Utečená dcera - diskuze

dělala jsem hodně blbin v tomhle věku, jezdila po vandrech, s kamarády a podobně, ale vždy to máma věděla, pravda, často jsem to pouze oznámila. Ani jsem se neptala a když to bylo na hraně, tak jsem kecala, že jedu ke kamarádce....ale to mi bylo už asi šestnác sedmnáct. Jednou jsme s kamarádkou nedorazily domů - ujel nám autobus a zůstaly jsme u známých. Jenže tenkrát nebyli mobilní tel. a ty pozemní taky neměl každý, včetně nás obou dvou, takže to byl dobrý průšvih. Nějak se ti známí dovolali k sousedům a ty zašli k nám a naši za rodičema té kamarádky....Samozřejmě, že málem volali policajty. Ale se to vysvětlilo, druhý den jsme dorazily a byl doma pěkný čurbes. U nás i u nich a že už spolu nikam nesmíme a nekamarádit se a td...Ale zdrhnout mě ani nenapadlo, doma je doma.... Raději jsem benevolentnější při výchově. Vojta hodně smí, ví kam se nedá zajít a respektuje to. Myslím, že se mi to vrátí v podobě jeho relativně klidného pubertálního chování. A přístupu ke mě. Zatím to funguje. I když občas z jeho výlevů tedy šílím...Holku bych asi "loupla po papuli" a řekla jasně, až Ti bude osmnáct, dělej si co uznáš za vhodné, ale zatím jsi doma tady u nás, jsme tvoji rodiče a tak se podle toho chovej.

Tak to nevím, jak budu zvládat, asi přijdu na radu za Vámi. Ještě dotaz: Jednalo se o skutečnou psycholožku nebo nastrčenou spolužačku dcery

Tky myslím,že musí být hranice a ty by měli obě strany dodržovat.Vím,že to není jednoduché,mám dceru 18 let,ale dá se to.Když hranice chybí,nastane anarchie.

tak to je teda husty,co si jako ta holcina predstavuje???Muze byt rada ze ma domov,teplo,jidlo atd...to zdrha za nejakym frajerem?

no já nevím, my když jsme v tomhle věku měli s dcerou taky trochu potíže, tak jsme šli za psycholožkou a ta naopak mi řekla, že musím stanovit pevné hranice a být neústupná.Já jsem totiž řvací typ a v první chvíli na ní ječím a dám jí na měsíc zaracha a pak jí za hodinu sama pošlu ven, takže jsem jí blbě vychovávala dík své nedůslednosti.Ale to byly problémy typu-ksichtění, odmlouvání, drzost ve škole a takový běžný věci.Utéct mi z domova, tak jí asi ztřískám, nebo ne, nevím, to si vůbec nedovedu představit, to dneska není žádná legrace...

Tak to bych milé poradkyni řekla, ať si jí vezme na zbytek prázdnin k sobě...

výchovná poradkyně je snad praštěná. Za 14tileté dítě jsou snad zodpovědní rodiče a snad ještě mají právo rozhodovat o tom kdy, kam a s kým půjde. Kdybych já pohřešovala dítě jen několik hodin, asi bych zešílela, rozhodně bych nevydržela vyčkával týden.