Ahoj holky, skoro dva měsíce jsem nebyla na bol a koukám co je tady změn Třeba téma tchýně.... Myslela jsem, že si budu jen číst a v duchu jásat, jak mám báječnou mamku i tchyni. No, ale poslední dny mě celkem přesvědčují, že to tak jednoduché zase nebude. I když po srovnání s vašimi příhodami, je to ještě slabej odvárek a nemůžu si zas tak stěžovat. Ale co mě vytáčí. Začaly mi radit jak a co bych měla Matýskovi dávat jíst. Reaguju většinou tak, že ano chápu, že oni to dělali jinak, ale teď se zase razí jiná pravidla a já bych je ráda dodržovala. Protože proč bych dávala sunar, když můžu kojit a proč bych dávala piškoty a dělala krupicovou kaši, když lepek se má dávat co nejpozději? Tak jsem to opakovala jako hrající deska - jedno z pravidel asertivitky, které mi nedělá problémy. Jenže asi před 2 týdny za mnou přišel manžel, a že bych to neměla přehánět, že pořád jen opakuju že tohle malej nesmí a tohle taky ne a že to vypadá, že "jedu" podle knížek a kde je můj rozum. Docela jsem koukala. A to manžel nečetl ani jednu knížku - jinak by viděl, že jsem zvolila rozumný kompromis... Byla jsem hodně naštvaná a teď už si vyslechnu rady a nereaguju. Nicméně včera mě miláček opět překvapil, když reagoval, že kdybych dávala kaši z lahve a ne po lžičkách, že by určitě Matěj vypil víc a v noci se mi tak často nebudil. Samozřejmě to pronesl zrovna když jsme byli na návštěvě u našich a ještě tam byla sestra a náramně s nim souhlasili. A ještě si přisadil, že všechny naše známé, co maj děti to taky tak dělají... Jenže oni nekojili. Tak jsem spustila, že nevím proč bych dělala krok zpátky a dávala lahev, když malej baští hezky ze lžičky. Nicméně mám dojem, že jsem nebyla pochopená a zase jsem ta, která je prdlá a jede podle knížek. Matýskovi je 8 měsíců, přes den dávám příkrmy, už malej má i jogurt s ovocem a čajíky, i když se snažím víc kojit, v šest dávám kaši a v osm u kojení spinká. Přes noc se mi budí i po hodině. Přisaje se a ihned usíná, i když baští i přes pět minut. Jsem unavená, ale stejně chci vydržet a kojit. Možná ani nemá hlad, chce jen být u mě. Tak do čtyř je ve své postýlce a pak si ho beru k sobě, protože vydrží spát i přes dvě hodiny. A já spát potřebuju.... Tak poraďte, co mám dělat. Do téhle doby jsme se s manželem nehádali a s mamkama jsem vycházela dobře. Ale tady koukám narážím.