zeptám se jinak - diskuze

Ja ano! Proste lasku s detstvi ci puberty.Kdybych bejvale mela nejake svobodne okno a v tu chvili se sesli a ja nebyla taova slusnacka...ale to jsou kdyby.Ted uz je to jinak - hlavne takovehle veci clovek asi citi spis,ze neco takoveho s tim clovekem z nejakeho duvodu nezazil,tak si to asi fantazyroval a zvelicoval - kdovi, treba by to bylo hrozne

Taky nemám platonickou lásku. Jen ke svému bývalému mám velkou slabost, ale nemiluju ho...

nemám a nikdy bych nepodvedla

jojo, taky

Já teda žádnou platonickou lásku nemám, všehovšudy jsem měla 3 vážné vztahy, první trval 3 roky a rozešli jsme se ve zlém z důvodu jeho nevěry, pak jsem měla vztah 1 rok a to jsme dodnes kamarádi a pak jsem potkala Toma, s kterým jsem 6 let a plánuju s ním zůstat:) Ale vím že jsem dodnes platonickou láskou jednoho kamaráda, který se tenkrát tak dlouho odhodlával říct mi že mě má rád až bylo pozdě (trvá to už 12 let) Dodnes toho lituje a prý by chtěl vyzkoušet aspoň tu pusu, ale to u mě fakt nehrozí, nejsem žádná armáda spásy

no ja taky..byl zenaty tenkrat..kdybych se asi hodne snazila pak mozna..ale to uz jsem pak chodila s milou..bylo mi 18..ted je rozvedeny,chodi s moji spoluzackou a nasteoval se o par baraku dal-jak tu mame novostavby.takze se budem potkavat trochu casteji.brrra pak ty ostatni lasky kdyz potkam mam taky takovy nostalgicky pocit

Já to takhle mám s prvním přítelem, byli jsme spolu od mých 16 let 3,5 roku, pak jsme nějak nezvládli společný přechod do dospělosti, takže jsme se v dobrém rozešli. Dodnes se vídám s jeho maminkou, ale jeho jsem viděla od té doby je třikrát a vždycky jsem se úplně rozklepala, když jsem ho viděla a mám hroznou radost, když slyším, že se mu daří dobře. Prostě mám pro něj i po těch letech slabost.

já měla slabost jen pro jednoho bývalého přítele...ten už ovšem tragicky zemřel...teď už mám jenom Otu a pro toho budu mít slabost už asi celej život

já mám a dokonce se mi o ní někdy zdá. Ale i v tom snu to nejde dál.

Také někoho podobného mám - mého prvního kluka, Karla, chodili jsme spolu 9 měsíců, když mi bylo 16.. bylo to pěkné, silné, ale jsem zjistila, že on to prostě moc žere, neměl svůj názor, vše nechával na mě.. a mě to děsně štvalo, ale teď už na něj vzpomínám jen v dobrém.. je to už dospělej chlap a pořád mě tak nějak přitahuje, přitom se vůbec nevídáme, ale někdy si na něj prostě vzpomenu a je to hezký

Nemám,možná kdybych potkala svou první lásku,tak bych cítila \"mravenčení\",ale nevídáme se.