\"tchýně\" - diskuze

Tak já jsem asi nějaká divná, protože já Petříka nechala tchýni na hlídání už jako 2 měsíční miminko na asi tak 3 h, kdyžjsem potřebovala na nákup. Moje současná tchýně je jediná, které věřím, že se dobře postará. Když bylo Petříkovi 11 měsíců tak byla u nás na víkend a její náplní bylo nakrmit Petříka a pohlídat, pohrát a jít na vycházku, zatím co já balila Ondru do lázní. Máme s tchýní dobrý vztah. Beru ji jako matku a ona mě jako dceru, tak když se některé něco nelíbí tak si to řekneme. Co se týká bývalé tchýně tak té jsem Ondru taky svěřila bez obav. Poprvní jako 5 měsíčního na 4h. Pokud se mi něco nelíbilo tak jsem řekla co se mi nelíbí, ale stejně to bylo k ničemu tak jsem to přestala řešit. Říkala jsem si, že snad rozum má a nepídila se moc po tom co Ondra u nich dělá. Teď říkáš, že by jsi ji nejraději nikomu nepůjčila, ale co když budeš potřebovat ke kadeřnici, kde to smrdí vším možným nebo k doktorovi, kde budou nemocní, nakoupit a pohlídat nemocný dítě. To je potom hlídání dobrý a budeš vděčná za to, když někdo pomůže

miminko na hlídání jsem nepůjčovala nikdy nikomu, šišlání jsem babičce ihned zatrhla a vysvětlila, proč to nechci, babička to respektovala, později jsem podobně zatrhla pamlsky před jídlem ap.

tak nas behem sestinedeli videli jednou nebo dvakrat max. nechtela jsem k nam nikoho poustet - jsme v unoru.. ale myslim, ze bych nechtela ani ted.. na noc jim malou asi nepujcim jeste tak minimalne rok:-) a moje mamka jednou sla vozit kocar, pak podruhe me neskutecne namichla, kdyz prehodila pres kocar bundu misto pleny (kvuli slunci), ptz plena je trapna a je to, jakoby vezla nemocne dite.. od te doby nikdo! malou pujcovat nechci a nebudu a vsichni uz to vi, takze pochovat si muzou, az jim to nabidnu a na chvilku.. pak normalne reknu, ze pujde mala zase k mamince.. cizim lidem nebo i znamym, u kterych nemam jistotu umytych rukou, co kouri atd.. klidne na rovinu reknu, ze nepujcim.. je mi fuk, co si ostatni mysli.. je to me dite, ja jsem matka a ja mam vyhradni pravo na cokolihodne stesti a nezapomen, ze jak si to udelas na zacatku, tak to budes mit.. ja vim, ze ze me ted maji respekt a boji se na ni sahnout a tak mam klid a nemusim se bat ja, ze mala kdeco chytne klidne to sved na svou precitlivelost, ono se druhym spatne posloucha, ze podle tebe nejsou dost cisti, jsou moc hlucni atd

No tak já mám tchýni naštěstí v Irsku  Našim jsem nechala poprvé na hodinku v šestinedělí, protože jsem musela něco vyřídit na úřadech a hrůza! Pořád jsem mámě volala a málem jsem se v jednu chvíli rozbrečela, jak mi bylo bez ní smutno Takže v šestinedělí opravdu nedoporučuji.No a teď jsou málé 2 měsíce, tak ji občas mamka hlídá, třeba když si jdu nakoupit, ale to jsou stále telefonáty, abych se ujistila, že je vše v pořádku.Hrozně se mi po ní hned stýská!

Z tohohle mám větší strach než z porodu. Rodiče přítele jsou už staří, oba v důchodu, měli je pozdě, protože nemohli. Jsou na ně strašně zatížení, bohužel i na mě. Já tam skoro nejezdím, protože jsem vždycky tak vytočená, že mi to vystačí na další čtvrt rok. Naštěstí si oba tchánovci uvědomují, že jim svoje dítě moc půjčovat nebudu. V neděli přítel přijel a říká, že se jeho máma smutně ptala, jestli jim ho budu půjčovat. Jen ať se bojí, aspoň si odpustí ty svoje dobré rady a přehnanou péči. Oni nejsou zlí, ale jsou prostě přehnaně starostliví a myslí si, že jejich děti a potažmo i já jsme nesvéprávné bytosti, kterým musí se vším radit. Se svou mámou problém nemám, je jí 46 let, do ničeho nekecá, respektuje, že to chci dělat tak a tak, klidně jí dítě nechám hlídat, vím, že neudělá nic, co řeknu, aby nedělala. Když budeme potřebovat pohlídat, nastoupí ona nebo ségra. Už teď jsem příteli řekla, že nechci, aby mi domů v šestinedělí kdokoliv chodil na návštěvy, chtěla jsem aspoň mámu, ale aby to bylo spravedlivé, tak nikoho. Když budu potřebovat, zavolám si o radu. Navíc, když budu kojit, stejně nikdo hlídat nebude moct a bude to vyřešené. Mají ještě jedno dítě, tak ať si potom užijí další vnoučata, tohle prostě bude moje dítě. Promiň, že jsem se tak rozepsala, ale nedalo mi to.

Nemáme stejnou tchýni? Tím popisem jak na ní jen šišlá jsi mě pobavila. U nás moje mamka i přítelova šišlají nejen když mluvějí s dítětem, ale i když mluví o dítěti. A to co dělají na dítě. To je skoro na odvoz na psychiatrii....A s tím bříškem taky stejné. V životě neměl zaražené prdy...ale vždycky jakmile zapláče je to jistě bříško a taky masíruje jako zběsilá...S tím půjčováním jsi to myslela jako kdy s dítětem nechat tchýni o samotě? Nebo jen pochovat? Pochovat jsem dávala hned, ale bála se ho vzít do ruky. ALe nechat jí s ním samotnou nikdy. Nejsem blázen. Možná někdy v budoucnu až mu bude několik let...ale mimino a ani batole bych jí nesvěřila. Možná tak maximálně povozit kočárek, ale nerada. Moje mamka se tu starala když jsem byla krátce po porodu nemocná. ALe byla u nás. Té Toníčka půjčuju, ale strach mám stále. Na pár hodin jí ho nechám občas aby si ho užila a já nemusela koukat jak mu líbá zadek. Ale pořád jí volám a vyptávám se...