tady je ten příběh - diskuze

bylo mi 18,starší sestře 19 a nejmladši12.Naši se rozhodli odstěhovat na jížní moravu na vesnici do Výškova kde so koupili starou barabyznu.Nám bylo řečeno bud pojedete snáma nebo si něco najděte..mladší samozdřejmě musela snima...tak jsme říkaly ,že máme kde jít..ale oni se nevyptávali kde..jestly máme podnájem zařízeny atd..prostě sme si vzaly saky paky a šly jsme k tetě.Na moravě to byl zapadákov..žádna práce..tak jak se jim mohlo žít..u tety jsme byly asi 3měsíce a našly si podnájem..začaly jsme od koření prostě uplně od nuly..Pozvali nás na vánoce a mi se segrou dostaly levny sprey a hrníček,mladší volkmena a kazety(bylo mi to líto,ale co naplat).Za rok se přestěhovali spátky a mi jim poskytly azyl něž si koupí byt...tak léta ubíhala a mi se zatěch 11lět napohádali ani jednou,jen mladší ségra ji nadala na oslavě do pi..,ale to ji bylo odpuštěno to je prý něco jiného,ale to že nás tu nechaly a ty vánoce mě trapyli celou dobu.5.1.09 byla oslava manželových narozenin.Už jsem to nevydržela ,byla jsem sama s mamkou v kuchyni a svěřila se ji co mě trápi.Jak nás tu nechali a nepřesvětčili jestly máme opravdu kaj jít...vánoce,že mi dostaly jen sprej a mladší drahy dárek,že vím,že se trápili,že neměli práci,že měli málo peněz...a zduraznovala jsem že ji nic nevyčítam a že se už nikdy otom bavit nebudem.Tyto slova slyšela jak tchýně tak i švagrová..Jak odcházeli domu tak se námi v poho loučili a já říkam Patričkovi pojd dát pusinku babi a dědovi už jdou domu mají strach ,že tě budou hlídat a ještě jsme se tomu všichni smáli.Na druhy den ráno jsem mamce psala,že pokud se ji něco dotklo očem jsme se bavily tak se omlouvám..psala jsem další a neodpověděla ani na jednu ..tak mi to bylo divné..volala jsem tatkovi a po dlouhe době to zvedl a jak na psa..Ty nevíš jak se máš chovat ke své matce!!!!!!!!já říkam prosím?pry co ji vyčítaš...ponižuješ...no ja stála jak opařena..ještě jsme se s mamkou bavily otom,jestly mají strach si vzít aspon na jeden den Patu..pry ne..říkam ji k vnoučatum se chováš jinak než ke svým dětem...máš oně větší strach,dovolíš jím víc věci atd.tvrdila že ne,a že se k Patričkovi bude chovat stejně jako knámtak jsem zavolala tchyni a řekla jsem ji at řekne mamce že je to fakt jiné bo má zkušenosti(švagrova má malou tak hlída)říka jo,že je jediná kera mluví opak co zná...a tím se ji prý ponižila..tak spátky k telefonu:pry co nám vnucuješ Patrika(nikdy ho nehlídali jen 2xco jsem šla na kontrolu a to 2h)jak budeme chtít tak si ho vemem...nám nikdo nehlídal do 4let ani vyslovit jsme to nemohli tak mi taky nebudem..holky já se dostala pláčtivý záchvat a odté doby jsme se spolu nabavili..Pozvala jsem je za měsíc na Patričkové 2roky tak to přišli,ale takovým stylem..mamka seděla celou dobu v obývaku,nevzala si vubec nic,ani kávu nechtěla a jak ji dosnesla švagrová na talíři dort tak se nanho podívala a položila na stul s grymasem,víte jak mi bylo jak kdybych byla nějaká špína a ona se mě štítila,znikým se nebavila...Na konci měsíce slavila segrá 30 tak jsme tam nakonec šli a ona tam,jedla ,pila ,bavila se...no já přišla domu a plakala,plakala...pak už jsme se neviděly do včerejška...ani jednou za celou dobu se nezeptali ani jedné ségry jestly jsme v pořádku,co Patriček...prostě nic jak kdyby jsme nebyli...toto nemuže překousnout ani tchán s tchýni...včera jsme tam byli 2h a mám pocit prázdna..zatím mi to nic neřeklo..nenutí mě tam jít..chce to čas a možná to pak zas bude o.k..tak jsem se vám vypsala a zas pláču tak končím