Zpětný pohled na porod - diskuze

Holky, už dlouhou dobu mi v mysli stále vyskakuje myšlenka, vzpomínka na můj porod. V žádném případě nelituji toho, že ač jsem ve svém porodním plánu měla, že nechci žádné urychlení, žádné léky, žádné šití ani epidurál... na doporučení lékařky po píchnutí plodovky (která byla zelená a kašovitá) jsem si nechala dát epidurál, aby se porod uspíšil, nechala jsem se napíchnout na oxytocín a rodila jsem v leže (což jsem také v žádném případě nechtěla). Maličký Jája byl ale v naprostém pořádku, Apgar 10-10-10. ... jenže teď ten můj problém, moje trápení...Já pořád jakoby lituji, že jsem neměla sílu vzít si po porodu ošetřeného a oblečeného Jáju do náručí, že jsem nechala Jáju na noc u sestřiček, abych se vyspala... Je mi moc líto, že jsem nebyla s Jájou od prvopočátku. Vím, byla jsem pod vlivem epi, byla jsem vyčerpaná předcházejícími 22ti hodinami porodu... teď ale lituji, že jsem Jáju nechala bez maminky. Ani nevím, jestli maličký neplakal a nepotřeboval se pomazlit s maminkou... Teď se mazlíme denně, denně se tulíme a užíváme si to spolu. Až v půl roce jsem Jáju začala nosit v šátku a tak nějak se mi srdíčko uklidnilo, mám Jáju u sebe... pořád mě ale mrzí, trápí, že jsem tenkrát nechala tu první noc Jáju samotného...