Verite a co si myslite o... - diskuze

Tak já jim nevěřím, takže i když otevřu tak řeknu, že nemám zájem. Na ulici a jinde nemá čas. Jak píšeš obtěžují mě a taky mě obtěžuje, když mě volá nějaký mobilní operátor s nějakou nabídkou tarifu.

Podomní prodejci jsou u nás vyhláškou zakázaní. Koho tady na ulici potkávám je taková čůza a vždycky mě pod nos strčí časopis a vyblakuje: PŘISPĚJTE NA POTIŽENÉ DĚTI. Jen se usměju a říkám, že teda nepřispěju. Jinak už dloooouho mě nikdo nic nenabízel.

Uplne je neodmitam, mame takhle vyhodnou pevnou, tedy zadarmo.Ale parfemy na ulici neberu

já podomního prodejce nepotkala ani nepamatuju! vážně, budou to roky, co jsem měla za dveřma naposledy jehovisty:-) herbalife mi nabízeli pořád na ulici, to mě dost štvalo..ale už dlouho jsem se s tím nesetkala, tak jsem si myslela, že už to neexistuje!na ulicích mě poslední roky obtěžují arogantní mladíci, co je zajímá můj mobilní operátor, ti mě vytáčí, jen je zahlídnu, brrr. a pojišťovna vzp.od podomního prodejce ani na ulici bych si nic nekoupila, nepodepsala..je to strašná manipulace!

Domů nikoho nepustím, nemám důvod. V poslední době když se mě někdo zeptá co mám za operátora či pojišťovnu, tak řeknu co je vám po tom a jdu dál. Dobrý prostředek pro odražení těchto nabídek je dítko které se odmítá zastavit. Co mě obtěžuje jsou reklamní telefonáty, od pojišťoven apod., hned začnou mlet a jsou k nepřerušení, kor když volají ve večerních hodinách.

Nemám,neznám,nechci,nekupuju

Domů mi ještě nikdo takový nepřišel. Nepustila bych. Na ulici se nebavím s nikým - ať už nabízejí výhodný tarif, levné parfémy nebo chtějí příspěvek na sirotky - tady v Plzni bych nikam nedošla, kdybych se zastavila s každým.Ale třeba na moje vyžádání ke mě chodila spolužačka, která dělala Oriflame a to mi hrozně vyhovovalo. Pak to začala dělat i moje ségra, tak jsem utekla k ní. Celkem chápu, že ty maminy na mateřský zkusí leccos, aby si přivydělaly. A tím, že ty výrobky neznám, tak nevím, jestli jsou dobré nebo ne. Nemám k nim důvěru, ale to je tak všechno, co o nich můžu říct. Rozhodně ale nevylítnu jak čertík z krabičky, když si přečtu od někoho takovýho inzerát.

Nekupuju, nezvu, utíkám. Dělám, že je nevidím. Nejvíc mě obtěžuje, když je to kamarád nebo známý, nedejbože příbuzný. Nejvíc mě naštvalo, když se nechal Vašek zblbnout a od nějakých ženských koupila rádoby francouzské parfémy a ještě je chtěl dát mě.

když někoho takovýho potkám na ulici snažím se dělat,že je nevidím a utíkám pryč:Du nás nikdo nezvoní aby jsme si něco koupili a možná dobřeOta by jim vyprášil kožich

Kdyby cizí.Ale většinou se přihlasí rodina z dvacatého kolena.Ja jsem ráda,že si na mě někdo vzpoměl a bech při kávičce vytáhnou prospekty.To je potom trapas.ja všem říkam,že jsem uplný chudák,že nic nemá a sama,že bych potřebovala pujčit.Jé ti odmne utíkají.Oni totiž začnou jak si tím vydělají,tak jí řeknu to je fajn,pujčiš mi,když máš tolik peněz.....