včerejší pořad - diskuze

dívala jste se některá včera od osmi na pořad na čt2?já chytla jen kus, ale bylo to děsně zajímavý-sonda do života tří rodin, během asi pěti let.Jedni manželé byli slepí,myslím, že od narození, druzí byli hluší a v tom třetím páru byla maminka na vozíku-nevím, jestli po úraze, nebo proč, ale dřív chodila....všem třem dvojicím se v průběhu těch pěti let narodily dvě děti.Bylo tam hezky ukázáno, jak se o děti dobře dokážou postarat, obdivovala jsem ty slepé, protože pořád jezdili po výletech, mamka tahala dítě do kostela, všechno zvládli, všechny páry měly i hezký vztah...ti hluší měli krásné děti, dobře mluvily, babičky jim pomáhaly s artikulací...mamka na vozíku zvládla taky všechno....ale proč to píšu!mimochodem-všechny ty děti byly normálně zdravé...a ted pointa-na konci se ptali všech těch lidí, které postižení jim přijde nejmírnější, jestli, kdyby měli tu moc by si nechali to svoje, nebo si zvolili něco z těch dvou ostatních.Mamka na vozíku-dřív žila hodně aktivně, nohy jí moc chybí, ráda by, kdyby mohla chodit, vybrala by si hluchotu....manželé, co jsou hluší by neměnili-hluchota je dobrá, moc je to neomezuje, nedokážou si představit, že by měli být na vozíku, nebo dokonce slepí.A manželé číslo tři-ti slepí by neměnili-jim nic nechybí, s dětmi dokáží procestovat celou republiku, musí to být hrozné, neslyšet zvuky, a vůbec si nedokážou představit, že by s dětma nemohli lézt po čtyřech, běhat a řádit....to mě překvapilo, ale oni byli opravdu pohodoví...ono to vyznívá, že hluchota není skoro žádný problém, ale samozřejmě je, maminka se nemohla domluvit v porodnici(padla tam na arogantní doktorku),neslyší, když miminko pláče, ikdyž mají plno udělátek, které jim světlem ukazují co potřebují, ale znáte to, my mámy máme pořád uši našpicované...,nemohou děti naučit mluvit, protože sami mluví mizérně....Co byste zvolili jako nejmenší zlo?nedokážu si představit být slepá od narození, člověk vnímá jinak a co nepoznal, mu nechybí....ale oslepnout musí být příšerné....z čilého člověka skončit na vozíku-snadno, někde do mě něco tukne, ale fakt radši bolavá kolena, než ochrnutá....a přestat slyšet najednou-dost divný pocit, neslyšet to ustavičné ševelení Máji, zpěv ptáků, divné neslyšet i nenáviděné, ožralé sousedy....přesto bych zvolila svět ticha, z mého pohledu nejmenší z těch hrůz...Meridene, hodně jsem večer nad tím pořadem přemýšlela, i nad tvým synkem...hluchota od narození není drama, já bych jí volila, snad tě to aspon trochu utěší....nezlehčuji problém, jen přemýšlím...