to opakovalo znovu s tím že se opět chytal za krk plakal ale bylo to intenzivnější bych řekla víc se chytal za krk i jak kdyby si chtěla z krku něco sundat musela sem mu dávat rucicky pryč z krku a byl vyděšený.. Vrací se mu zpátky ta nehoda ve filmu.. televize u nás vždycky běžela jako kulisa.. nikdy se nebál ani jeden ze synů až teď nejmladší.. televizi od té doby nepoustime jen ráno na 2-3 pohádky a pak chodíme ven vymyslíme různé aktivity, tvoříme ale i přes to si dnes vzpomněl..trvalo to tak 10-15minut a pak se mi podařilo ho uklidnit a přivést k jiné činnosti aby přestal na to myslet a přehrávat si to.. Strašně mě to mrzí když vidím jak ho to trápí nevím co mám dělat jestli to odezní nebo raději navštívit psychologa.. Snažila jsem se mu vysvětlit že je to v pořádku že i on je v pořádku ale byl nepříčetný . Děkuji za jakoukoliv odpověď.