banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

vražda? - diskuze

34 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
A to nemyslím jako chut zabít manžela že vevymyl skleničku. Mě to tak napadá. protože ted jsme byli s toníčkem na neurologii a není výsledek moc příznivý. Mentálně se díky bohu jeví stále velmi dobře. Ale ta motorika je horší a horší Jak už ted má dělat něco víc tak to prostě nedělá. A nemá ani nějáké reflexy co by měli být. No prostě to s pohybem vypadá víc bledě než se před dvěma měsíci zdálo. Já byla tak pyšná když se začal přetáčet a ted i pres to cvičení to vypadá fakt blběALe proč to píšu. Já mám takovu chut těm babám z porodnice něják ublížit. Nejdřív mě napadlo zabít. A tak jsem si předstvaovala jak tam na ně čekám a zabíjim je. pak jsem si řekla, že na takovehle věci nejsem Tak by mohlo stačit postříkatz kyselinou, nebo jim zlámat nohy. A třeba popálit oči. No prostě napadají mě vůči nim hrozně nenávystné věci.Jsem normální, a nejsem magor. proto to nikdy nezrealizuji. Jen tak na vteřinku mě napadlo a co kdyby jo. Ale něco takoveho udělat to bych se musela zabít taky. A nikdy bych to prostě neudělala určitě nejsou zlé a mají rodiny a přátele. Ale nápad a představy tu jsou Já snad i chápu lidi, co někam napochodují a plno lidí tma postřílí. Nemluvím o bláznech co střílí do neznámých a z blbého důvodu. Ale o lidech co důvod mají. A tady mě to žene k myšlence, jaký je tedy důvod zabít? Je zmrzačení dítěte dostatečný důvod? Mělo by se v takovem případě koukat na úmysl či neúmysl poškodit? Co ještě je na vraždu a co ne? Proč ne? Nechi znít jako šílenec. Takže jen upozornuji že nikoho zabít nepůjdu a nehodlám a ani nic jiného. Spíš by mě zajímalo, co si o tom myslíte. Napochoduje li někdo někam a někomu něco udělá. kdy ho omluvíte a kdy ne. Nikdy? I kdyby šlo o vaše dítě?Noo trochu jiná debata než příkrmi asi, ale já tu ted nad tím dlouho přemýšlela. A něják si s tím nevím rady.Jen opakuju že zabíjet se nebude. Ale u toho soudu je sedřu z kůže...
Když vidím některé námi placené lidi na úřadech, jak nám škodí místo pomoci, tak by mě nepřekvapilo, kdyby na ně nějaká prudší povaha zbraň vytáhla. Naštěstí se již dnes setkávám s většinou vstřícných - možná už na někoho někdo něco vytáhlAle teď vážně. Pokud se člověku stane vinou někoho příkoří, zvláště týkající se zdraví dětí, má vztek, pociťuje bezmoc, smutek. Bohužel tím škodí nejvíce sobě i svému dítěti, na které emoce přenáší. Je to asi hodně těžké se přeladit do pozitivní roviny, s dítětem společně bojovat, zapomenout na to, že někde žije viník a já jej musím zničit. Jeho potrestání slouží hlavně k ochraně ostatních. Nic jiného nepomůže vývoji a prospívání dítěte více, než nahromadění pozitivní energie celé rodiny a chuť jeho stav co nejvíce zlepšit.Báro, myslím často na Vás a přeji Vám jen to nejlepší.Jana
Já si myslím, že se tímto způsobem naopak se situací vyrovnáváš a že je přirozená. Je to vztek nad lidským hyenismem. Čas je nejlepší lékař. Jakmile tyto představy začnou ustupovat, je vyhráno. Energii z agrese bych věnovala soudnímu procesu, negativní medializaci zúčastněných zdravotníků, docela být tebou bych i založila nějaké sdružení matek s podobnými zkušenostmi (my ženy bychom měly vědět, co můžeme u porodu vyžadovat; jak postupovat ve vymáhání zodpovědnosti zdravotních pracovníků apod.) - ale pozor na jitření emocí a v neposlední řadě bych si určitě promluvila s psychologem - léčí přece nemocné duše :-)A hlavně se věnovat dítěti, to je nyní alfou a omegou tvého života... bude líp!
Baru, zcela jasně si dokážu představit, že bych ve stejné situaci, měla podobné myšlenky a představy ....asi je to přirozená reakce na tu bezmoc a kdo dokáže odpustit je svatý .....Nejsem pomstychtivý člověk, aspoň myslím, ale za sebe klidně řeknu, že pokud mi někdy někdo sáhne na děti, nebo jim ublíží.....neodpustím a budu nenávidět až za hrob a možná i plánovat nějakou pomstu ...Nezabila bych, ale.....nikdy neříkej nikdy, zoufalí lidé dělají zoufalé věci Rozhodně jim to u soudu nandej, tohle jim nemůže projít !!!
Já teda nevím kdybych měla jen jedno dítě a to jedno dítě mi třeba zabil pedofil tak si myslím že bych byla schopná ho zabít taky.Asi by mi bylo jedno že se chovám jak zrůda.Vůbec si nedovedu představit co se lidem musí v tu chvíli honit hlavou a mají zkrat
@Voraba Baru, kdyby mi někdo zabil dítě tak bych toho byla schopna-myslím tím kdyby ho zabil někdo ůmyslně..jinak né
Teď je u nás v mateřském centru nějaký seminář, jmenuje se to Kurz radikálního odpuštění. Myslíš, že by Ti něco takového nepomohlo, určitě toho v Praze musí být spousta? Protože ta nenávist, co v Tobě dusíš, Ti nemůže prospívat, i když je oprávněná, tak ničí jenom Tebe. A určitě se musí přenášet i do vztahu s chlapem, i na Toníčka, a to je přece škoda.
Ach jooo, je mi to cele tak lito. Jinak te naprosto chapu. Ja bych mela stejne reakce - nejradeji bych je pozabijela ... teoreticky. V realu bych na to nemela a taky by to nikam nevedlo. Rozcupuj je u soudu, Baru, at jsou potrestani a na dlouho si vedomi, co zpusobili.
myslim,ze kazdy clovek by byl v \"nejakem\" tom stavu schopny i zabit.ale predchazi k tomu spoustu okolnosti..jak tu nekdo uz psal,svet je plny potencialnich vrahu a je to pravda.nebudu psat,ze bych nikdy nikoho nezabila,pac to nemuzu preci vedet.co jsem se stala matkou,tak premyslim uplne jinak.pokud nekdo ublizi memu diteti urcite nepremyslim jako:proc bych ho zabijela,stejne si nepomuzu!ano nepomuzu,ale mozek pracuje jinak v tu chvilku,to je preci jasne.nekdo ublizit alexovi,tak nepremyslim,ale jednam.nejsem blazen ani silenec,nepremyslim vecer pred spanim,koho zabit,ale pisu narovinu,ze nekdo ublizit mym blizkym-asi jednam!neumim si takovou situaci predstavit,ale bezmoc a sileny smutek,bolave srdce udelaji jiste sve...proto dokazu celkem \"pochopit\" ,ze nekdo fakt v afektu nekomu ublizi..
Nejhorší je ta bezmoc. Sedři je z kůže a ukaž jim co proto. Je mi to celé moc líto.
To s Toníčkem je mi líto a přeju vám, aby se to zase obrátilo k lepšímu. A na další kontrole vám řekli o jeho úžasném pokroku.No a co se týká toho zabití, či spíše vraždy. Taky už jsem si tuto myšlenku kladla. Myslím si, že kdyby někdo záměrně ublížil mým dětem (zmrzačil je, zabil, týral...) to pomyšlení je hrozné, i když o tom jen takto hypoteticky píšu. Tak bych asi byla schopná toho člověka zabít či ho nějak fyzicky poškodit... A být na tvém místě, také bych volila soudní cestu, patrně šlo o ublížení na zdraví z nedbalosti.
Baru, to mě mrzí, ale třeba to přece jen tak zlé nebude, když pořád cvičíte a cvičit budete, ne?Jinak k tvojí otázce: vybavila se mi scéna z filmu Patriot, kdy hlavní hrdina odolával zapojit se do války, dokud mu před očima nezabili syna a už když jsem se dívala na ten film, cítila jsem to a stále cítím stejně. Buď je to přirozený reflex anebo je svět plný potenciálních vrahů
tak teoreticky si myslím, že bych zabila, obzvlášť, když by šlo o dítě. MOje babička, na výšku nemá ani metr padesát, nám párkrát říkala, že na světě jediná opravdová láska je láska k dítěti (a to měla nádherný celoživotní vztah) a že kdyby jejím dětem (a to mlivila o 40letých chlapech) někdo ublížil, tak ho zabije..jinak teda myslím, že všichni lidi, co zabíjí, tak k tomu mají důvod..jestli je ovšem důvodem pár stovek nebo nenávist ke společnosti..to prostě nechápu..

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40