změna - diskuze

Ja nic nemenila. My jsme tak nejak postupne menili nase zivoty spolecne jak sel cas. Ale tim, ze mam Pepu od 15-ti to bylo v tomhle hodne jednoduche.

Určitě jsem se nějakým způsobem změnila a přispůsobila vztahu, tak abysme se dívali na život stejným směrem. Ale kamarádky a kamarády neměním. Byli tu před naším vztahem a budou tu i potom(teď myslím ty trvalý přátelství). V minulém vztahu jsem se vzdala všeho, koníčků, přátel...vztah nevydržel a nezůstalo mi nic čeho bych se chytila. Teď si přátelé pěstuji

hm...beru zmenu v partnerstvi jakopoztivum..ne ze mezmenil nebo ja,spis jen jsme nasli spolecnou rec a pohled na svet,aletreba muj bratr semeni u kazde partnerky,ne vzdy k lepsimu...ale je to jeho zivot a pokud sejemulibi,takmu honeberu..on minemuze bratmuj a treba semumuj takenelibi

Změna? Ano, zásadní v tom, že jsem se odstěhovala z Čech na Slovensko...ale jinak? Necítím to tak, mám chlapa který mě miluje a který se nám věnuje, krásnou rodinu a co víc si přát? Vše se změnilo a já jsem konečně šťastná.

Tak mě se hodně změnil život,ale k lepšímu nemůžu říct že bych se něčeho vzdala to ani neVíš tohle jsem si říkala taky kolikrát u ségry že má doma debila a po 9 letech teď šli od sebe a přišla na to sama

My jsme spolu začali žít hodně brzy, takže to žádná velká změna nebyla... řekla bych, že jsme se formovali vzájemně :))No a co se bráchy týče, tak si myslím, že důležitý je, jestli je on spokojenej. Třeba se navenek jeví jako podpantoflák, ale nemusí to tak být. Nepíšeš podle čeho tak usuzuješ...

Já se vzdala hodně věcí po seznámení se s exmanželem. Bohužel když ho už přestalo bavit být jen se mnou všechny bývalé kamarádky už byli pryč a taky jsem měla už Ondru. Teď jsem udělal další změnu, odstěhovala se kvůli chlapovi so jiného města. Někdy je mi smutno, nemám auto a být odkázaná na autobus je síla. Jsou věci kterých se nevzdám ani kdyby se postavil na hlavu. Rozhodně ale změn nelituji a nechtěla bych je vrátit.

Ja bych taky pár věci změnila.Když jsem si ho brala tak jsem ho jakoby ve všem poslouchala.Vzdala jsem se kamarádek,svojich zájmu atd.Ani mi to nevadilo,pak mi to začalo po letech vadit hodně a litovala jsem ,že jsem to dopustila a pak jsem to začla měnit.Přináší to spustu hádek,ale už se umím prosadit.Jednoduchší by bylo vyjasnit si to od začátku.

život se určitě s partnerem mění, ale osobnost by měla zůstat stejná, alespoň si myslim, že ani jeden z nás se pro své okolí nezměnil. Ale co mě třeba mrzí, žemoje sestřenka se hodně změnila od tý doby co má svého budoucího manžela. Předtim jsme byly velké kamarádky, vše si řikaly, úplně vše a od tý doby co je s nim, tak se mi straní, v ničem mě nevyslechla, pořádně jsem jí neviděla se upřímně zasmát, straní se i mému manželovi, mím rodičům a mam pocit, že tak to prostě správné není a mrzí mě to

Myslím, že každý změní svůj život, když s někým začne žít :-) Taky se teď budeme stěhovat, né sice daleko od původního bydliště, ale budeme...bude se mi těžko odcházet z domu, kde jsem strávila cca 29 let!asi ukápne slzička, ale něco se musí obětovat! Jinak neznám situaci bratra, ale podpantofláků chlapů je spousta, možná ho i některá z nás má doma.. no ale když mu to vyhovuje, tak co,ne (pokud je šťastnej)? A opravdu neznám jejich situaci, ale jedna věc mě zarazila, ty by jsi chtěla, aby vzal dceři maminku? To je tak špatná? Nechci Tě nějak naštvat, nemyslím to zle, ale to bylo to první, nad čím jsem se zarazila.

Tak já musela změnit jedině tu samostatnost. Byla jsem zvyklá o všem rozhodovat sama což ve společném životě nejde. Tak že jsem se musela naučit se o věcech poradit, udělat to podle jinýho názoru. Musela jsem si zvyknout, že už nejsem na vše sama.