zase genitální příhoda - diskuze

@zajic Já to tak právě myslela, že je to tak pěkné jako pro normální život s děckem.Já mám jednu známou (díky bohu né kamarádku) co je šíleně ale šíleně vynervovaná ze svého nezvladatelného syna...Tak mě jí bylo líto. Nojo, ale pak jsem kluka viděla. Je to absolutně normální šestileté živé hlučné dítě. Ona za problém pokládala to, že jsme byli na děckém dnu a on chtěl na skákací hrad. Mě přišlo normální že na takové akci chce dítě na atrakci, jeje ta ho seřvala. Pak občas pobíhal, nebo trošku hlasitěji mluvil, ale jako vše v normě. A byl moc hezky slušně vyhcovaný a moc milý kluk. A ona každý projev toho, že je dítě pokládala za problém a strašně na ní pořád řvala. A myslím, že já jsem jí dráždila ještě víc než ona mě. Neb Tonda má jasně dané hranice a tak, ale je to tříleté dítě a na dětské chování má právo. Vůbec nezlobil, choval se pěkně a jí to hrozně vadilo. My třeba máme že se svojí věcí si smí dělat co chce. Když si koupí lízátko a uzná za vhodné ho zahodit, tak prosím bylo jeho. Ale rozhodně další nedostane, ale to on ví. S ní si naházel rohlík do džusu Vypil džus a vysrkal ten rohlík. Mě to nevadilo, on byl spokojený. Do mého nebo cizího džusu by to už hodit nesměl, ale se svým at si naloží jak chce. Ta z toho musí mít trauma do ted. Já jí od té doby neviděla...Jinak na Tondovi taky nikdo nepozná že je autista, je jen divný. Ale třeba po celém dni stráveným s ním už je každému jasné, že to dítě není v pořádku. Nebo teda nedávno to byl den, ted se nám prozrazení autismu zkrátilo tak na dvě hodiny....S věkem je divnější.

@medox No ale to není jen u autistů, to je úplně obecné. Mně třeba nevadí běžné chování dětí. Opravdu mně neobtěžuje, že děti lítají, řvou, vylívají pití a.t.d. Prostě to jsou děti. Měla jsem tu na návštěvě dítě, které bylo sprdáváno, pokud se jen jemně zasmálo. Jako pokud si někdo udělá z mateřské takové psycho, tak dobře mu tak.Věřím, že s autistou je dobré si posunout ty hranice ještě dál.Hele, teď jsem si vzpomněla, Marušce teď byl na narozky přát autistický spolužák a fakt to úplně krásně dal. Donesl jí kytku, popřál jí i spodáním ruky, pak teda chvilku seděl mamince na klíně a pak se tak nějak volně zapojil mezi ostatní děcka, i když teda on řve při mluvení tak, že to trhá bubínky. Myslím, že je to takové povzbuzení, že trpělivostí rodičů se dá dosáhnout celkem normálního chování. Kdybych od jeho mámy nevěděla, jaké to bylo, řekla bych - trošku hlučnější, mírně nevychovaný, lehce introvertní, ale jinak normální týpek