Žárlíte na svého partnera? - diskuze

ne,je to scestne a zere to nervy..jako mlada pubertacka jsem zarlila a to proto,ze zarlil na me partner...pak jsem prisla na to,ze je to naprd a ne vztah a mela jen chlapi co nezarlili a ja take ne a mam klid

tak u nás je to tak, že já jsem žárlivka... asi to mám genetické,protože oba dědové byli žárlivci na zabití... já se teda snažím to ovládat, takže prostě u nás žádné velké scény neprobíhají,ale sem tam pronesu nějakou poznámku i když musím říct,že moc důvodů nemám neznám manželovi kolegy a kolegyně,takže vesměs se ve mě probudí žárlivost,když se zmíní o nějakém ženském jméně ohl.práce... nemám ráda pocit,že něco nemám pod kontrolou.... asi nějaká nemoc :-Da co se týče manžela,je o poznání méně žárliví, řekla bych,že jako každý průměrný spoluobčan.... to že vypadám dobře mu spíše lichotí... když po mě chlapi koukají apod.ovšem je fakt,že jsem chtěla párkrát vyrazit s kamarádkou na diskotéku a to mi neprošlo.... mylsím si,že ten kdo hodně žárlí,tak je to projev nedůvěry k druhému a projev strachu že prostě nemáš věc pod kontrolou.... nevím z čeho to pramení,dle mého je to dáno od kolébky,protože já nikdy zkušenosti s nevěrou atd neměla....

No když jsme spolu začali chodit, tak jsem žárlila hrozně moc. Ale to bylo za jedno tím, že jsme spolu začali chodit v květnu a od září jsme se rok vídali jen co měsíc až dva. On v Plzni, já v Olomouci. Psali jsme si každý den dopis a sem tam si zatelefonovali (mobily tehdy ještě moc k vidění nebyly, takže pěkně předplacenou kartu a domlouvali jsme se přesně na čas, každej ve svý budce...). Takže jsem se samozřejmě dost bála, že mi ho nějaká spolužačka odloudí a žárlila jsem hrozně :)) Když jsem dokončila jazykovku a šla za ním do Plzně, tak už to bylo lepší. Začali jsme spolu vlastně po půl roce bydlet a trávili většinu času spolu a já zjistila, že ty spolužačky nejsou žádné sexbomby, které lační po mém miláčkovi, ale že jsou to povětšinou fajn holky :)) Teď můžu tak maximálně žárlit na Tomovo práci, protože tomu někdy musí věnovat víkendy (když třeba jezdí po výstavách a tak)...

Nežárlíme ani jeden, maximálně něco prohodíme v legraci.

Já nežárlím - to bych se musela zbláznit, když je ten můj pořád někde v trapu. Teda abych nelhala, občas žárlím na naše ovce, že je s nimi víc než se mnou a stará se...Obráceně je to horší, můj mužský žárlí úplně na každého chlapa. Teď je povětšinou klid, protože pracuju z domova, ale rozhodí ho i kdejaká zábava apod. Když jsem ještě učila ve škole, měli jsme tam jediného chlapa - školníka. Už tenkrát mu bylo cca 70 let, 3 přední zuby mu chyběly, 2 měl napůl černé a co já si doma kvůli němu naposlouchala!!!

Já jsem asi docela žárlivec, ale také záleží na té důvěře. Tomovi věřím, strašně moc, takže je žárlivost trochu menší, ale také si sem tam neodpustím rýpnutí. Jednou mě takhle asi 3 měsíce pila krev jistá Evička z práce, která dělala pro Toma první poslední. To vždy přišel z práce a Evička zařídila, Evička udělala. Pak jsem už vypěnila ať jde s Evičkou kamsi. Tak pochopil a s úsměvem mě vysvětlil, že s touto Evičkou se stejně bude muset brzy rozloučit, k jeho smůle a všeobecné nelibosti, neboť příští rok odchází do důchodu

Tak jsem neodolala a musím se připojit.Já žárlím určitě ,ale jen přiměřeně a tak nějak pro zpěstření vztahu,berem to oba jako že o toho druhého nechceme přijít,tzn. že někdy když se to hodí pronesu nějakou větu žárlivku,Jirka mi spíš přijde,že moc nežárlí,což mi někdy připadá jako nezájem,ale už se taky zadařilo a pronesl něco na způsob jestli jdu na rande atd.,což mi vzhledem minimální četnosti dělá dobře.V minulém vztahu jsem žárlení cítila jako nedůvěru z mojí strany.ze začátku vztahu jsem víc žárlivá ze strachu,když člověka víc poznám ,žárlivost se upraví na rozumnou míru,ale většinou jsem si to nechávala v sobě.Na veřejnosti jsem svoje obavy neventilovala ,vždycky jsem si to vyříkala mimo veřejnost.

ja jak kdy ,ale jelikoz ten muj dela v divadle tak na zarleni neni narok ,ale obcas jo a on take ,ale v ramci moznosti .

jedině, že bych žárlila na jeho zrzavého kolegu nebo na auto nebo na počítač. Já bych nějakou kámošku brala, aby měl i ten ženský pohled. Začíná být moc dsňácký a sprostý.