Toníček, 12.11.2011, 13:28, 3445 g a 50 cm - diskuze

V pátek 11. kontrola monitor normální otevřená asi na 1 cm. Šla jsem domů, během dne drobné bolesti, spíše poslíčky a tak nějak nepravidelně během dne. V osm večer jsem si šla lehnout ale vzbudili mě bolesti, začala jsem sledovat hodiny a byly aspoň teda podle mě dost pravidelný. Od 11 jsem měla bolesti po 5 minutách, tak jsem vzbudila manžela, že pojedeme. Natočili mi monitor a prohlídli, nález stejný jako odpoledne, po monitoru přišla doktorka, že se to malinko pohlo, že to být porod ještě nemusí ale taky může být v začátku. přijali mě, převlékla jsem se, natočili mi monitor znovu, pa mě prohlédla a trošku pomohla takže jsem se otevřela asi na 2 cm, šla jsme do sprchy, bolesti byli pořád stejné cca po 5 minutách. dostala jsem klistýr, čekala asi dvě hodky, další monitor a prohlídka - bolesti pořád stejné, otevřená taky pořád stejně, dostala jsem tedy tabletu volala manželovi, že může přijít, že to asi ještě potrvá ale že tu může být se mnou. Taky jsem dostávala injekce, ale nějak se mi ten čas smazává dohromady, pak začali silnější bolesti ale pořád jsem se špatně otvírala, byla jsem asi na 4 cm, mezitím byla nějaká ta sprcha, ta byla parádní, mohla bych tam zůstat celej porod, ale bolesti byli už dost hrozný, pa mi praskla vodu takže to kousek pomohlo ale furt žádnej zázrak, po další injekci jsem se otevřela asi na 7 cm, manžel byl se mnou u sprchy, strašně to bolelo, pak přišla pa že zase prohlídnem, ale už mě to nutilo tlačit, prohlídla mě že ještě tlačit nemůžu, tss to se jí řekne (ale abych ji nekřivdila, byly všichni hrozně hodný :) ) no co si vybavuju tak jsem se otevřela na 9 cm a víc prostě ani rana, to už jsem došla na pordní sál, tlačit jsem furt nesměla, to byla snad nejhorší část, když se nemůžu tlačit (nebejt toho, že mi řekli, že by to ublížilo malýmu, tak na svoje potrhání bych se vyordla a tlačila). no nakonec mi ještě trochu uvolnili močák, udělali nástřih, ten si ale vůbec nepamatuju, už mi dovolili tlačit, ale 10 cm se nepovedl, malýmu naknec pomohli ven kleštěma, ale ty si teda taky vůbec nepamatuju. manžel říkal, že na tom porodním sále už to šlo docela rychle, mě to přišlo hrozně dlouhý, ale pak už tu byl malej, ale nechtěl sát, pro jistotu se mi neodloučila ani placenta,takže mě ještě museli uspávat, ale zase jsem uspáním vydělala, že jsem necítila šití, prej ho bylo dost, sestry mě litovali, že jsem si vybrala snad všechno vč. neodlučování placenty, ale co, malej je v pořádku, hezky papá. manžel tam byl se mnou, jsem ráda, i když jsem nechtěla aby na mě mluvil nebo něco, vůbec jsem nechtěla nad ničím přemýšlet, bylo to strašný ale člověk s tím mrňouskem na to celkem rychle zapomíná, až je to podezřelé. :) ztratila jsem dost krve takže mám železo předepsaný, ale to už je detail. Uff je to jak román na pokračování, ale takhle si to pamatuju :)