Tchyne je psychopat - diskuze

Moje tchyne byla v pohode pred narozenim dcery. Ne ze by mi nejak prirostla k srdci, ale nevadila mi a nekdy jsme se spolu i nasmaly. Ale co se narodila mala, tak to zaclo. Abyste rozumeli, ona je strasne zafixovana na deti, zejmena na svoje vnoucata. Mysli si, ze jen ona vi poradne, jak s detmi zachazet, ale neni to bohuzel pravda. Je to dost hloupa zenska - coz je horsi, nez kdyby byla chytra, aspon by se s ni dalo racionalne argumentovat, takhle ona jen placa nesmysly a nechape vubec, v cem je sila predlozeneho argumentu, a kdyz vyciti nesouhlas, tak se nastve. Navic je to byvala ucitelka, takze jeji poucovaci manyry se nezaprou. Kdyz se ji neco rekne, tak to udela priste stejne po svem. Nekdy tajne, resp. prizna se az potom. Napriklad buchty. Ona vi, ze nejsme radi, kdyz cpe malou sladkostmi. Tak vezme tajne buchtu na prochazku a pak se prizna, ze ji to dala, a to vsechno v dobe, kdy mala mela kolem jednoho roku a jeste nejedla vsechno, konkretne ty buchty ne, dlouho jsem kojila a tak zacinala s prikrmem az od 6. mesice a velmi zlehka. Nebo ma furt blbe kecy, jak je mala pozadu (psychicky i fyzicky). No a co ze nechodila predcasne tak jako jeji ostatni vnoucata?? Clovek by si az myslel, ze malou nema rada, ale ne, ona se jen snazi vymyslet nejake duvody, co delame spatne a co ona nam musi poradit, jeste lepe nazorne ukazat tak, ze malou dostane co nejcasteji a co nejvic do sve pece. Manzel o mnoha problemech vi a resi je, ale je to jeho matka a je na ni kratky. Ja mam praci z domu, ktera ale obcas obnasi nejakou tu kratsi sluzebku. Jsem rada, rada cestuju a rada si sem tam odpocinu mimo domov. Ted ale trnu, co tam tchyne dela s malou (kterou ji manzel ochotne naserviruje, pac se sam necha rad nakrmit a nemusi se o malou starat, coz tchyne rada udela, ze). Kdyz je tchyne u nas, neustale se toci kolem male, s ostatnima se ani nebavi, ale malou okupuje, takze ostatni pribuzni na navsteve si ji ani neuziji. A ja nemuzu moc delat, pac litam s pohostenim a pod. Kdykoliv se dostane do jeji blizkosti, zacne se chovat, jak kdyby to bylo jeji decko, a ja jen nejaka au pair na vypomoc. Ted trochu prehanim, ale proste do vseho kafra a do vseho se hrne. Vydava to za pomoc, o kterou se ji ale nikdo neprosil. Kdyz se s malou delsi dobu nevidi, tak vymysli nejruznejsi trapne zaminky, pripadne nejakou navstevu vyzaduje a nasledne komentuje, ze se nam u nich nelibi a neni nam to dost dobry, ze chodime malo casto. Ja uz jsem se s ni minule pohadala a nehodlam ustoupit, jen se ptam, kdy prijdu o nervy? Ale ted jsem si ulevila, uf.