V pondělí jsem vám chtěla napsat,že došlo ke změně u mě co se týká porodu,ale když jsem měla napsaný fakt velký kus,vypnul se mi počítač a já neměla nervy na to psát znovuByla jsem z té dvojité cesty z nemocnice fakt unavená.V to pondělí jsme se totiž v porodnici domluvili definitivně na tom,že porodím normálně,protože minulý týden ve čtvrtek na poradně v nemocnici paní doktorka zjistila,že se miminko během dvou dnů otočilo hlavičkou dolů,ale ještě se chtěla poradit s mým
dr.ohledně rozsahu operace dělohy,kterou jsem prodělala před 2 lety.V pondělí na poradně pak se mnou jednal pan doktor,se kterým jsem si předtím vyměnila asi dva,tři maily ohledně toho,jak je to s miminkem po plánovaném císaři a domluvili jsme se teda na tom,že to zkusím normálně.Mluvil s mým gynekologem a podle toho by to mělo být ok,i když,jak sám říkal - člověk nemůže předvídat vš
echno.Byl moc fajn,vše mi hezky vysvě
tlil.Akorát mě teda poprosil,jestli ještě můžu dneska znovu přijít na to KTG,že to není úplně stoprocentní (miminko si prostě dělá svoje a ani se mu nedivím)Dneska teda ráno
KTG.Nejdřív super,pak se to zase začalo
kazit.Ono buď spí nebo se hýbe až moc.Já už jsem z toho byla vystresovaná,protože sestřička mi říkala,že tohle se asi panu
dr.nebude moc zdát a zřejmě si mě tam nechá.Tak to se mi chtělo brečet.Při představě,že ležím v porodce dva týdny před termínem a čekám,kdy to přijde...Nicméně pan doktor mě vzal do ordinace a říkal mi,že mu to nedalo a ohledně té mé operace volal přímo do Ostravy,kde mi to dělali a zjistil,že je to úplně jinak,než jak se to dozvěděl od mého
dr.Ten myom byl uložený na jiném místě a to dost zásadním a navíc to nebylo šité,protože to nebylo potřeba (použili jakousi jinou metodu) a tím pádem je to riziko ruptury dělohy dost velké.Konzultoval to ještě s primářem a ten je taky pro plánovaný ř
ez.Jak jsem poprvé z toho byla vyplašená,tak teď se mi spíš ulevilo,protože jsem se bála,že si mě tam nechají a třeba budou porod vyvolá
vat.Nicméně mě poprosil,jestli bych odpoledne mohla přijít ještě jednou,aby měl jistotu,jak je to s těmi ozvami a kdyby se mu to nezdálo,nechali by si mě tam a šlo by se na to hned zí
tra.Tak já zase pro Karolínku do školky (naštěstí jsem měla čas a nemusela se honit)a spolu jsme šly zpá
tky.Chvíli to vypadalo dobře,pak se to zase nějak prý pokazilo,tak jsem si říkala \"paráda,už tady zůstanu\".Po víc než půlhodině mě sestřička odpojila,šla to ukázat
doktorovi.Ten pak přišel za mnou do čekárny a prý je to luxusní,nejlepší KTG,co jsem kdy mělaUf,jak mě se uleviloTakže v pondělí jdu na poradnu a tam se domluvíme na termí
nu.Momentálně se nebojím,tak snad mi to vydrží až do operaceMoc se omlouvám za to,jak je to dlouhé,ale potřebovala jsem to ze sebe všechno vyventilovat