Vysněné povolání - diskuze

Co moje paměť sahá, chtěla jsem být zdravotní sestra (obě moje tety měly tohle povolání).Vystudovala jsem zdrávku, obor dětská sestra, přesto jsem nikdy dětskou sestru nedělala . Praxi jsem získávala postupně na oddělěních interny, chirurgie, JIP, ARO, LDN. Každé mi dalo něco. Práce mě moc bavila, přesto se dneska věnuju trošku něčemu jinému. K našim 4 dětem jsme si vzali ještě 3 do pěst.péče a věnuji se jim na 100%. No, na nic jiného čas ani jinak nezbývá.

No moje přání bylo pracovat u koní, pak u dětí ve školce a pak krapek mimo fyzioterapeutku. Dopadlo to tak že jsem vystudovala zubní laborantku, tu jsem dělala, pak i zubní sestru. Nakonec se mi splnilo a chvíli jsem pracovala ve školství s dětma a krapek i s těma koňma při hypoterapii. Po rodičovské jsem se vrátila trochu k vystudovanému a to jako zubní sestra a kupodivu mě to moc baví

veterinářka, zpěvačka a teď chi být doma.....

Jako holka v pubertě jsem chtěla pracovat v knihovně.To se nepovedlo,tak knihovnu alespoň navštěvuji

já jsem chtěla být tanečnicí, to mi drželo až do přijímaček na konzervatoř...tak mi řekli, že jsem tlustá a mé představy o mém povolání šli do ...Stejně bych na vrchou nikdy nebyla a uživit se tancem je dneska hodně těžký. JInak mé povolání bylo mým koníčkem. Těd bych chtěla být zahradnicí nebo kadeřnicí

V dětství učitelkou, zpěvačkou, tanečnicí, ani jedno nevyšlo, na učitelku mám slabý nervy, zpívat neumím a tančím jak slon v porcelánu :-) Potom dlouho nic, v devítce jsem se rozhodovala mezi ekonomkou a knihkupcem, vybrala jsem to druhé, ale byla to chyba, najít práci v knihkupectví je umění a na svoje nemám finance, prostory ani odvahu. Takže jsem rok prodávala, pak 4 roky vyráběla autorádia a 5 let jsem na MD. Teď si budu dělat rekvalifikační kurz z účetnictví a zkusím někde sehnat práci.

na základce jsem chtěla být princezna, letuška, zpěvačka, na střední tlumočnice, filozofka, spisovatelka či novinářka. Tak jsem nakonec vystudovala filozofii a jsem evidovaná na úřadu práce no

profesí jsem cukrářka a patřilo to mezi má dětská přání, ale zaměstnaná jsem v obchodě, na svou cukrárnu nikdy nenašetřím

Jako první jsem chtěla být důchodce , pak jsem chtěla být učitelkou, kriminalistou, archeologem,lékárnicí a doktorkou. Nakonec jsem personalista a moc mě to baví.

Ja teda hereckou, pak ucitelkou a jeste na gymplu doktorkou. No chvala bohu, ze to nedopadlo. To, co delam ted, me bavi, ale taky by se mi libilo mit obchudek se svickama a vonnyma olejema a zelenym cajem.Maruska chce byt princeznou nebo prodavackou nebo postakem nebo ridicem audi.Anicka asi bude somelier, uz nacvicuje, vsechno cpe do pusy.

Já jsem vždycky chtěla učit, a popravdě si s tou myšlenkou pohrávám dodnes. No nebylo mi to přáno, navíc i to co dělám teď mě baví, takže jedině bych to musela nějak skoubit, ale jak že? Navíc i finančně to člověka moc neláká, a taky nevím nevím jestli bych ti děti se svou povahou zvládla... Jinak co chce moje dítě? To zatím fakt nevím, uvidíme co si vybere.

Já jsem chtěla být zpěvačkou, pak veterinářkou. Obojí se mi splnilo jen na půl. S kapelou si občas zazpívám, ale veterinární škola mě odradila jít dál studovat. Před mateřskou jsem pracovala jako trenér na lince výrobního družstva, což mě moc nebavilo, uvidíme, jak se to vyvine, až se malá narodí a pak odroste...

Když jsem byla úplně malá chtěla jsem být prodavačkou.V pubertě jasně vítězila veterinářka.Stala jsem se zootechničkou a později matkou na plný úvazek a uzdravuju svá tygřata.Dnes by se mi líbilo dělat degustátora jídla po restauracích a rozdávat michelinské hvězdičky.A nebo mít svoji chovnou stanici tygrů(těch opravdových) a starat se o ně.Podmínkou by ale byl solidní sponzor,aby bylo na hovězí maso.

já jsem chtěla být učitelkou ve školce nebo v jeslích..maminka mě varovala, že budu mít těch svých dětí jednou dost (měla trochu pravdu)neměla jsem na to ale známky. Později jsem toužila dělat něco s administrativou, zakládat faktury,třídit dokumenty,kontrolovat atd. a to mi zůstalo. Pak by se mi líbilo mít krámeček se svíčkama nebo dekoracema do bytu (drobnostma).Dcera chce dělat to co já (prodávat).

Já jsem vždycky už od školky chtěla být učitelkou. Postupem času jsem akorát měnila zaměření, až definitivně jsem se rozhodla učitelství matematiky a biologie. A 14 dní před nástupem na vysokou školu jsem se sekla, řekla že ne a šla na úplně jinou školu o které doma dřív nepadlo ani jediné slovo a kam jsem dávala přihlášku jen proto že byla jediná kam mě vzali bez přijímaček :))) Naši dodnes tvrdí že jsem jim způsobila dost velký šok, ale pravdou je že mě nechali rozhodnout svobodně. Kdybych se dneska vrátila do dětských let, tak bych chtěla být lékařkou. Postupem času mě začalo mrzet že jsem byla tak zaslepená tím že jsem chtěla učit, že jsem nevnímala nic jiného a já ty bílé pláště hrozně obdivuju. A čím by chtěli být moje děti to netuším, ale vím, že v památkové knížce má můj muž napsáno, že chtěl být červeným autíčkem

Já jsem chtěla být restaurátor..restaurovat malby a tak..to by mě moc bavilo. Jenže jsem nebyla dost rozhodná v době výběru povolání. A tak jsem vystudovala finanční poradenství a je ze mě účetní..

Jako malá holka jsem chtěla být zpěvačkou a nebo princeznou Později na ZŠ jsem přesídlila na učitelku v MŠ nebo zdrav. sestru a ještě o něco později konec ZŠ až střední na módní návrhářku nebo psycholožku. O učebním oboru jsem měla jasno už od 6 třídy a možná bych se dostala i k té návrhářce nebo psycholožce, kdybych nepřišla do jiného stavu a pokračovala po učňáku dál ve studiu.

Já chtěla být herečkou, i jsem ve 14ti chtěla jít na konzervatoř,ale naši nedovolili. Druhá vysněná škola byla umělecká zaměřená na malbu. Dostala jsem se tam a pak jsem chtěla být grafičkou a opravdu moje první a zatim poslední zaměstnání bylo grafik v tiskárně myslim,že jsem zatim jediná z naší třídy,kdo se tim živil, jinak většina zkončila na pajdě a kluci makaj rukama

Jako malá princeznou,asi je vysněné povolání být si sama svou paní...bavilo by mě vlastnit nějaký obchod nebo tak něco....čím chtějí děti být to netuším, to budu vědět až za několik let

U mně to vždycky nějak souviselo se zvířaty, takže od ošetřovatelky v zoo, přes závodnici na koních až po mořskou bioložku, což tedy opravdu klapnout nemohlo, když nám tu chybí moře. Od svých snů jsem skončila na míle daleko. Děti zatím nemluví, takže netušíme, jaké mají sny a plány, Míša se mi občas jeví jako cirkusák, protože takové akrobacie, co občas předvádí, se jen tak nevidí.

Jako dítě jsem chtěla být učitelka v MŠ,jenže nemám hudební sluch a neuměla bych hrát na žádný nástroj.Škoda,no.Později jsem chtěla být personální,nebo kádrovák.To mi zrušili.Dnes je to personalista a to jsem dělala jeden čas v tatkové firmě.Je to sranda,vybírat ze stovky primitivu jednoho nejchytřejšího na udržbu veřejné zeleně.Stačilo ,aby byl tak chytrý,aby věděl kdy a kam má přijít.A vyhrál.Ted už asi 10 let bych chtěla být patolog-moc mě zajíma jak je to v těle uspořadané.Taky bych brala-psychologa.Že bych šla ještě studovat?

jako první sem chtěla být zpěvačkou,já už se tam uplně viděla,a jako druhý archeolog,miluju piramidy a sfingy,to mě teda nepustilo,ikdyž vím že už se to nikdy nesplní

chtěla jsem být učitelkou v mateřské školce. A až v dospělosti jsem si uvědomila, že jsem vlastně chtěla \"jen\" umět hrát na klavír...Ještě vlastně v pubertě jsem chtěla jít studovat střední pedagogickou školu ale kvůli špatnému vyslování sykavek a hlásky r. To nebylo možné a tím pádem jsem vůbec netušila co jiného chci dělat, proto jsem šla na gymnázium, že třeba zjistím tam co chci, ale kdepak, je ze mně kancelářská krysa

Já chtěla být letuška, tlumočnice a zubní technik, když jsem byla na základce. V té době jsem ještě chtěla být profesionální lyžařka a nakonec IT specialista. Šla jsem na technický obor, ale tam jsem zjistila, že zase víc tíhnu k lidem a historii, takže jsem chtěla být učitelka, nebo archeoložka. Dostala jsem se na socku To mě zase ale vůbec nebavilo, takže jsem litovala, že jsem nešla na archeologii :) No a skončila jsem na mateřské s tím, že jsem předtím pracovala v logistice a to mě teda bavilo hodně a chci to jednou dělat znova. Už mě i napadlo se začít učit maďarsky a přihlásit se na nějakou školu logistiky

archeolog,soudni patolog a veterinar...nejsem ani jedno..ale uz je mi to davno jedno...moje prace se tedy lisila hodne a deti jsou zatim pirati ze zeme nezeme..tak uvidim kam se pohnou dal