Úrazy dětí - diskuze

Někdy je to opravdu rychlovka.Klárka měla něco kolem 3 let když spadla že židličky tak neštěstně,že si prokousla ret.Na chyrurgii jí tam dali 3 stehy,ale jeden praskl ještě než jsme došli domů.Teď bude mít 6 a po jizvičce není ani památka.Ona sama si pamatuje šití u pana doktora,ale byla statečná,neplakala.

Jo s dětmi musí mít člověk oči i na zádech a i to je někdy málo.Maty měl v roce a půl tak ošklivý úraz,že se jednalo o centimetry už jsme ho tady nemuseli mít,jak nám bylo řečeno.byli jsme zrovna na dovči u mamky,seděli jsme venku,hlídalo nás ho několik dospělých a i přesto se to stalo.Chudáček měl pak strach ze všeho ještě celý rok.

Tak to je dobře že to takhle dopadlo. Já jsem měla ještě horší zážitek. Naš syn v necelých 2 letech se spálil o plotýnku. Asi 1 minutu nic a pak jsem se ho zeptala copak se stalo a začal řávát no a já jsem s ním běžela do koupelny pod studenou vodu. Chudáček měl puchýřky 4 prstech. Každý den jsme jeli na převaz. Krásně se mu to zahojilo. Já jsem tehdy hrozně brečela že jsem špatná máma a že jsem ho neuhlídala. Byl moc statečný. On totiž když se mu něco stane tak je potich. tak jsem ho musela učit aby si ulevil a řekl AU. I učitelky v MŠ říkají že je statečný ale je to nebezpečný, že nic neřekne. Opatrute se.

To člověk nemůže uhlídat... Než se vdá tak se jí to zahojí, hlavně že to není nic vážného. Já se taky vždycky vyděsím. Na druhou stranu, kolikrát spadnou a já čekám řev a ono nic. A ještě jedna radost, vždycky se mi kluci potlučou den před nějakou návštěvou - např u mé vševědoucí maminky nebo paní doktorky

Já to zažila,když byla Anička malinká,asi 5 měsíců-pád z přenosné tašky kočárku.Hrůza a děs,naprosto tě chápu.Klepala jsem ještě pár dní potom.Za chvilku už na to nebudete ani jedna mysletAť se brzy zahojí

To se stává, pro rodiče je to vždycky šok, ale hlavně že je malá v pořádku!

Bohužel jak už jsme tady někde psali děti mají vzácný dar se zranit pod bedlivým dozorem dospělého.Ale dopadlo to naštěstí dobře.