Život za život..? - diskuze

Musím se vypsat, nemůžu jinak. Zkusím to stručně..jak asi většina víte, půl roku jsme se marně snažili o miminko, nešlo to, bylo v tom moc problémů, vypadalo to, že to bude běh na opravdu dlouhou trať..nicméně povedlo se a já končím 17tt..o tom teď ale mluvit nechci, i když to s tím možná souvisí. Přítel má desetiletého boxera, prožil si s ním dospívání a mají k sobě opravdu blízko. Přítele táta jezdí s kamionem, takže je doma jednou za měsíc, někdy ani to ne, no a přítel chodí do práce, jsme spolu, děláme na baráčku, o víkendech jezdíme taky pryč..takže pes je s mámou doma a ona ho má víceméně jako další dítě, není tam sama, povídá si s ním, no, dovedete si ho představit.¨Doteď byl v dobré kondici, na to, že už má pokročilý věk, navíc je i na boxera dost přerostlý, takže deset let je opravdu dost. Jasně, poslední dobou býval unavenější, občas měl zdravotní problémy, ale nic vážného. V úterý začal kašlat a špatně se mu dýchalo, tak s ním jel přítel na kliniku do Horoměřic, kde mu udělali rentgen a řekli, že má vodu na plicích, že je to od špatného srdíčka, že dostane léky na odvodnění a bude mu lépe, i když už se to nevyléčí. Tak dva dny mu líp bylo, pak zase hůř, zase lépe...no, včera celé odpoledne prokašlal, nebylo mu dobře, spal, nepřišel ani když se vařilo, neměl o nic zájem, prostě to nebyl on. Tak ho Jirka s tátou vzali a odvezli ho znovu na kliniku, že mu léky nepomáhají..(zapomněla jsem dodat, že od toho úterka mu vykapávali oko, protože ho měl červené, mysleli, že se do něj píchnul, ale včera to začalo vypadat, že se mu červeně zakaluje i to druhé..). No..byla jsem doma s jeho mámou a čekaly jsme..asi po dvou hodinách mi Jirka volal, jestli bych mu nepřišla dolů ke dveřím s něčím pomoct, to už jsem tušila, že je zle..tak jsem šla..no, hned jak jsem je viděla, jsem se nezmohla na nic jiného, než ho obejmout a aspoň chvíli pevně držet v náručí (přítele). Poprosil mě, ybych počkala v autě, že Ronyho odvdou domů a přijde...za půl hodiny se vrátil..no...dělali mu znovu rentgen, vodu na plicích už neměl, zato byly vidět úplně zničené plíce metastázami..má rakovinu jater...hodně moc pokročilou, už to má i v krvi, od toho i ty zakrvavené oči... (kdybyste to viděly, to není jasně červená krev nebo zarudlé spojivky, ale opravdu jakoby červeně zakalené oko..tedy obě..)...a že s tím už nikdo nic neudělá, jen dostane injekci, aby mu bylo lépe, a za dva dny mají přijet znovu..nebyla jsem tam s nimi, ale myslím, že jim veterinář jemně naznačil, že už se bude jen trápit a bylo by lepší to ukončit..s čímž sice souhlasím, ale je to strašné rozhodnutí, před třemi lety jsem byla ve stejné situaci...ale jesli jsme domů, nechali jsme tátu, ať mámu utěší, dneska mě Jirka odvezl k našim a jel domů..před chvilkou mi psal, že Rony už nevidí...ach jo..je mi z toho hrozně moc smutno...byl a vlastně ještě je to člen rodiny a to rozhodnutí, že je konec, je hrozně těžké...vím, že je hloupé takhle přemýšlet, když nejde o člověka, ale Jirka ho měl vážně skoro jako bráchu...a teď když jsme byli šťastní, že čekáme miminko...vážně mám pocit, jakoby platilo "život za život"......