uspávání, dudlík - diskuze

Já jsem symovi dudlík vůbec dávat nechtěla,bála jsem se že dopadne jak některé děti co mojí i víc jak 2roky a bude dudlat dudlík což mi příjde docela srandovní...skoro od narození ale trpěl na prdíky a proto když už to asi tak 2měsících bylo opravdu neunosné to jeho plakání dudlík jsem mu dala ale měl ho opravdu jen na uklidnění.nakonec tedy dudlat tak do pul roku ale to bylo spís i mnou že jsem mu ho vnucovala když byl protivný nebo jako znamení že by už mohl spinkat-ale to jsem dělala jen přez den,večer usínal bez něho...ale právě kvůli tem prdíkům kterýma trpí do dnes a to má 13měsícu jsem ho naučila i na usínání v náruči...ted tedy asi tak 3měsíce usínáme tak že si ho dám na postel,chvíli ho necham na ní blbnout,pak zhasnu a čekám až se uklidní až k usnutí...

Dcera dudlík nechtěla nikdy, uklidňovala se prstíky. Instruktorka na vaničkách nám říkala, že když cucá prstíky nevadí to a že prý bude brzo mluvit (to nevím, dcera má 16 měsíců a ještě nemluví). Problém prý je jen, když si dítě cucá palec. A uspávání - i když nechtěně, ale naučila jsem si dceru usínat u kojení a nebo na mě, lehla si na prsa a spinkala. Problém byl, že jsem nic neudělala, protože když jsem ji položila byla vzhůru. Jo bylo to krásné, ale strašně nepraktické a navíc se to hrozně odnaučovalo. Do teď spí odpoledne buď se mnou a nebo v kočárku. Takže za mě radši naučit, aby dítě usínalo samo :-).

Týden po porodu u nás byla porodní asistentka a zrovna malá hodně plakala, jenže já neměla ještě nachystaný dudlík, asistentka se tomu strašně divila, a řekla mi: Než odnaučovat od palce, raději dejte dudlíka, jednoho dne budete za to vděčná, že ho jen vyhodíte a nemusíte řešit ocucaný a zkřivený palec, ten vyměnit nejde. Andulka ho ze začátku nechtěla, ale pak si zvykla a byla jsem ráda, když přišla nějaká krizovka, že dudlík byl po ruce. Co se týká uspávání, byla bych opatrná, miminka si na maminčinu náruč rychle zvyknou. Teď stačí 5min a usne, za měsíc 10min a pak zjistíš, že je to hodina a ono 10kilové miminko hodinu uspávat na rukách dá docela zabrat. Naučila jsem si malou na postýlku a jsem za to vděčná, dlouhou dobu jsem nemusela mít starost s uspáváním, položila jsem, přivřela dveře a ona sama usnula. Bylo to zlaté období do doby, než přišly zoubky, ale to už je jiná kapitola.

No u nás bohužel kolem toho 3.měsíce našla palec a od té doby ho neopustila. Dudlíka nechtěla nikdy, uklidňovala se sama právě tím palečkem. V náručí jsem neuspávala nikdy, ani přes den ani v noci. Maximálně jsem trochu pohupovala v postýlce, že jsem jí hýbala plínkou:)