vztah dětí ke psům ... - diskuze

Tak my psa nemáme a nejbližšího psa má můj táta a ségra,ale s těma přijde malej do styku málo. Tím pádem má ze psů respekt a je naučený, že cizí psi se nehladí. nepobízím ho, aby se psů bál, ale nepřeju si, aby hladil cizí psy.

někdy je také vina na neukázněných pejskařích, já jsem nikdy u dětí paniku ze psů nevyvolávala, ale stalo se nám, že na Gábinku skočil pes - byl ji rok a půl a vážila sotva 10 kg, strašně se lekla a od té doby se psů bála. Když se nám konečně podařilo ten strach trochu odbourat a už nepanikařila, když jsme potkali psa, zase na ni na jedné procházce začal dorážet pes, skákal na ni, ona se ho bála, jeho majitel si ho nepřivolal a ještě se smál, že on si chce přece jen hrát, vůbec se nezajímalo, že moje dítě si s ním hrát nechce a dokonce se ho bojí

Markétce vysvětluji že cizí psy hladit nesmí,pokud jí to někdo vyloženě nedovolí.Ale psů se nebojí.

No ono je to těžký. Tchýně má psa, kterej nesnáší malý děti, takže od mala musíme psa a Kubíka držet od sebe, což se oběma dost blbě vysvětluje. Kubík má zvířata rád a líbí se mu i pejskové, ale přesně jak píše Eliška, když je pes v dostatečné vzdálenosti, tak mu Kubík ramena - volá HAF a chce ho hladit, ale běda jak se pes přiblíží...Nehledě na to, že se ho snažím naučit, že cizí psy prostě hladit nesmí, protože nikdy nevíš, co je to zvíře zač. Myslím si, že nemile překvapit může i známej pes...

Tak náš Filip je pravý opak Všechny psy úspěšně prohání, začne řvát pes, pes a letí za ním jak šílený Nějaké volání či domluvy, ať trošku zpomalí jsou zbytečné, startuju hned za ním... Přeci jen člověk neví, jaký který pes je nebo co může udělat. Ale jinak ho určitě psem nestrašíme, zvířátka miluje. A už chápu, proč nám všichni ti psí majitelé a majitelky říkají, jaký je Filípek šikovný, že se pejska nebojí.. Já si moc nevšímám, jak reagují jiné děti, my psa nemáme.

Náš Tom se pejsku zatím nebojí,ba naopak je z nich nadšenej a to žádného doma nemáme.Vždy když jdeme kolem nějakýho hafana tak musíme zastavit,aby si ho prohlídnul a někdy,když pejska známe tak i pohladil.Zatím žádnou špatnou zkušenost nemáme.

Náš Tom se pejsku zatím nebojí,ba naopak je z nich nadšenej a to žádného doma nemáme.Vždy když jdeme kolem nějakýho hafana tak musíme zastavit,aby si ho prohlídnul a někdy,když pejska známe tak i pohladil.Zatím žádnou špatnou zkušenost nemáme.

To je tim,ze jich je hodne.U nas v dome treba na 32 bytu je 20 psu.Neustale stekaji.A kdyz se potkaji tak se rvou.Tak,ze je deti zakonite vnimaji jako zle.Treba koni tech se neboji vubec a pritom jsou mnohem vetsi.A jak pise nize Ady,tak i u nas psi obchcavaji vchod,vytah,nechavaji bobecky.Proste nejdou prehlednout.

my máme psa, takže Matýsek je zvyklý. Blbne s ním, hraje s ním fotbal, hází mu klacky, věší se na něho.... Zvířat ani psů se tudíž nebojí, ale pokud vidí nějakého psa, má z něho respekt, a vždy se mě zeptá, jestli toho pejska známe. Když řeknu, že ne, ani se k němu nepřiblíží. Když si chce nějaké zvířátko pohladit, vždy se zeptá buď mě nebo majitele toho zvířete.

no ,my to máme tak...máme psa,hlídače,Kuba se ho nebojí,blbne s ním ,je to taková větší hračička tím pádem nemá strach ani z ostatních,ale má z nich respekt a k cizím se nehrne Kája,ta,pokud není náš pes zavřený v kotci,se ho bojí,jako 1,5 letou jí v zápalu hry povalil do sněhu a od té doby se prostě psů bojí ,ještě ke všemu má takovou \"smůlu\"že na ní každý pes skáče,doslova jí jdou po hlavě(aby jí olízli)ale ona to prostě bere jako útok a bojí se ,nic s tím nenaděláme No a Neli,ta je zatím v poho,hrne se ke každému zvířeti,zavře oči a podává ruku,což je taky asi blbě Takže ono to není jednoznačné a je fakt,že já ,ač se psů vůbec nebojím,děsně nerada vidím,když je pes navolno a motá se mi okolo dětí,NIKDY !!!!!!!!!se neví co napadne psa,nebo dítě ,a řeči typu \"on je hodný\"mě opravdu iritují

No, třeba Maruška si psa všimne, strašně se jí líbí a začne na něho houkat a volat. To se líbí psovi, a jde si ji očuchat a oblízat. Ale to už je pejsek na Marušku moc blízko, a začne se ho bát. Takže já ji v tu chvíli zvedám ze země, aby ji pejsek neoblízal a taky aby ho ona nějak brutálně nepohladila a třeba ho nějak nezmáčkla a neublížila mu. Kdyby ho nějak bolestivě chytla, tak on by se i mohl ohnat.Ono je to s dětma a psama těžké. Oba jsou těžko ovladatelní (já prostě nemám jak zabránit ročnímu děcku, aby se začalo radostně smát, když vidí hafíka), kapku nevyzpytatelní a ne tak úplně racionální.

Naprosto mi mluvíš z duše. Nevím, čím to je, mně vychovávali k tomu, abych zvířata respektovala a měla je ráda a nikdy jsem se žádného psa nebála (fakt je ten, že mě nikdy ani žádný nekousnul)a ten dnešní trend se mi také nelíbí. Bojím se, že pak z těch děcek vyrostou takoví ti, co ze srandy upalujou kočky a natáčí si to na mobil.