Dobrý den,

otec dítěte patří do okruhu společně posuzovaných osob. Pro nárok na rodičovský příspěvek se požaduje, aby všechny společně posuzované osoby měly v ČR trvalý pobyt a bydliště. Pokud se jedná o cizince bez trvalého pobytu, může vzniknout nárok, pokud splňuje některý z bodů uvedených v § 3 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, například pokud je hlášen k pobytu na území ČR déle než 365 dní. V takovém případě se dokládají doplňující informace o společně posuzovaných osobách, v rámci kterého se dokládá i potvrzení pobytu, průkaz zdravotního pojištění a případné další doklady podle konkrétní situace posuzovaných osob. Doporučuji Vám obrátit se pro bližší informace ve Vaší konkrétní situaci na příslušný úřad práce podle Vašeho trvalého pobytu, případně můžete využít call centrum ÚP, tel: 800 779 900. Co se týče výše rodičovského příspěvku, je možné čerpat maximálně 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, který Vám byl vyměřen pro peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Při rodičovském příspěvku je možné pracovat, výdělek není omezen, omezená je docházka do jeslí nebo obdobného zařízení, ale omezení se netýká péče o dítě druhým rodiče nebo jinou fyzickou osobou. Je tedy možné začít čerpat rodičovský příspěvek po skončení PPM, i kdybyste v zaměstnání nenastupovala na rodičovskou dovolenou.

Dobrý den,

je potřeba rozlišovat mateřskou dovolenou ve smyslu volna v zaměstnání, které je určeno pouze ženám a peněžitou pomoc v mateřství (PPM) jako dávku nemocenského pojištění, kterou může čerpat i otec dítěte. Nástup na mateřskou dovolenou nastává dnem, který si zvolíte, nejdříve to může být počátek osmého týdne před termínem porodu. Mateřská dovolená nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže být přerušena ani skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Na mateřské dovolené můžete být i bez čerpání PPM. Na PPM se nastupuje v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před termínem porodu. Pokud budete práci vykonávat déle než do počátku šestého týdne před termínem porodu, bude za nástup na PPM a začátek podpůrčí doby považován počátek šestého týdne před termínem porodu. V době výkonu práce však dávka nebude vyplácena. U ženy, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. S otcem dítěte je možné se vystřídat nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu, i když ještě neuplynulo 14 týdnů podpůrčí doby. V době čerpání PPM otec dítěte čerpá v zaměstnání rodičovskou dovolenou.

Dobrý den,

využití podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství po částech není možné. Nástupem otce na PPM začíná běžet podpůrčí doba 22 týdnů. Pokud otec v průběhu podpůrčí doby začne pracovat v zaměstnání, ze kterého vznikl nárok na PPM, nebude mít v době výkonu práce nárok na výplatu dávky, ale podpůrčí doba v té době dále poběží. Přerušení výplaty PPM a následné prodloužení podpůrčí doby je možné jen ve specifických případech, např. při hospitalizaci dítěte. Volno v práci, tedy rodičovskou dovolenou, je možné čerpat po částech. Prodloužení rodičovské dovolené nebo opakované čerpání musí zaměstnavatel na žádost zaměstnance povolit, maximálně však do 3 let věku dítěte. Zkrácení původně nahlášené delší rodičovské dovolené závisí na dohodě se zaměstnavatelem. Rodičovský příspěvek můžete čerpat v době, kdy PPM nebude vyplácena. Při souběhu PPM a rodičovského příspěvku v jednom měsíci náleží rodičovský příspěvek jen v případě, že je vyšší než PPM, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a PPM.

Dobrý den,

uvedené dávky můžete pobírat současně. Důchody i rodičovský příspěvek se započítávají do rozhodného příjmu pro posouzení nároku na přídavek na dítě.

Dobrý den, nárok na peněžitou pomoc v mateřství  (PPM) v ČR není vázán na trvalý pobyt, je vázán na účast na nemocenském pojištění. Podmínkou je alespoň 270 dní nemocenského pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM. Otec dítěte může nastoupit na PPM nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu, ale může to být i později. Pokud partner bude v době zvoleného nástupu na PPM splňovat alespoň 270 dní nemocenského pojištění v ČR, bude mít nárok. Pokud by pojištění v ČR trvalo kratší dobu, je možné započítat i pojištění z jiné země EU, ale musí se jednat o obdobné pojištění, které v dané zemi slouží pro dávky v mateřství. Nevím jak je toto pojištění řešeno v Řecku a zda se týká i mužů, doporučuji tedy zvolit takový nástup na PPM, aby byla splněna podmínka 270 dnů v ČR. Pokud byste zvolili datum, kdy podmínka nebude splněna v ČR, doporučuji předem konzultovat s ČSSZ možnosti uznání pojištění z Řecka. Pokud partner bude čerpat PPM, nesmí vykonávat činnost, ze které PPM čerpá (v tomto zaměstnání požádá o rodičovskou dovolenou). Při pobírání PPM může pracovat i pro stejného zaměstnavatele, ale musí se jednat o jiný druh práce (další smlouvu/dohodu).

Dobrý den,

z Vašeho dotazu není úplně jasné na co se ptáte. Mateřská, tedy peněžitá pomoc v mateřství, je vázána k účasti na nemocenském pojištění dané osoby a nedokládají se u ní údaje o dalších osobách. Z toho soudím, že se pravděpodobně ptáte na rodičovský příspěvek, který se vyřizuje na úřadu práce. U rodičovského příspěvku se automaticky berou jako společně posuzované osoby oba rodiče a dítě. Pokud s Vámi otec dítěte prokazatelně nežije, požádejte o jeho vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob. Formulář a informace o dalších požadovaných dokladech k jeho vyloučení by Vám měli dát na úřadu práce. Případně se můžete obrátit na call centrum ÚP (tel: 844 844 803).

Dobrý den,

můžete požádat sociální odbor městského úřadu o poradenství ve Vaší složité situaci. Tam mohou s Vámi řešit situaci osobně a komplexně, co se týče bydlení, dávek, nároků od otce dítěte. Případně zkuste najít ve Vašem okolí neziskovou organizaci, která poskytuje sociální poradenství. Já nastíním takový základ, co se týče dávek pro rodiče.

Pokud z DPP nebylo odváděno nemocenské pojištění (měsíční výdělek byl max. 10 tis. Kč), tak podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství splnit nestihnete. Pokud byste ale v novém zaměstnání vydržela přes zkušební lhůtu a zaměstnání by trvalo alespoň do doby 6 týdnů před termínem porodu, tak počátkem toho šestého týdne před porodem můžete nastoupit na neschopenku v souvislosti s porodem a zůstat na ni do konce šestinedělí. Poté byste přešla na rodičovský příspěvek. Pokud byste měla v těhotenství zdravotní potíže dříve, tak na neschopenku je možné nastoupit kdykoliv během trvání pracovní poměru (nejpozději sedmý den po skončení pracovního poměru) a být na ni do konce šestinedělí. Pokud se nejedná o práci, která je těhotným zakázána, nemáte povinnost zaměstnavateli těhotenství oznamovat.

Na rodičovský příspěvek budete mít nárok v každém případě. Celková výše je 220 tis. Kč, pobírat ho lze maximálně do 4 let. Pokud byste neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani byste nepobírala nemocenskou v souvislosti s porodem, nešel by Vám zjistit vyměřovací základ a mohla byste provést volbu rodičovského příspěvku do výše max. 7600 Kč měsíčně. Pokud vyměřovací základ zjistit lze, pak se maximální výše odvíjí od něj.

Dále existuje přídavek na dítě, porodné, příspěvek na bydlení a dávky hmotné nouze, které závisí na příjmech a dalších okolnostech, vše se řeší na úřadu práce stejně jako rodičovský příspěvek. Kromě toho máte nárok také na výživné od otce dítěte, a to nejen na dítě, ale také pro sebe do dvou let dítěte plus příspěvek od otce na uhrazení nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem. Situace je nelehká, ale zcela bez finančních prostředků určitě nezůstanete.

Dobrý den, doložte na sociálce soudní rozhodnutí o svěření dětí do péče, případně se domluvte, zda to půjde vyřešit např. vaším prohlášením, že nemáte možnost zjistit dané informace, protože vám není známo místo pobytu otce. Přece nemůžou děti úřady obírat o peníze kvůli dluhům otce. Navíc by v době digitálních dat měla být sociálka schopná si danou informaci zjistit sama – co vám vlastně do toho je, jestli otec někde dluží, když spolu nežijete...