banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Že ještě kecám do porodů doma - diskuze

20 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Já obě děti rodila v porodnici a nic bych na tom měnit nechtěla.Co jsem v porodnici potřebovala to jsem si vydržkovala,chovali se slušně a moc neotravovali Skvělý byl ten servis okolo mě i mimina.Možná chápu touhu ženy mít klid a porodit doma,jenže....Schválně jsem se bavila jeden večer hledáním článků a faktů o porodech dříve ať už mezi šlechtou či obyčejným lidem.V obou případech to probíhalo dost podobně,záleželo jen na majetnosti rodičů,kolik bylo okolo lidí.Šlechta a bohatí měštané si kromě porodní báby přizvali i doktora,chudina měla hold jen tu bábu a doktor se volal až když byl velký průšvih.Jinak všechny rodičky rodili sami v místnosti s porodní bábou případně pár služkama(přines vodu,vytři podlahu a pod),otec ani ostatní potomci nebyli u porodu přítomni.I ti nejchudší co bydleli v jedné místnosti šli prostě spát k sousedům.Rodička byla těch 6 neděl poměrně dost hájená(porodit na poli mohla pokud se jí to stalo,ale dalších 6 neděl jí na to pole nikdo nevyháněl),sousedky přinesli potravu,postarali se o děti.....Prostě to nefungovalo tak,že porodím,vstanu a jdu uklidit a uvařit.Bohužel dneska má skoro každý pocit,že žena rodící doma nejpozději druhý den vstane a vrhne se do domácích prací,postará se o manžela,děti a mít to pole tak si tam může doběhnout taky.Ovšem pokud má někdo pocit,že takhle to má fungovat,ať si rodí třeba v seníku,mě osobně je to jedno.
No já vyskočila jako zajíc hned ty 2 povinné hodiny po porodu, takže pokud by šlo jenom o to, tak já bych mohla jít na pole hned ty 2 hodiny po porodu. To mě spíš ubíjelo to ležení a nicnedělání.
@zajic To jsem na tom byla stejně.
No já se právě pořád ptám-kdo potom zajištuje ten servis?Sousedky dnes asi těžko.
@Honafa ja nemůžu mluvit za všechny, ale jen za sebe... pokud bych porodila doma, pak první týden se mnou bude manžel, jeho maminka je taky připravená pomoct, kdyby bylo potřeba (chtěla přijet určitě, ale odradila sem jí od toho já, protože si myslím, že to zvládneme víc na pohodu sami)... sami u nás znamená já + manžel a moji dva skorodospělí bratři, kteří s námi bydlí, neb již nemáme rodiče... (kdybychom měli, pomohli by třeba ti)při samotném porodu doma bráchové nebudou - přespí u kamarádů nebo u manželovy sestry... po porodu přijedou domů, aby pomohli mému manželovi - uvařit a udržovat pořádek... v tu dobu už bordel z porodu bude fuč - uklidí ho manžel s PA... pokud se ptáš na to, co s biologickým odpadem, záleží na rodičce, buď ho nechám PA, která zajistí likvidaci, nebo si placentu zakopeš na zahradě a nad ní vysadíš strom (pohanský slovanský zvyk)...jo a jinak sem na netu taky našla recept na špagety s placentoukdybychom nahodou nezvladali, pak mám zajištěnou ještě na pomoc mou nejlepší kamarádku...v případě, že bych měla potomka, o kterého by bylo potřeba se postarat - manžel, babičky a má spolehlivá kamarádka...nevím, proč tady spousta žen předpokládá, že jakmile odrodim, tak bych se měla o vše postarat sama...? U nás to normálně funguje tak, že máme rozdělené povinnosti a když je jeden z nás indisponován, tak jeho práce se rozdělí mezi zbytek...jo, já mám to štěstí, že jsme doma téměř 4dospělí lidi... ale vím, že se to dá v poho zvládnout ikdyž jste dva rodiče, k tomu děti a další na cestě... vždyť jde o 3dny, ne? takže i kdyby bylo všude spraseno a nenavařeno, tak se to nepo...po třech dnech ste se pak už také vracely z porodnice...myslím, že záleží hodně na tom,jak se k tomuto staví váš partner/manžel... bez jeho podpory bych to rozhodně nedala a ani bych do toho nešlaještě nějaké dotazy k té praktické stránce?
@LAUGHINGgull špagety s placentou Je vidět, že to máte promyšlený. Jsem moc zvědavá, jak to u vás nakonec bude a moc doufám, že se s námi o to podělíš.Mě by zajímalo, jak to třeba berou ti lékaři, když jim řekneš, že chceš rodit doma a domlouváš se s nimi na návštěvě? Nesnaží se ti to vymluvit?
@nadule1 víš, já mám to štěstí, že už mám tak trošku prošlapanou cestičku, ikdyž i přesto je to trochu boj...jak jsem psala, tak švagrová už si lékaře hledat musela přede mnou (2x se pokusila rodit doma, jednou se to tam povedlo), takže nějaké kontakty mám od ní, kde předem vím, že úplně nadšení nebudou, ale neodmítnou mě... stejně tak moje tři známé rodily taky doma, takže jsem se radila i s nima...další věc je, že máme třeba známého pediatra, který se s námi pobavil o rizicích, oznámil nám, že nám nemůže říct, že by nám to doporučil, ale že je to na nás a péči, že nám samozřejmě poskytne (je to také tím, že manžela zná od malička a ví, že by se do něčeho nehrnul pohlavě bez uvážení)...ale musím přiznat, že i z hodně negativníma reakcema jsem se setkala... a to už je prostě na mě, jak jsem schopná si to ustát nebo ne...co se týká porodní asistentky: tak hafo kontaktů na ně jsem získala třeba na Světovém týdnu respektu k porodu(který mimochodem doporučuji každé těhuli, mamince, ikdyž je faktem, že některé přednášky tam byli dost alternativní a i já jsem si z nich musela vybírat co ještě ano a co už ne ,), stejně tak i kontakty na organizace, které mi případně mohou poskytnout kontakt na osvědčeného lékaře, který nakonec péči posyktne atp.
@LAUGHINGgull Souhlasím s tím, že když bys byla v porodnici, taky se musí někdo postarat o domácnost. Já jsem v porodnici měla malého pořád u sebe i v noci. Takže nevidím rozdíl v tom, mít ho doma nebo v porodnici. Ale jako prvorodička, jsem neuměla mimčo koupat, přebalit a to mi tam ukázali. U dalšího porodu to odpadá. Jako problém u sebe vidím, že mám 0- a v případě, že by dítě mělo + po tatínkovi, bych musela dostat injekci. Tak to nevím, jak by se to řešilo. Navíc mi museli dát antibiotika, protože mi odešla plodová voda a já pořád nerodila. I při druhém porodu budu rodit v porodnici, ale už se nedívám na porody doma tak pesimisticky, jak před porodem.
@Honafa Já teda neodsuzuji porody doma, to si každý musí zvážit sám, ale já jsem pro porodnici. A to ze zcela sobeckých důvodů, že tam mám ten servis. Já si do porodnice nebrala ani svoje noční košile, oblečení pro mimčo, aby mě pak nečekala doma kopa špinavého prádla. Navíc vyšetření malého i mě v jedné budově, nemusela jsem nikde dojíždět. Jasně pokud bych měla gynekologa a pediatra za rohem, tak bych o tom mohla uvažovat. Spíš si dokážu představit, že bych měla tyto doktory nějak nasmlouvané, že by přišli k nám, než abych chodila někde s novorozenětem. Jinak si myslím, že bych chod domácnosti zvládla, kdybych na tom byla zdravotně stejně jako po tom prvním porodu. Ale kvůli těm různým vyšetřením budu zase ráda rodit v porodnici. A myslím, že prvorodička by doma rodit neměla, ta ještě pořádně nemůže vědět do čeho jde, ani když si to načte nebo odkouká nebo poslouchá ostatní. Vlastní zkušenost je vlastní zkušenost. Jo a ještě k tomu servisu. Já jsem po porodu doma nevařila, ale manžel se stravoval v práci. Dříve narozeným dětem se dá navařit do zásoby atd. U vlastního porodu, bych použila nějaké jednorázové prostěradlo + igelit pod to. Já si nemyslím, že by to byl takový problém. Mně plodová voda odcházela po troškách. Takže jo, dokážu si to představit, ale kvůli těm poporodním vyšetřením, říkám ne. To jsem se rozepsala.
@LenkaM23 však jo, já mám ty lékaře také nasmlouvané, že přijdou domů... někam bych s novorozenětem jela až když by to bylo akutní, nebo kdyby lékař, co přijde k nám vyhodnotil, že je to potřeba...a co se týká té prvorodičky (což přiznávám, že jsem)... pak máš pravdu, nevím do čeho jdu (zas na druhou stranu, moje mamka měla první porod se mnou naprostou pohádku a brácha při druhym porodu jí brutálně potrápil... takže myslím, že ikdyž zkušenost máš, pak ti stejně může být k ničemu)... a je pravda, že podle zahr. stud. tak 63% prvorodiček, který se rozhodnou rodit doma, tak nakonec dobrovolně skončí v porodnici, ne proto, že by byl prusvih, ale proto, že se boji a nakonec tam radsi jedou (a vubec se nebudu divit, az se to stane i me, takze se dukladne pripravuji i na variantu porodnickou)...s tou prvorodickou je to tezky, ze by to doma zkouset nemela... predstav si, ze jsi bytostne presvedcena o necem, ze je tak spravne - ja bych pak mela pocit, ze jsem prvorozene osidila (ze proste melo smulu, ze bylo prvni)... tak to cítí i moje neter, která se nakonec narodila v porodnici... bohuzel ji doma neuvazene rekli, ze doma je to nejlepsi a ona se citi dotcene, ze segra se doma narodila a ona ne, bere to jak krivdu (samozrejme se musite vcitit do situace, kdy predpokladate, ze porod doma je to nej,chapu, ze cela tadle uvaha je uplne mimo pro nekoho, kdo je zasadne proti porodum doma)
@LAUGHINGgull Tys ještě nerodila? Tak to su zvědavá, jestli vyměkneš.Neboj, ono na tom samém porodu přece tolik nezáleží, je to proboha pár hodin, předtím je 9 měsíců a potom je móóóc roků. I když mi třeba Aničku ani nedali na břícho a hned odnesli kvůli předčasnému porodu a pak i ležela beze mě v UV, nemám pocit, že by nás to nějak poznamenalo. Byly jsme spolu spojené už během těhotenství a teď jsme spolu spojené dál.
@LAUGHINGgull Můžu tě trochu uklidnit vlastní, praktickou zkušeností... narodila jsem se předčasně, porod byl tak drastický a těžký, že jsme skoro umřely obě dvě, měsíc jsem strávila v kojeňáku (začátkem sedmdesátých let byly děti v inkubátorech tam a ne v nemocnici), kontakt s matkou naprosto minimální, kojení neproběhlo vůbec, rok mě \"trápila\" cvičením Vojtovky. Přesto jsme vždy měly a máme strašně krásný a láskyplný vztah, který nebyl nikdy ani na chvíli ničím narušen
@zajic ano, nerodila... každá to má tuším jednou poprvé...věřím, že jste spokojené a že je vše v poho...a taky vám to přeju samosebou, že JEN na porodu nezáleží... jsem prostě postižená tím, co studuji a do vývojové psychologie prostě patří i ta perinatální... i pár hodin stačí na to, aby byl člověk poznamenaný na celý život (teď nemluvím samosebou jen o porodu...)... jasně, že se nezhroutím, když porod neproběhne přesně tak, jak jsem si to přála, jdu do toho s velkou pokorou (asi i ikdyž nejen proto, že jsem prvorodička) a rozhodně máš pravdu v tom, že velmi záleží na tom, jaké bylo těhotenství a jak se budu o miminko nadále starat... ale je prokázáno, že i to ovlivňuje způsob porodu, díky hormonům, které jsou produkovány dle toho, jak porod probíhá (naštěstí máme to štěstí, že jsme lidi a ikdyž proběhne tak, že se hormony tvoří ne zrovna ideálně, tak máme mozeka o mimi se stejně postaráme)
@LAUGHINGgull Já vím, že každý porod je jiný i každé těhotenství je jiné. Nikdy nemůžeš vědět. Proto i já teď oddaluji plození dalšího mimča až na zimu až dopíšu bakalářku. První těhu bylo bezproblémové, ale kdo mi zaručí, že to druhé bude stejné. Každý porod je jiný, ale to co zažíváš při porodu tě může hodně překvapit. Nevíš, jestli to co se děje je tak správně nebo ne. Není zbabělost jet nakonec do porodnice. Nicméně si myslím, že neošidíš své prvorozené dítě tím, když bude narozené v porodnici. V tu danou chvíli uděláš prostě to co se ti zdá nejlepší a tím uděláš to nejlepší pro dítě. Ale jasně pokud bys měla jít do porodnice s tím, že tam být nechceš a je to pro tebe utrpení, tak negativně ovlivníš celý porod atd., takže raději doma a pak se uvidí. Každopádně doufám, že se po porodu pak s námi podělíš o svůj zážitek.
@LenkaM23 tak to jsme dvě - s tím Bolem =D... proto jsem moc nepřispívala, teď když i něco napíšu, tak to je z bakalářkou uplně konec
@LAUGHINGgull Jo tak to máme hodně podobné. Obojí je služba lidem. No máš zajimavé téma, určitě to zvládneš. U mě by to chtělo méně BOLu a více makání na bakalářce.
@LenkaM23 já jsem na UK, na Teologické fakultě: studuju Teologii a psychosociální vědy (zaměření poradenství a krizová intervence ) a bakalářku píšu na Účinnost homeopatie v závislosti na spiritualitě...věřím, že s mateřstvím nastane velká změna, vidím to jak kolem sebe u jiných žen, tak teda i u sebe, byť vlastní narozené ještě nemám, ale od bráchových 9ti let se o něj starám a beru ho spíš jako vlastní dítě, i to mě změnilo, natož až se narodí vlastní a budu tu pro něj už od narození...máš zajímavé téma, tak přeju ať se ti dobře píše, já tomu zatím moc nedala
@LAUGHINGgull Píšu Spokojenost žen, jako sekundární analýza předchozích diplomových prací. A co přesně studuješ a jaké téma máš ty?Jinak si myslím, že škola počká. A i se mi teď lépe vnímají různé vývojové etapy atd. Tak jsem nakonec ráda, že jsem si to posunula. Mateřství mi mnoho dalo a dává.
@LenkaM23 je, tak to jsme na tom podobně, i podobný obor na co píšeš, smím-li se zeptat?taky jsem ukončila třeťák a chybí mi bakalářka + státnice (víc jsem nestihla - za prvé náročné těhotenství, za další hafo práce v práci a do toho ještě ti moji tři chlapi, z nichž dva na tom nejsou zrovna psychicky nejlíp...,takže šla škola trochu stranou, ale myslím, že to bylo třeba)
@LAUGHINGgull Já jsem ukončila 3. ročník ještě v těhu, ale na bakalářku už jsem se vykašlala, protože jsem toho měla hodně. Jednak jsem se v létě vdávala, pak stěhování, péče o babičku a do poslední chvíle jsem chodila do práce, kde jsem byla zavalená prací. Po porodu jsem se věnovala jen Patrikovi. Ale mám štěstí, že mi v noci krásně spí. Takže píšu večer, když je malý už v postýlce. No a teď jsem to pár dní flákala, tak se do toho musím dnes vrhnout. Chci to během zhruba napsat a odevzdat, ať se na to mrkne můj vedoucí práce. A beztak bude mít plno připomínek, tak ať mám dost času na opravy a ZSZ v únoru. A jak píšeš, že ti je v těhu špatně, tak to já jsem byla v pohodě, ale na druhém mimču začnu pracovat až v zimě, protože nechci riskovat, ranní nevolnosti atd. před státnicemi. A navíc chci mít další těhu víc pohodové a snad i mé další bude klidnější a ne takový rebel. Studuji na OU, FF, Poradenství v sociální práci. A psychologie jsme měli hodně.
@LenkaM23 naprosto s tebou souhlasím s tím, že až na to fakt dojde, tak se budu snažit udělat pro dítě to nejlepší, co uznám za vhodné... ať už to bude porodnice nebo domov...tyjo, píšeš bakalářku jo? já jsem si říkala, jak jí zmáknu během těhotenství a pak jsem byla 5 měsíců tak neschopná(furt jsem blila), že přestaly být můj nejlepší kamarád knihy, ale záchod... takže jsem zvědavá, kdy tu školu dodělam... prosím tě, jak se ti studuje a píše s děťátkem?...moc si to nedokážu představit, ikdyž mě to taky čeká

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40